„Dostupné bydlení je určeno občanům města Pardubic, kteří se nacházejí v bytové nouzi nebo jsou jí ohroženi. Nejohroženějšími skupinami jsou nízkopříjmové domácnosti seniorů, rodin s dětmi, matek samoživitelek a osob se zdravotním postižením,“ uvedl náměstek primátora zodpovědný za sociální politiku Jakub Rychtecký.

První kontaktní osobou před podáním žádosti o byt bude nově sociální pracovník města, který seznámí žadatele s podmínkami dostupného bydlení a popřípadě poskytne sociální poradenství vedoucí k vyřešení bytové nouze.

„Koncepce jasně popisuje kritéria pro jednotlivé stupně krizového, sociálního a dostupného bydlení. Obecným parametrem pro všechny stupně je podíl příjmů vynakládaných na bydlení a bytová nouze.

Běžnou praxí zůstávají nájemní smlouvy uzavírané na dobu určitou a nově přibývají povinnosti nájemníků v režimu sociálních bytů spolupracovat se sociálním pracovníkem a plnit individuální plán vedoucí k zlepšení životní situace klienta. Musím zdůraznit, že dostupné bydlení je určeno pouze lidem, kteří jsou motivováni zlepšit svojí sociální situaci,“ přiblížil náměstek Rychtecký.

Restart pro dlužníky Nová koncepce přináší návrhy řešení i pro občany, kteří se u města v minulosti zadlužili, ale současně přistupují k dluhu aktivně.

„Pokud žadatel splácí déle než tři měsíce dluh, dostane šanci bydlet například na městské ubytovně nebo v případě, že nedluží na nájemném za městský byt, také v sociálním bytě. Koncepce jasně vymezuje výši dluhů pro každý stupeň. Na ubytovnu částka činí 20.000 Kč a do režimu sociálního bytu 10.000 Kč.

Jedná se o možnost restartu pro ty, kteří cítí zodpovědnost za svoji životní situaci, mají snahu své dřívější zaváhání napravit a chtějí získat důstojné bydlení. Počítáme také s intenzivnější spoluprací s poskytovateli sociálních služeb,“ vysvětlil projektový manažer z odboru sociálních věcí Branislav Štefanča.

Konkrétní opatření pro jednotlivé cílové skupiny občanů začnou platit od ledna 2017. Dokument řeší rovněž otázku stavu bytového fondu, který je dlouhodobě podfinancovaný.

„Analýzy nám ukázaly, že výnosy z nájemného jsou ročně okolo 90 milionů korun, ale do údržby bytového fondu se dlouhodobě vrací jen okolo padesáti procent. Koncepce proto nastiňuje i dotační možnosti na rozvoj bytového fondu, ale i dalších forem bydlení,“ uzavřel náměstek Rychtecký.

Město má v současné době 2.000 bytů, z toho 411 bytů v domech zvláštního určení, 36 bytů bezbariérových a 35 jednotek v městské ubytovně. Dalších 457 lůžek má v domovech pro seniory a handicapované a 102 lůžek v noclehárnách, azylových domech a v Domě na půli cesty.