Muzeum vystavilo tisíce korunových mincí z nálezů obestřených tajemstvím

  16:18
Rozsáhlý nález korunových minci, který loni přibyl do sbírek Východočeského muzea v Pardubicích, je od úterý k vidění v pokladně na pardubickém zámku. Do skleněné vitríny muzejníci vystavili 3788 jednokorunových a dvoukorunových mincí z let 1946 až 1948 nalezených v lese u Staročernska.

Nominální hodnota nalezených mincí je 5426 tehdejších korun, což při výši průměrné mzdy, která se po válce pohybovala mezi 800 a 900 korunami, činí asi šest až sedm tehdejších měsíčních platů. A to nebylo málo.

V pokladně jsou vystaveny i mince z obdobného nálezu objevného před pěti lety v Pardubicích.

„Z období po druhé světové válce máme v našem muzeu dva mincovní nálezy. Na nádvoří krajského úřadu byla v červenci 2004 v rámci archeologického průzkumu nalezena dřevěná krabice, která skrývala na pět tisíc kusů jednokorunových a dvoukorunových mincí z let 1946 až 1947,“ poukazuje Ladislav Nekvapil na časté případy ukrývání peněz v období po druhé světové válce.

Fotogalerie

Podle muzejníků to ukazuje na určitý fenomén doby. Důvodů může být hned několik. Třeba obava ze ztráty hodnoty materiálu, ze kterého se mince vyráběly.

„Ve druhé polovině 40. let 20. století pomalu, ale jistě začínají z oběhu mizet mince z drahých kovů. V roce 1950 začala ražba mincí z mnohem levnějšího hliníku. Výroba se tak zlevnila. Do té doby byly mince vyráběny ze slitiny mědi a niklu,“ vysvětluje historik a vedoucí odborného úseku Východočeského muzea Ladislav Nekvapil.

„V tomto konkrétním případě však byla materiálová hodnota mincí mizivá. Navíc nebyly kryty žádnou finanční rezervou nebo bankovním pokladem,“ uvádí historik.

Obavy z politických změn, nebo strach zloděje?

Pravděpodobnější důvod vzniku skrýše bude spíš spojen s dobou nesvobody, která se blížila. Mohlo jít o obavy například zámožnějšího střadatele z nastupujících politických změn. 

„Poválečná doba byla plná nejistoty a lidé nevěděli, čeho se po únorových událostech v roce 1948 dočkají. Báli se, že kdyby takovou hotovost u nich doma někdo objevil, mohli by o ni přijít. Důvodem mohly být i prosakující informace o měnové reformě,“ nastiňuje muzejník další důvody, které vedly někoho k zakopání plechové schránky.

Hypoteticky mohly peníze pocházet i z trestné činnosti. Nabízí se vyloupený obchod, pošta, kasička třídního fondu ve škole a podobně. Muzejníky totiž zaráží, že jde o poměrně vysokou částku v drobných mincí vyražených v poměrně krátkém období mezi lety 1946 až 1948. 

„Těžko si umím představit, že by měl takovou částku někdo doma takto v drobných mincích. A pokud ano, musel za relativně krátké období projevit nemalé úsilí k tomu, aby téměř pět a půl tisíce rozměnil na koruny a dvoukoruny,“ říká Ladislav Nekvapil.

Otázkou také je, proč mince zůstaly v zemi tak dlouho. Jejich majitel mohl onemocnět, přijít o život anebo po letech zapomněl, kde peníze schoval.

I kvůli těmto nejasnostem chtějí muzejníci zapojit veřejnost, která by mohla záhadu „staročernského pokladu“ rozluštit.

„Původ tak velkého množství drobného oběživa zůstává záhadou. Stále tak platí naše výzva, že budeme rádi za každou informaci od veřejnosti, která by rozšířila naše poznatky o ukládání mincí v době těsně po druhé světové válce,“ vyzývá veřejnost ředitel Východočeského muzea v Pardubicích Tomáš Libánek.