Hodně po něm toužila Vězeňská služba. Její vedení chtělo v roce 1993 postavit v pacovském zámku cely, měla tam být i vyšetřovací vazba. Místní to ale odmítli.
Tenkrát zámek po dlouhých 45 letech opustila armáda a Pacovští už hodlali mít využití své památky vlídnější. Bez uniforem a rozkazů. S armádou se sice ještě museli o vlastnictví soudit, ale vyhráli.
O víkendu svoje snažení završili. Kromě jiného tam otevřeli i nové expozice muzea. A jedna z nich se týká i armádních časů na zámku.
„Dodnes se sem vracejí lidé, kteří tady byli na vojenském cvičení. Chtějí vidět, jak ta místa vypadají dnes,“ popisuje Lukáš Vlček, starosta Pacova.
Zmizely ostnaté dráty
I on sám si ještě pamatuje z dětských let, když na zámku byli vojáci. Třeba chodil sáňkovat do parku, kde byla betonová zeď s ostnatým drátem. „To všechno je pryč, park je otevřený,“ doplňuje Vlček.
Zámek se podle něj stal díky nákladné rekonstrukci nejvyužívanějším kulturně společenským centrem Pacovska.
„Rozhýbal tady život. Vznikly nové prostory pro městské muzeum. Knihovna má čtyřicet tisíc svazků knih, jsou tu hodně využívané klubovny spolků, centrum pro seniory,“ vyjmenoval starosta. Tisíce lidí tam navštěvují letní kino, Jatka fest či akce hasičů.
Od soboty je obnovená galerie zaměřená na tvorbu uznávaného malíře Jana Autengrubera, zdejšího rodáka. Část jeho obrazů vlastní muzeum, část zapůjčili soukromí sběratelé. V nově vytvořené podobě by měla galerie vydržet minimálně dva roky.
„Změnili jsme celý koncept, takže je zde vystavena řada obrazů, které dosud neměli návštěvníci možnost vidět,“ řekl ředitel muzea Vlastimil Simota. V muzejních chodbách je nově instalovaná expozice věnující se dějinám židovských obyvatel v Pacově.
V areálu je největší hřiště
V expozici přibyl i ženský a mužský kroj, který byl v minulosti pro Pacovsko typický. Po studiu etnografických pramenů ho pomohla sestavit Vladimíra Svobodová.
„Léta svědomitě objížděla muzea v Pelhřimově, Jihlavě a další. Komunikovala s etnografickými pracovnicemi a podařila se mimořádná věc, která nám doplní historickou expozici. Lidovou tradici Pacovska teď můžeme ukázat i v této podobě,“ řekl Simota.
V zámeckém areálu je i největší hřiště na Pacovsku. A starosta si pochvaluje, jak se památku a její okolí podařilo v posledních sedmi letech oživit. Vše by podle něj mohlo ještě pokračovat dál.
„Zámek skýtá ještě další možnosti. Například jsou tam ohromné a zatím nevyužité půdy,“ dodal Lukáš Vlček.
Původně pacovský hrad založený ve 13. století byl v 16. století přestavěn na zámek. Roku 1708 přišli do Pacova bosí karmelitáni a šlechtické sídlo po roce 1718 postupně měnili v klášter s kostelem. Za Josefa II. byl klášter zrušen. Zámek vlastnila do května 1945 rodina Weiss von Tessbach, pak přešel pod státní správu. Armáda tam sídlila v letech 1947 až 1992.
