Když se Šárka Kroupová pustí do úklidu ve svém obchodě v Pávovské ulici v Jihlavě, ví, že jenom zbytečně ztrácí čas. Sotva utře prach, může začít z druhé strany znovu. Stejně jako další lidí bydlící či pracující ve stejné lokalitě ji v posledních týdnech trápí částečky přilétající z průmyslové zóny.
„Ale není to jen přes léto. Tenhle problém vnímám celoročně. Bohužel se nic neděje, i když si stěžujeme. Uklízet teď ani nemá cenu, zaprášené máte neustále všechno od oken až po auto. Pokud je větrno, dokonce mě z toho pálí oči,“ povzdechne si Kroupová.
„A když mají v továrně svůj den a vyjdete na chvíli ven, je černé tričko za chvilku bílé, jak létají takové jemné, drobné piliny,“ popisuje. Podobné problémy řešila Jihlava už v minulosti. (psali jsme zde)
Zvýšenou prašnost, jejímž zdrojem mohla být v uplynulých týdnech dřevozpracující společnost Kronospan CR, připouští i ekolog firmy Rostislav Habán.
„Způsobena je letošním extrémním suchem. Z toho důvodu je vyšší prašnost na plochách skladu, jak při samotné logistice, tak i při manipulaci s materiálem pro výrobu,“ vysvětluje.
Společnost se podle něj snaží prašnost eliminovat. „Jako konkrétní opatření mohu uvést například programově řízená skrápěcí zařízení. Pravidelně také kropíme manipulační plochy a komunikace v areálu. Protože jsme kvůli suchu museli přijmout opatření ke snížení spotřeby užitkové vody, dovážíme do areálu vodu v cisternách,“ doplňuje Habán.
Stížnosti na zvýšenou prašnost prý osobně ze strany obyvatel nezaznamenal. „Ohledně této problematiky jsme v kontaktu s krajským úřadem, s nímž situaci řešíme,“ konstatuje ekolog Kronospanu.
Žádné pokuty nepadaly
Pracovníci odboru životního prostředí Kraje Vysočina do společnosti vyrábějící dřevotřískové desky pravidelně docházejí.
Jaké částice se monitorujíPro stanovení zdravotních rizik sledují měřicí stanice takzvané frakce prašných částic podle jejich velikosti – částice PM10 a PM2,5. Čím jsou jemnější, tím „hlouběji“ se do organismu dostávají a znamenají pro lidské zdraví větší riziko. Částice s průměrem nad 10 µm jsou zpravidla zachyceny už v ústní dutině či v nose a nejsou pro člověka nebezpečné. Částice s průměrem od 2,5 µm do 10 µm se už v těle usazují, nejdál dojdou do průdušek. Nejmenší částice s průměrem do 2,5 µm pak mohou prostupovat přes plicní sklípky až do krevního oběhu. A právě na ně se umí navázat i nebezpečné částice těžkých kovů nebo jiných škodlivých látek. |
„Sledují provozní řád, výsledky měření, zda nedošlo k technologické nekázni nebo zda není potřeba na základě stížností nějaké technologické procesy vylepšit. A zda ty, které jsou už přijaté, fungují dostatečně. Ale prašnost nemusí být vždy způsobena systémovou chybou, může jít i o pochybení jednotlivce. Třeba když pracovník otevře okna v halách, což by neměl,“ uvádí vedoucí krajského odboru životního prostředí Eva Horná.
Situaci kolem jihlavské průmyslové zóny monitoruje i Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP). „Co se týče zvýšené prašnosti, v letním období dochází v této lokalitě prakticky každoročně ke zhoršování stavu vlivem povětrnostních podmínek,“ potvrzuje Jiří Lacina, vedoucí oddělení ochrany ovzduší Oblastního inspektorátu ČIŽP.
V souvislosti se zvýšenou prašností v průmyslové zóně však inspekce neukládala v posledních letech žádné ze společností sankci.
„Obecně lze konstatovat, že podíl příspěvků jednotlivých provozů na znečištění ovzduší v zóně přímo koresponduje s objemy a charakterem vstupních surovin včetně jejich skladování na volné ploše,“ poznamenává Lacina s tím, že letos inspekce eviduje jeden podnět, který se však týká obtěžování kouřem z výroby konstrukčních desek.
Limity hlídá několik stanic
Kvalitu ovzduší v Jihlavě monitoruje hned několik stanic. Měření je od roku 2010 prováděno v areálu firmy Automotive Lighting na základě společného projektu Kraje Vysočina a jihlavského magistrátu. Měří se zde prašný aerosol rozdělený na velikostní částice PM10 a PM2,5 a oxidy dusíku (NO, NO2 a NOx).
Data jsou srovnána s výsledky automatických stanic imisního monitoringu v Jihlavě a Košeticích, které provozuje Český hydrometeorologický ústav.
„Letos byla hodnota imisního limitu 50 mikrogramů na metr krychlový překročena celkem v osmi dnech v období od ledna do března, tedy v topné sezoně. V létě se průměrná denní koncentrace pohybuje od 5 do 20 mikrogramů na metr krychlový. Většinou je tedy prašnost kolem dvaceti procent výjimečně se přiblíží ke čtyřicetiprocentnímu limitu,“ uvádí Milan Křížek z odboru životního prostředí Kraje Vysočina. K dispozici má zatím data do konce července.
Dalších osm měřicích stanic je podle Evy Horné rozmístěno poblíž Kronospanu i v širším okolí, například u nemocnice nebo u výjezdu z průmyslové zóny. Měření si platí sama společnost.
