Rušná doprava, průmysl, stavební ruch, velká koncentrace lidí. To všechno nahrává tomu, aby znečištění ovzduší trápilo hlavně velká města. V topné sezoně je ale paradoxně všechno poněkud jinak.

„Zhoršená kvalita ovzduší není jen problém aglomerací a větších měst, ale i malých sídel, kde má na znečištění ovzduší velký podíl lokální vytápění,“ vysvětlil Jan Macoun, ředitel Úseku kvality ovzduší Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).

Ten na sklonku minulého roku vydal aktuální zprávu o znečištění ovzduší na území České republiky. Podle ní je znečištění v některých jihomoravských vesnicích až na úrovni Moravskoslezského kraje.

Největším problémem na venkově je především rakovinotvorný benzoapyren. „K emisím této karcinogenní látky dochází hlavně při nedokonalém spalování, které se děje při spalování tuhých paliv, jako je uhlí, dřevo, nedej bože odpadky v domácnostech,“ poznamenal Jáchym Brzezina z brněnské pobočky ČHMÚ.

Zatímco právě v Brně imisní limity benzoapyrenu v posledních pěti letech překročeny nebyly, na malých vesnicích Jihomoravského kraje je situace jiná. Nezáleží přitom příliš na tom, že 97 procent obcí je plynofikovaných. Velká část přípojek je totiž takzvaně mrtvých a nahrazuje je topení na tuhá paliva. Takových přípojek může být podle odhadů odborníků v některých obcích i čtvrtina.

Právě takové si volí pro namátková měření a situaci na zbytku území pak modelují. Naposled se zaměřili na kvalitu ovzduší v Babicích u Rosic a Jinačovicích na Brněnsku, výsledky porovnávali s Brnem. Sledovali jak imise polétavého prachu (o velikosti do 10 a 2,5 mikrometru), tak oxidu dusičitého a benzoapyrenu.

Až desetkrát horší výsledky

Zatímco u větších částeček polétavého prachu se Jinačovice koncentračně rovnaly centru Brna nezatíženému dopravou, situace v Babicích byla mírně horší. Avšak ne zase tolik jako dopravou nejvíce ovlivněné lokality ve městě.

„Při srovnání s rezidenční částí Brna napojenou na centrální zásobování plynem byly koncentrace v malých obcích vyšší,“ upřesnil Brzezina. U menšího polétavého prachu byly koncentrace v malých jihomoravských obcích podobné jako lokality v centru Brna při nezatížení dopravou.

U karcinogenního benzoapyrenu byly však rozdíly velmi výrazné právě v neprospěch venkova. „Babice u Rosic měly až šestinásobně vyšší koncentrace v porovnání se stanicemi v Brně, na kterých je benzoapyren sledován, tedy v Líšni a Masné ulici. V Jinačovicích byl rozdíl až desetinásobný v porovnání s Líšní,“ vypočítal Brzezina.

Výrazné rozdíly se přitom týkají jen zimy. V létě byly koncentrace v Brně i na venkově podobné. „To souhlasí s analýzou zdrojů benzoapyrenu v Česku. Podle nejnovějších dat je příspěvek lokálních topenišť k emisím benzoapyrenu více než 98 procent,“ upozornil.

Které části kraje jsou nejproblematičtější, odborníci zatím neumí dokonale určit. Mapy znečištění benzoapyrenem nejsou přesné, protože v malých obcích chybí měřicí stanice. ČHMÚ k tomu nemá dostatek lidí ani peněz.

Informace o stavu ovzduší na venkově tak doplňují třeba studie Jihomoravského kraje. Zaměřují se na další lokality, které ČHMÚ nesleduje. Podle nich byly koncentrace benzoapyrenu v uplynulých letech překračovány například na okraji Vyškova směrem k Dědicím a Drnovicím nebo při měření u Hodonína.

I tyto studie však vychází hlavně z modelování situace. „Je pravděpodobné, že pokud by se benzoapyren měřil v malých obcích, podařilo by se odhalit lokality s dlouhodobým překročením imisního limitu. Minimálně je vhodné dělat měření pro ověření situace v těchto malých sídlech, kam státní síť monitoringu nedosáhne,“ poznamenal ve zprávě pro Jihomoravský kraj odborník na ovzduší Robert Skeřil.