Fenomén Palacký. Nahlédněte do nově zařízeného rodného domku Otce národa

  7:56
Otec národa. Tak Františka Palackého přezdívali už jeho současníci. Jedna z největších osobností našich dějin se narodila před 220 lety v moravských Hodslavicích na Novojičínsku. A právě tam se dnes konají velké slavnosti s centrem v Palackého rodném domku, kde vznikla zcela nová expozice.

Pokud by v 19. století lidé znali slovo workoholik, nepochybně by tímto výrazem historika, politika, spisovatele, národního buditele a organizátora mnoha akcí Palackého označili mnohokrát.

Byl totiž například schopen celé dny bádat v archivech a zvládal mnoho úkolů a cílů najednou.

Fotogalerie

„Palacký byl neuvěřitelně systematický. Sám říkal, že neodejde od psacího stolu, dokud nevyřídí všechnu práci a nepřipraví se na další den,“ líčí Zdeněk Orlita z Muzea Novojičínska.

Opravy přišly na pět milionů

Starostka Hodslavic Pavla Adamcová říká, že obyvatelé obce jsou na slavného rodáka náležitě hrdí. A ani ona si nemohla nepovšimnout úžasné pracovitosti slavné osobnosti. „Když jsem si přečetla jeho životopis a co vše dokázal, tak si na místě starostky připadám až nepatřičně,“ usmála se.

Muzeum v rodném domku Palackého ve středu obce už podle ředitelky Muzea Novojičínska Sylvy Dvořáčkové nesplňovalo nároky na moderní expozici 21. století. „Zejména co se týče interaktivních prvků. Domek je národní kulturní památkou, přičemž některé části už nutně potřebovaly opravu,“ přiblížila Dvořáčková.

Všechny práce, například výměna šindelové střechy, nová fasáda nebo vytvoření zázemí, přišly na zhruba pět milionů korun, které poskytl krajský úřad.

Muzeum se pyšní předměty, které Palacký využíval

Nová expozice obsahuje řadu unikátů, které v domku dosud nebyly k vidění. Jde například o předměty, které Palacký sám využíval. „Národní muzeum v Praze nám například zapůjčilo jeho cylindr, krabičku na šňupací tabák nebo vycházkové hole. Jde opravdu o autentické předměty,“ potvrdil spoluautor expozice Orlita.

Co o Palackém možná nevíte

Měl fenomenální paměť na jazyky. Údajně ovládl více než deset jazyků. Vedle češtiny se domluvil například německy, maďarsky, slovensky, latinsky, anglicky, francouzsky, řecky, portugalsky a rusky.

Sňatkem s Terezií Měchurovou, dcerou velkostatkáře a advokáta Jana Měchury, vyřešil finanční zajištění.

Manželství vyvolalo u radikálnějších českých vlastenců jistou nevraživost, protože Palackého tchán byl sice jménem Čech, ale srdcem Němec. A i u Palackých doma se mluvilo německy, protože Tereza se česky dobře údajně nikdy nenaučila.

Kromě známého výroku „Byli jsme před Rakouskem, budeme i po něm“ zhodnotil Palacký i tehdy rodící se komunismus. Prohlásil, že „zhovadilost všeobecná povstane, byť by komunisté i jen v jedné generaci panovati měli.“

Renovace se dočkala i úvodnice, tedy obřadní plachta, ve které Palackého matka nosila novorozeného Františka například do kostela.

Z původního vybavení domku zůstala řada věcí, třeba Palackého kolébka, odlitek ruky nebo posmrtná maska. „Návštěvníkům představujeme Palackého život chronologicky od narození přes první evangelickou školu umístěnou přímo v domku, dospělost až po úmrtí,“ nastínil Orlita myšlenku tvůrců.

Unikátní originály budou k vidění do konce června

Jen měsíc pak budou k vidění dvě mimořádné obecní památky: první soupis gruntů z konce 17. století a obecní účty, které psal Palackého otec Jiří, evangelický učitel a obecní písař. Originály poté nahradí kopie.

Na expozici se kromě Muzea Novojičínska a Národního muzea podílely archivy v Novém Jičíně a v Opavě a Muzeum regionu Valašsko ve Vsetíně.

Mnohokrát v Palackého rodném domku ještě jako dítě pobývala Kateřina Dobešová. V jedné z místností totiž žily její dvě tety. „S dědečkem jsme tam chodili téměř každou neděli a moc se mi tam líbilo. Pamatuji, jak jsem si často prohlížela kolébku, truhlu nebo klobouk,“ vzpomíná hodslavická rodačka, která dnes domkem v nové podobě také ráda projde. „Jsem zvědavá,“ přiznává.

Kniha obsahuje méně známé informace

Muzeum Novojičínska připravilo k výročí narození Palackého i novou publikaci věnovanou právě rodnému domu sloužícímu jako památník. Trojice autorů Radek Polách, Zdeněk Orlita a Jaroslav Zezulčík se v ní zaměřila na méně známé skutečnosti Palackého života.

Program oslav 220. výročí Palackého narození

Český historik, politik a spisovatel František Palacký

„Například jde o kapitoly z dějin evangelické školy nebo školy v kunínském zámku, na což Palacký moc rád vzpomínal. Perličkou je pak kompletní popis smutečního průvodu po skonu Palackého,“ přiblížil jeden z autorů Polách.

Historici Orlita s Dvořáčkovou si na Palackém nejvíce cení jeho přínosu k poznání tuzemských dějin.

„Podal důkaz o oprávněnosti existence českého národa“

„Dílem Dějiny národu českého v Čechách a v Moravě jako první podal důkaz o oprávněnosti existence českého národa. A jako první vycházel z archivních pramenů. Vždyť v jeho době se rozhodovalo o tom, kde se bude mluvit česky a kde německy. On ukázal, že český národ má historii,“ přiblížila Dvořáčková.

Orlita zdůraznil, jak Palacký dokázal historická fakta podat literárně. „To je velká přidaná hodnota. Nepopírá historická fakta a současně uměl čtenáře vtáhnout do děje a psal velmi poutavě.“

Palacký se narodil 14. června 1798. Stal se významnou osobností českého veřejného života, byl i říšským poslancem. O jeho vážnosti svědčí i to, že mu v roce 1868 bylo svěřeno slavnostní poklepání na základní kámen Národního divadla. Zemřel 26. května 1876 v Praze a je pochován v rodinné hrobce v Lobkovicích u Neratovic.

Autor: