Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Ostravské stopy: V knajpách jsem zažil různé věci, usmívá se Melecki

  17:56
V seriálu Ostravské stopy popisuje vztah k městu polský básník Maciej Melecki. Ještě na přelomu tisíciletí byl v Ostravě znám pouze hrstce zasvěcených. Až o něco později zamířil do Ostravy i samotný básník, když zde začínaly vycházet české překlady jeho veršů.

Ostrava, to je především specifické klima a jedinečné prostředí, pochvaluje si polský básník Maciej Melecki. | foto: Adolf Horsinka

Počátkem tohoto roku pak ostravské nakladatelství Protimluv vydalo jeho knihu nazvanou Prask, jejíhož křtu se básník zúčastnil.

„Česky umím páté přes deváté, ale vždyť to ani není třeba, tady přece umí všichni polsky,“ usmívá se muž v brýlích a bez otálení se rozpovídá o dojmech z Ostravy, do které poprvé zavítal před dvanácti lety.

„Tehdy jsme byli s kolegy pozvání do klubu Fiducia na slavnostní uvedení revue Protimluv. Přečetli jsme naše verše, které v ní byly otištěny. Na první pohled jsme se tady zamilovali, bylo to skvělé setkání. To neříkám jen za sebe, ale také za básníky Krzysztofa Siwczyka a Arkadiusze Kremzu. Atmosféra ve městě i lidé byli nezapomenutelní,“ popisuje Melecki a dodává, že všechno začalo na jaře roku 2005, když potkali v Krakově překladatele Jana Fabera.

Maciej Melecki

  • Narodil se v roce 1969.
  • Debutoval sbírkou Ty záležitosti (Te sprawy, 1995), poté vydal Nebezpečně blízko (Niebezpiecznie blisko, 1996), Studení zahradníci (Zimni ogrodnicy, 1999), Pády a sklony (Przypadki i odmiany, 2001), Bermudské příběhy (Bermudzkie historie, 2005). Jeho zatím poslední sbírkou je Inverze (Inversje, 2016).
  • Jeho básně byly přeloženy do angličtiny, němčiny, slovenštiny, francouzštiny, slovinštiny a češtiny.

„Přeskočila mezi námi jiskra sympatie. Požádali jsme ho, aby začal překládat naše verše. Z toho pak jako ovoce vzešly naše první překlady. Neznamenalo to však pro nás jen setkání s Ostravou, ale také s Brnem a Prahou. Všude tam díky našim ostravským přátelům můžeme předčítat současnou polskou poezii,“ vypráví básník.

Verše četl na mnoha místech Ostravy

Maciej Malecki zná Ostravu od té doby poměrně dobře. „K mým oblíbeným místům patří některé hospody, nebo jak v Polsku říkáme knajpy. Zejména ta U Radů a pak U Zrzavé Mary u Domu umění. Nemohu také zapomenout na byt maminky od Honzy Fabera, protože jsme tam mnohokrát nocovali. Také se počítají některá místa na Stodolní ulici,“ přibližuje lokality, kde se veselil, přičemž se podle svých slov nevyhýbal ani nočnímu životu.

„Velmi dobře jsme se bavili a v ostravských knajpách jsem zažil různé věci. K tomu jsme tančili a navíc jsme tady byli na koncertě kapely Už jsme doma. Přijeli jsme na ni na Stodolní až z Gliwic a Mikulova společně s Krzysztofem Siwczykem. Byl to památný koncert. S Ostravou nás pojí emocionálně přátelské příběhy a společná setkání, která jsme mohli prožívat u společného stolu,“ říká polský básník a neopomene dodat, že neodmyslitelnou součástí samozřejmě bylo i čtení veršů na mnoha místech Ostravy.

Maciej Melecki je členem skupiny hornoslezských básníků Na divoko, kterou čeští čtenáři objevili právě díky ostravskému nakladatelství Protimluv. „Je to velmi dlouhá spolupráce, která není jen o mé poezii, ale také o tvorbě Rafala Wojaczka. Právě knihu jeho veršů Protimluv vydal v překladu Jana Fabera, já jsem pak byl autorem předmluvy.“

Během hovoru se vracíme k tématu, co může Poláka přitahovat na ostravském prostředí. „Jsou to tytéž elementy, které se v důsledku stávají součástí zdejších lidí, jako otevřenost, ale také liberálnost a přátelskost. Samozřejmě i řešení jistých situací, a to dle velice charakteristického přístupu, což je vlastnost, kterou jsou obdařeni výlučně Češi. Vcelku se mi zdá, že ve vaší kultuře je jako typický rys přítomná bezproblémovost. Češi na mě působí jako bezproblémoví lidé, kteří mají nadhled sami nad sebou, a pokud ne nad sebou, tak minimálně nad svým okolím, nad světem, a jsou tak mnohem volnější. Jsem si vědom, že to může být má svůdná iluze, a tak to určitě je, ale tak se mi to jeví. Ve skutečnosti to bude určitě úplně jinak,“ dodává.

Přátelství, která se odráží i v rodinných vazbách

Polské a ostravské básníky pak podle Meleckého pojí obrovské přátelství. „Od okamžiku, když jsme sem začali přijíždět, se přátelíme s Petrem Hruškou a Jakubem Chrobákem. Navštěvujeme se vzájemně, a kdykoliv se objevíme v Ostravě, tak nás hostí a vítají. I díky přátelství mezi námi a Ostravou teď bude Petr Hruška přítomen křtu mé nové knihy v rámci svého literárního pořadu Paseka,“ vysvětluje Melecki.

„Naše přátelství se odráží také v rodinných vazbách, například před půl rokem jsem navštívil s dětmi ostravskou zoologickou zahradu. Takže si děláme takovéto soukromé výlety a pak Ostravu doporučujeme k návštěvě mezi našimi přáteli v Polsku,“ dodává Melecki a přidává další srovnání: „Co se týká svobodomyslnosti Čechů, je velmi sympatická. Bohužel u nás je situace napjatější vlivem katolické církve, se kterou se ale vůbec neidentifikuji.“

I z tohoto vyjádření je zřejmé, že návštěvy Ostravy mu prospívají. „Ostrava, to je především specifické klima, jedinečné prostředí. Cítím se tady volně a přirozeně. Cítím, že se tady nachází jedinečná forma energie, kterou vytvářejí místní lidé. Dle mého názoru už jen samotný pobyt bez konkrétního poslání může být něčím zajímavým a vzrušujícím a člověk z něj může načerpat sílu. Něco takového tady pociťuji, třeba když jsem několikrát přijel na festival Colours of Ostrava. To byl ještě na Černé louce. Pak už jsem tady nebyl, trošku jsme se polekali, že se přenesl do továrny,“ vysvětluje s nadsázkou a dodává: „Ta místa velice dobře známe, protože tady jsme s přáteli pobývali v knajpě U Trubka. Navíc jsme zažili nezapomenutelné koncerty Iggyho Popa, The Swans či Nicka Cavea.“