U slonice v ostravské ZOO se začnou střídat hlídky. Kvůli porodu

  8:18
Nervozitu. Obavy. Ale i radost a naději, že tentokrát se podaří mládě odchovat. Takové emoce opět zažívají pracovníci Zoologické zahrady Ostrava, kteří čekají na třetí porod slonice Vishesh.

V ostravské zoo se blíží porod slonice Vishesh. | foto: Pavel Vlček

Zoologická zahrada v Ostravě, která chová přes čtyři tisíce zvířat, se chystá na další významný přírůstek. V pavilonu slonů indických má na přelomu května a června rodit dvacetiletá Vishesh.

„Březí slonice čeká už svého třetího potomka. Je v klidu. Čas tráví stále ve společnosti své padesátileté matky Johti, šestileté sestry Rashmi a šestapadesátileté „tety“ Suseely,“ říká mluvčí zoo Šárka Nováková.

Jen samec Calvin už se narození svého patnáctého potomka nedočkal. Na podzim roku 2015, krátce poté, co oplodnil Vishesh, se jeho zdravotní potíže zhoršily natolik, že ho zahrada musela nechat uspat. Dnes je ze samce exponát Slezského zemského muzea v Opavě - jediný preparát slona indického v zemi (podrobněji zde).

Hlídky budou držet i noční služby

Ačkoli do porodu zbývá ještě pár týdnů, ošetřovatelé slonů už jsou ve střehu a brzy budou i v pohotovosti. „Zatím ošetřovatelé Vishesh jen sledují a odebírají moč kvůli kontrole hladiny hormonů - ta před porodem prudce klesá,“ popisuje mluvčí. Ale dodává, že i když to zatím nenastalo, už od pondělí začnou držet ve sloninci nepřetržité hlídky. „Teď jsou tam ošetřovatelé jen ve dne. Od pondělí budou držet i noční služby. Jakmile začne porod, služba svolá určený tým,“ líčí Nováková.

V týmu, který má co nejrychleji dorazit k porodu, bude veterinář, zoologové a pětice ošetřovatelů. „Pokud to všichni stihneme,“ usmál se vedoucí ošetřovatelů slonů Pavel Zvolánek. Jeden z jeho kolegů totiž bydlí až v Krmelíně. „Ale v době očekávaného porodu bude přespávat v Ostravě nebo přímo v hostinském pokoji v zoo,“ dodal.

Zvolánek netají, že mezi zaměstnanci zahrady vládne kvůli slonímu porodu nervozita. „Ale je menší, než v minulosti, protože už máme zkušenosti ze tří porodů. Bohužel nejen ty dobré. Teď však převládá naděje, že všechno dobře dopadne,“ říká Zvolánek. „Ale pravda je, že to samé jsme si říkali i před tím,“ zmínil v narážce na to, že obě předešlá mláďata Vishesh uhynula. „Snad už jsme si všechnu smůlu vybrali a teď už bude vše dobré,“ věří Zvolánek.

Vishesh přivedla v únoru před šesti lety na svět první živě narozené slůně v českých a slovenských zahradách. Nedonošený a slabý sameček však žil jen osm týdnů.

Sumitra se nikdy nenapila mateřského mléka

A loni v lednu náhle uhynul i druhorozený potomek Vishesh - dvouletá samička Sumitra. O ni se sice matka starala zkušeněji než o první mládě, samička se ale nikdy nenapila mateřského mléka. Chyběly jí tak obranné látky a usmrtil ji sloní herpes virus.

„Sumitra uhynula na jedno z nejzávažnějších sloních onemocnění, které v současné době decimuje stavy indických slonů jak v lidské péči, tak ve volné přírodě,“ uvedl odborník Thomas Hildebrandt z berlínského institutu pro výzkum zvířecích nemocí. Podotkl, že ze stejného důvodu uhynula o rok dříve jen v evropských zoologických zahradách čtyři slůňata.

Ředitel ostravské zoo Petr Čolas od začátku upozorňoval, že Sumitra je ohrožená více než jiná mláďata. „Nevíme o žádném slonovi na světě, který by se bez mateřského mléka dožil dospělosti,“ argumentoval.

Zdůraznil ale, že zoologické zahrady mají vyšší poslání než záchranu jednoho slůněte: „Snažíme se přispět k záchraně celé populace slonů indických.“
Právě proto ostravská zoo společně s berlínskými vědci vyvíjela vhodnou náhražku sloního mléka a vlastní recept teď nabízí jiným zahradám.

Pitva Sumitry totiž potvrdila, že než ji napadl smrtelný virus, výborně prospívala. „Zatímco jiná slůňata ve světě, která byla živena náhražkami, měla nedostatečnou imunitu i špatně vyvinuté kosti, testy prokázaly, že Sumitra byla zdravá a její kosti byly naprosto v pořádku. O to smutnější je, že uhynula,“ konstatoval profesor Hildebrandt, který se podílí na výzkumu sloních nemocí.

Tento výzkum podpořila ostravská zoo i finanční sbírkou. „Sbírka trvala tři roky a my děkujeme každému, kdo hodil peníze do mincotočů, koupil upomínkové předměty, nebo poslal dárcovskou SMS. Celkem tak lidé přispěli na výzkum sloních nemocí téměř 900 tisíci korunami,“ říká Šárka Nováková s tím, že zoo teď vyřizuje povolení k pokračování sbírky. „Odborníci hledají látku v potravě, která slony v přirozeném prostředí před herpes virem chrání,“ dodala mluvčí.