„Nechceme skončit jako lidé v Doubí, kde píší petice, protestují a nic jim to není platné. Zónu už tam mají a trpí,“ uvedla Irena Balogová ze spolku přátel Ostašova.
Tím hlavním, o co se přitom ostašovští opírají, je zábor zemědělské půdy. Zóna má totiž vzniknout na poli, na kterém se dnes hospodaří a jehož půda má druhý stupeň ochrany. Ze zákona je to tedy kvalitní orná půda, která patří mezi vysoce chráněné a jen podmíněně zastavitelné plochy.
Proti tomu, aby se v územním plánu změnila na výrobní plochu, už podepsaly protest skoro dva tisíce lidí. „Půda je naše národní bohatství, za které je nutné bojovat. Pro nás, naše děti, vnoučata. Máme vedle dvanáct hektarů po bývalé slévárně v Ostašově, udělejte průmyslovou zónu tam,“ apelovala na zastupitele Balogová.
Pochopení pro argumenty ostašovských ale měla jen menšina zastupitelů. „Nechci, aby to v Ostašově dopadlo jako v ulici Pod Strání, kde jim slibovali zeď pět metrů vysokou, a teď měří šestnáct metrů. Jakmile se jednou kopne, je to špatně. Není tam ani přístupová komunikace, takže jsem pro to, aby tam ta zóna nebyla,“ prohlásil náměstek primátora Tomáš Kysela, aby pak v závěrečném hlasování zvedl ruku pro zónu.
Prý si to rozmyslel, protože nechce, aby jeho jméno bylo spojováno se Změnou pro Liberec, která návrh na zachování zemědělské půdy naopak podpořila. Druhým důvodem, proč Kysela obrátil, by byla údajná prodleva při vydání nového územního plánu.
Práci tady má najít dvě stě lidí
„To je nesmysl. Nový územní plán by to nijak neohrozilo. Teď je ta plocha vedená jako nezastavitelná, prostě by to tak zůstalo,“ oponovala předsedkyně Výboru pro územní plánování Pavla Haidlová.
„Je pravda, že původní návrh zóny byl k Ostašovu macešský, mělo to být od domů k letišti. Teď zónu bude oddělovat silnice, zbude tam i místo na ochranný val, rozšiřovat se bude směrem k letišti, ne k obytným domům,“ obhajoval naopak proměnu pole v průmyslovou zónu zastupitel Jan Marek ze Starostů pro Liberec.
Podle primátora Tibora Batthyányho to navíc nebude klasická průmyslová zóna. Vzniknout tam má centrum pro vývoj palivových systémů pro automobilový průmysl. Zřídit ho tam chce společnost TI Automotive, která už sedmihektarový pozemek zakoupila. Práci by tam mělo najít dvě stě lidí.
„Kterých dvě stě lidí? V zóně v Doubí nemá kdo pracovat, vozí lidi z Polska, Ukrajiny a my budeme stavět něco dalšího? Proč?“ odmítá projekt Jiří Poštolka z Ostašova.
„Někteří lidé by prostě nejraději vyhnali všechny podnikatele z města. Mezi takové marxisty já nepatřím,“ prohlásil naopak zastupitel Jiří Šolc ze Starostů. Jak se do zóny bude jezdit, ale neuměl říci nikdo ze zastupitelů.
Chybí přístupová silnice
Přístupová komunikace tam totiž není. V plánu je sice silnice, která má propojit stávající průmyslové zóny Jih v Doubí a Sever v Ostašově, a která povede i kolem pozemku Automotive, její stavba je ale v nedohlednu.
„Takže další trapas jako s neexistující druhou silnicí v Doubí. Nejdřív snad postavím silnici a pak řeším zóny. Tohle je Kocourkov,“ myslí si Martin Dohnal.
Spolek přátel Ostašova teď kvůli plánovanému záboru zemědělské půdy chystá žalobu. Opírá se přitom o rozsudek Krajského soudu v Praze, který loni zrušil územní plán obce Čestlice. Tam se nejkvalitnější zemědělská půda měla změnit v betonové nákupní centrum. Podle soudu ale nemůže být kvalitní půda vyňata z půdního fondu, pokud není dostatečně prokázán veřejný zájem.
