Hradecký kraj bere sloučení škol jako spásu, někde si tím nejsou jisti

  10:14
Před půldruhým rokem Královéhradecký kraj rozhodl o slučování středních škol. Z původních 21 škol vzniklo 10 větších subjektů. Plán se tehdy setkal s velkým odporem radnic, kantorských sborů i studentů. I nyní se hodnocení tohoto kroku velmi různí.

Hronovská průmyslovka (na snímku) se po splynutí s dvěma dalšími školami přejmenovala na SPŠ Otty Wichterleho. | foto: Štěpánka Tůmová

Protestní petice, pískot na zastupitelstvu ani velmi ostrá slova na adresu náměstkyně pro školství Martiny Berdychové nebyly nic platné. Návrh poměrem hlasů 24 ku 21 prošel v zastupitelstvu a úsporně-optimalizační opatření včetně seriálu konkursů na nové ředitele se nastartovaly okamžitě.

MF DNES dva roky od schváleného návrhu oslovila některé starosty, ředitele sloučených škol i náměstkyni Berdychovou, aby opatření zhodnotili.

Patrně nejhlasitější kritika k optimalizačnímu plánu předloni zněla z Lázní Bělohradu. Místní učiliště takzvaně splynulo s Gymnáziem, SOŠ, SOU a VOŠ v Hořicích a například tehdejší ředitel učiliště Pavel Petr řekl, že konec bělohradského SOU je do pěti let matematickou jistotou.

„Prognóza to podle mě byla bohužel správná, škola jde k zániku. Než se obě školy sloučily, mělo učiliště kolem 180 žáků a bylo kritizované, že jich je málo, a je proto potřeba jej zachránit spojením ekonomicky slabého se silným. Nyní má učiliště přesně 100 žáků. Předpokládám, že do několika málo let se vše přestěhuje do Hořic,“ říká starosta Lázní Bělohradu Pavel Šubr (STAN).

Podle něj již město požádalo hejtmanství o převod střediska technické výuky do svého majetku.

„Ten areál nemůžeme nechat zpustnout, jak to učinil kraj v případě našeho internátu. I když ta budova bude naše, necháme ji zadarmo kraji, ať tu výuka i učiliště pokračuje. Do budoucna bychom tam potom mohli mít například technické služby,“ řekl.

Škole v Hořicích ubylo 19 žáků. V nových oborech dětí přibylo

Podle Stanislava Neumana, ředitele Zemědělské akademie Hořice a bělohradské SOU, jsou takové plány přinejmenším předčasné.

„Jedním z cílů optimalizace bylo zachovat vzdělávání v obou městech, proto je úvaha o možnosti ukončení poskytování vzdělávání v jednom z nich v tuto chvíli bezpředmětná,“ upozorňuje ředitel.

Podle jeho slov pozitivní dopady optimalizace dokládá na číslech. Meziročně sice celé škole ubylo 19 žáků, tedy z 548 v roce 2018 na současných 529, avšak například obory podnikání, zedník či kuchař už dobíhají a noví studenti na ně nepřicházejí.

„Proto by podle mě bylo lépe než obsazenost školy posuzovat obsazenost oborů, které škola nabízí i nadále. A tady je to již nárůst o 17 žáků,“ konstatuje Neuman.

SPŠ Otty Wichterleho vyčkává, v Kostelci mění obory

O osud někdejší vyhlášené školy a útlum oborů se po splynutí se SPŠ v Hronově a SŠ Velkém Poříčí obávali i v Červeném Kostelci. A také zde se pochybnost potvrdila.

„Pokles žáků po splynutí tří škol opravdu nastává. Útlum je bohužel jednoznačný, nyní je ale otázka, zda se povede oborová transformace a jak to všechno bude pokračovat. Také atmosféra kolem slučování tomu moc nepřispěla. Na druhou stranu kraj slíbil, že chce školu v Červeném Kostelci udržet, jsem rád, že se ji podařilo přejmenovat na SPŠ Otty Wichterleho a také věřím, že kraj se teď bude snažit nejen školu udržet, ale i najít nové obory,“ zdůrazňuje červenokostelecký starosta Rostislav Petrák (Spoluobčané).

Opatrným optimistou je ředitel školy Josef Matyáš. „V Červeném Kostelci došlo k určité redukci oborů, snažíme se je nahradit jinými a až čas ukáže, jestli se nám to podaří. Spojení škol v Hronově a ve Velkém Poříčí bylo naprosto bez problémů. Myslím si, že vznikl nový a hlavně životaschopný subjekt, který se bude nějakým způsobem dál vyvíjet. V tuto chvíli hodnotím splynutí spíš jako pozitivní krok,“ přemýšlí ředitel.

Negativní atmosféru cítili v Novém Městě, žáci odjinud to neřeší

Zánik, vylidnění i degradace, když průmyslovku pohltí podceňovaná praktická škola. Toho všeho se v souvislosti se slučováním obávali rodiče studentů novoměstské SPŠ, SOŠ a SOU. Tehdejší ředitel průmyslovky Jaromír Holeček před dvěma lety prorokoval postupný zánik školy nejen kvůli redukci oborů, ale i kvůli údajné ztrátě prestiže.

„Podařilo se nám přijmout ke studiu více uchazečů než vloni, a to i přes negativní atmosféru, která vůči naší škole panuje v Novém Městě nad Metují. Naštěstí to rodiče a pedagogická veřejnost v okolních obcích neřeší,“ říká ředitelka sloučených škol Olga Talášková.

Podle ní se ještě těžko hodnotí, zda se splynutí osvědčilo: „Sloučení bylo z vůle zřizovatele, na nás je, abychom se s danou situací vyrovnali.“

Dokonce předloni spustili studenti z Vyšší odborné školy a Střední odborné školy v Novém Bydžově petici, nezamlouval se jim opakovaný pokus o spojení s tamním gymnáziem, které nový celek zastřešuje.

„Doufáme, že tento krok pomůže zachránit ekonomickou školu. Gymnázium je v klidu, ale druhá škola měla stále méně žáků a určitě by zanikla. Doufám, že nové vedení udělá maximum například i pro propagaci, aby žáci dál neubývali,“ věří místostarosta Bohumil Orel (STAN).

Kraj: Kroky se ještě projeví. Výrazný úbytek žáků nenastal

Náměstkyně hejtmana pro školství Martina Berdychová (Východočeši) upozorňuje, že optimalizace je stále čerstvá záležitost a navíc ještě pokračuje například konsolidace nemovitostí škol a zajištění hospodárnější správy jejich majetku. „Realizované kroky se projeví až po několika přijímacích řízeních,“ říká někdejší učitelka.

Podle Berdychové se s výrazným úbytkem žáků nepotýká žádná ze škol zřizovaných krajem a upozorňuje, že rovněž díky optimalizačním krokům nemá žádná škola existenční potíže.

„Vzhledem k demografickému vývoji se počet žáků na středních školách mírně zvyšuje, situace s naplněností škol se tedy lepší. Uvědomujeme si však, že jde pouze do dočasný stav,“ tvrdí náměstkyně.

Zachránit některé obory mohou studenti z Vietnamu

S naplněností několika škol a oborů sice nepomůže demografická křivka, avšak hejtmanství vkládá naděje do společného projektu s vietnamskou univerzitou Ton Duc Thang.

Od roku 2020 by mohlo v Královéhradeckém kraji na středních školách studovat 40 až 150 Vietnamců, kteří by tu našli i zaměstnání. Zaplnit by se mohly obory, o které není tak velký zájem. Univerzita z Ho Či Minova města má zájem především o studijní obory technického zaměření úzce propojené se zaměstnavateli. Hejtmanství již takové obory vytipovalo.

„Jednání s vietnamskou stranou stále pokračují,“ dodala Berdychová. Do mezinárodního projektu se s největší pravděpodobností zapojí červenokostelecká SPŠ Otty Wichterleho (obory elektrikář, krejčí, výrobce textilií), Zemědělská akademie a Gymnázium Hořice (ošetřovatel) a SPŠ a ZŠ Nové Město nad Metují (strojní mechanik).