„Rychlobruslaři jezdí v předklonu, protože kdyby jeli narovnaní, tak do nich víc naráží vítr a zpomaluje je. V předklonu mají lepší aerodynamiku,“ vysvětluje během hodiny svým spolužákům Matěj, žák páté třídy této školy.
Žádná hra této metody se neopakuje, hraje se vždy jenom jednou, proto nikdo není nejlepší nebo nejhorší, všichni jsou na tom stejně. „Pokaždé se startuje nanovo a všichni mají stejnou šanci,“ říká o účincích metody ústecký podnikatel Martin Hausenblas, který Brayera na sever Čech přivedl.
Ještě předtím, než začal Matěj vyprávět o rychlobruslařích, počítal spolu s celou třídou matematické příklady a snažil se přijít na to, kolik je 2 222 x 5 555. Ne ale pomocí násobení pod sebe, ale ve speciální pyramidě, kterou pro ně vytvořil jejich učitel Martin Marks. Výsledek měl za půl minuty – 12 343 210.
„Metoda se projevuje nejvíce v matematice, ale nekončíme jen u ní, jedeme kontextově. To znamená, že máme téma, ve kterém se nám prolínají tři předměty – čeština, matematika, geometrie a tak dále,“ přibližuje Marks.
Složité úkoly řeší i děti s retardací
„Na začátku každé vyučovací hodiny děláme sedm minut speciálních cvičení a her, zbytek jedeme normálně podle knížek jako ostatní. Je to v začátku, ale funguje to. Máme zdokumentováno, že i děti s lehkou mozkovou retardací jsou ve chvíli, kdy pochopí systém, schopné řešit složité úkoly a baví je to,“ poznamenává.
„Baví mě inteligence mých dětí, když jim dáte prostor, jsou jak rakety. Ony toho vědí víc, než já sám. Snažím se být mentorem, který je provádí výukou a ony jedou samy,“ pochvaluje si Marks.
Jeho nadšení potvrzuje i Míra Proft, jeden z jeho žáků, který na sobě i svých kamarádech vidí od září, kdy s metodou začali, velký pokrok. „Baví mě to, protože můžu sledovat, jak všichni pokročili v látce. Je to opravdu vidět, já se v matematice ohromně zlepšil,“ tvrdí.
Novou metodu testuje v kraji 500 žáků
Na škole se podobně jako on učí celkem 60 dětí ve třech třídách na 1. stupni. Marie Čápová, ředitelka školy, ale doufá, že po prázdninách přibudou další.
„Vidíme v Brayerově metodě velký potenciál pro všechny děti, i naše žáky s nějakým druhem postižení. Jak se metoda osvědčí, zkoumá pedagogická fakulta ústecké univerzity. Na začátku proběhlo testování našich žáků a na konci školního roku proběhne další. Uvidíme, jestli opravdu došlo k rozšíření schopností dětí uvažovat v celku, tvořivosti a zda se rozvinul jejich talent,“ přibližuje Čápová.
Novou výukovou metodu testuje jen v Ústeckém kraji okolo 26 pedagogů a 500 žáků základních škol. Od dalšího školního roku by jich mohlo být okolo 5 tisíc až 10 tisíc.
Do budoucna má však Opher Brayer, izraelský pedagog a vizionář, ještě jeden velký plán, vybudovat z Ústí nad Labem nové Silicon Valley a postavit tu internátní školu pro vědce a vývojáře.
„Studenti z této školy budou mít přirozené matematické myšlení a excelentní výsledky v oblasti vědy. V 18 letech budou schopni ukončit svůj první titul z ekonomie a počítačových věd,“ plánuje Brayer.
