Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Stávající firmy protestují proti nové zóně v Opavě. Bojí se odlivu lidí

  11:00
Na několika desítkách hektarů půdy zhruba tisícovka nových pracovních míst. S projektem průmyslové zóny ale Opava narazila, proti se postavili podnikatelé. Argumentují nedostatkem pracovních sil, prázdnými plochami v okolních zónách i hrozbou velkého zadlužení města tak velkým projektem.

(ilustrační foto) | foto: Martin Stolař, MAFRA

Zastupitelé už záměr schválili, teď hledá Opava s firmami kompromis. „S původním projektem se neztotožňujeme a jsme rádi, že se podařilo otevřít dialog. Snažíme se spolupracovat na konkrétních parametrech,“ uvedla ředitelka okresní hospodářské komory Zuzana Lindovská.

Vznikne mapa možných rozvojových ploch a brownfieldů v Opavě, analýza současného i očekávaného vývoje zaměstnanosti v okrese i přehled potřeb místních firem.

„Jde mimo jiné o průzkum mezi našimi členy i nečleny, zda mezi nimi je zájem o volné plochy. Už teď se někteří hlásí, jsou opavské firmy, které jsou v centru města a nemají se plošně kam rozvíjet. Průmyslová zóna je v Opavě potřeba, aby bylo kam směřovat rozvoj průmyslu. Ale ne v navrhovaném rozsahu,“ upřesnil předseda představenstva komory Zdeněk Gróman.

Zástupci firem podepsali petici

Komora už před schválením záměru na zastupitele apelovala, že stavba zamýšlené zóny není za stávajícího vývoje v regionu vhodná. Upozornila, že investice v řádech desítek milionů vytvoří pracovní místa pro cizince, jichž už dnes firmy zaměstnávají několik set.

Zástupci některých firem podepsali proti vzniku zóny i petici. Sestavil ji majitel společnosti Brano Pavel Juříček, který je zároveň v čele opavské organizace hnutí ANO, a tedy i politickým rivalem současného vedení města. Jeho protest proti vzniku nové průmyslové zóny v Opavě však podpořily i další velké firmy, například Isotra, Model Obaly či KSR Industrial Opava.

Zadlužit se kvůli zahraničním investorům? To ne

„Na Opavsku je nezaměstnanost pod tři procenta. A připravovat tady za takové situace průmyslovou zónu, kde by působily zahraniční firmy, případně i se státní pobídkou, nám připadá vůči podnikatelům v regionu nekorektní,“ vysvětlil svůj postoj Erich Stavař, jeden z majitelů opavské společnosti Isotra.

Podle majitele firmy Autoczech Zbyňka Duška by město mělo podpořit stávající firmy. „Všechny podniky zápasí s pracovní silou. Nesouhlasím také, aby se kvůli příchodu zahraničních společností město tak moc zadlužilo,“ uvedl.

Analýzu potřeb místních firem chce Opava použít při dalším postupu v přípravách zóny. Podle primátora Radima Křupaly Opavě podobné rozvojové plochy citelně chybí. „Podněty ze strany podnikatelů jsou pro nás velmi důležité a projektu mohou jen pomoci,“ řekl.

Krnov chystá i menší rozvojové plochy

Přípravy pokračují, projektová dokumentace by měla být hotová do konce února. „Náklady na ni jsou zhruba 2,3 milionu korun,“ řekla vedoucí odboru rozvoje města a strategického plánování Martina Heisigová. Milionovou dotací na projekt přispěl kraj. Vytipováno je šest ploch na zhruba 32 hektarech. Při stavbě chce Opava využít pomoc státu a do projektu promítnout také potřeby firem.

Zkušenosti s tím má například Krnov, jenž na základě konkrétní poptávky místních podnikatelů začíná budovat nové rozvojové plochy. A to i přesto, že má ještě volné plochy ve druhé části místní průmyslové zóny Červený dvůr. Loni koncem roku koupil větší část pozemků po bývalé slévárně. Vznikne tam malá průmyslová plocha na míru krnovským zájemcům. Právě se řeší vznik územní studie.

„Máme zájemce, který má závod v záplavovém území, chce se rozvíjet a zůstat v Krnově. Chtěl pozemky ve stávající průmyslové zóně, ta ale vznikla s dotací a podléhá striktně stanoveným podmínkám v oblasti investic i počtů pracovních míst. Těm však všichni zájemci nemohou vyhovět,“ řekla mluvčí města Dita Círová. Vznikne proto plocha, kde se počítá i s menšími provozy, halami či garážemi.