Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Vyrábí „nástroje“ pro elektronickou hudbu. Nápad z Brna uspěl ve světě

  9:52
Ondřej Merta a Václav Peloušek začínali jako nadšenci, dnes jejich firma Bastl instruments posílá modulární syntezátory do Asie či Ameriky. Teď ještě chtějí zvýšit své sepětí s Brnem.

Zakladatelé firmy Bastl instruments Václav Peloušek (vlevo) a Ondřej Merta se svými syntezátory. | foto: Laura Kovanská

Na začátku byla podomácku vyrobená elektronika, tak trochu stavebnice, ale stále hudební nástroj. Na konci úspěšná firma Bastl instruments, jejíž výrobky jsou ve světě raritou. Založili ji dva spolužáci z brněnského Vysokého učení technického, které spojovala touha hledat nové zvuky. Dnes se Ondřeji Mertovi, Václavu Pelouškovi a jejich kolegům daří prodat více než pět set modulů a nástrojů měsíčně.

Co je syntezátor

Elektronický hudební nástroj, který vytváří výsledný zvuk syntézou. Vypadá jako stavebnice, základ syntezátoru je složený z různých modulů, u kterých každý má v rámci systému svoji jedinečnou funkci, díky které mohou hudebníci generovat zvuk. Modulární syntezátor je spojený s výrazem „bastlení“, což ve volném překladu znamená „kutění“ nebo „udělej si sám“.

Pojmem bastlíři jsou označováni především muži, kteří si v době socialismu vyráběli různé výrobky na zlepšení chodu domácnosti. Byl to jejich koníček. Bastlíře teď ve světě znovu připomíná brněnská firma Bastl instruments. Modulární syntezátory se tak díky Bastl instruments dostávají do povědomí lidí.

„Každá hudba potřebuje svůj nástroj. Pro elektronickou hudbu je to právě třeba modulární syntezátor, který má navíc výhodu v tom, že si jej lidé mohou sami složit podle toho, jakou mají představu o tom, jak má nástroj hrát,“ vysvětluje podnikatel Ondřej Merta, který se ale cítí spíše jako muzikant a člen komunity kolem elektronické hudby.

Bastl instruments začal být úspěšný před sedmi lety po sympoziu v Amsterdamu, kam se mladí muži přihlásili. „Jeli jsme tam stopem, bylo to pro nás takové malé dobrodružství. Nikdo sice nechápal, že jsme si stopli auto, ale začali nás zde sledovat první lidé. A pak nám napsal pán z Japonska, že by chtěl naše výrobky prodávat,“ vzpomíná Merta.

K podnikání je přivedl jeden Japonec

To, že by někdo chtěl jejich nástroje prodávat, zpočátku Mertu vůbec nenapadlo. „Chtěli jsme pouze dělat dílny, kde by si lidé společně s námi nástroje vyráběli. Nakonec jsme to ale odkývali. A zpočátku neznámý muž z Japonska nás tak začal učit, jak vytvořit třeba ceník syntezátorů. A tak to vše začalo.“ Za malý nástroj na baterky, tzv. kastle, zájemci zaplatí od 1 500 korun. Nejdražší nástroj stojí zhruba dva tisíce eur.

Přestože je Bastl instruments brněnská firma, úspěch v cizině už ten český dávno překonal. „Máme tady malý trh, ale snažíme se, abychom byli pro českou veřejnost přístupní,“ říká Merta. Největší trh mají ve Spojených státech, jedna z jejich poboček sídlí i v newyorském Brooklynu.

Firma asi o dvaceti lidech dodává syntezátory zhruba do 70 obchodů po světě. Každý půlrok zvyšuje svůj obrat, který nyní činí 10 milionů korun ročně. „Sice nemáme žádný obchod v Jižní Africe nebo Jižní Americe, ale i odtamtud zákazníky máme,“ chlubí se Merta.

I když zisky Bastl instruments pocházejí spíše ze zahraničí, srdce jejich komunity stále bije v Brně. Zakladatelé firmy zde organizují například komunitní koncerty. „Pozvali jsme třeba slavného bubeníka Grega Foxe. Náš obchod lomeno showroom na Kounicově ulici ve Skleněné louce aktuálně přetváříme i na studio pro hudebníky, kteří by tady chtěli strávit nějaký čas,“ popisuje Merta.

Novinka: workshopy pro hudebníky

Nově plánují i kurzy, kde se milovníci hudby naučí ovládat programy pro muzikanty a jiné věci. „Lidé se za čtyři až osm týdnů dozví, jak se hudba míchá, jak se dál zpracovává a mnoho dalšího,“ prozrazuje Merta. Kurzy tak doplní firmou pořádané dílny, kde si lidé postaví základní model syntezátoru.

„Syntezátor se dá klidně postavit za den. Otázka nápadu je rychlá, ale vytvořit z něj produkt může trvat několik měsíců. Nedávno jsme třeba pouštěli do světa nástroj, který jsme vymysleli před dvěma lety,“ vysvětluje hudebník. Sami podnikatelé zpočátku nevěděli, jak si nástroj sami vyrobit.

„Neměli jsme žádné informace, pouze jsem našel na zahraničních internetových stránkách seznam součástek, které musím nakoupit. V obchodě, kde ty součástky prodávali, jsem objevil frontu takových pánů. Byli to tzv. bastlíři, kteří mi byli vždy ochotni pomoci,“ vypráví Merta.

Bastlíři vlastnili pájku a za éry socialismu, kdy v obchodech ledasco nebylo k sehnání, vymýšleli různé výrobky na zlepšení chodu domácnosti. Na počest mužů z oné fronty Ondřej Merta a Václav Peloušek postavili první syntezátor. „Začali jsme jezdit po Evropě a zjišťovali, že syntezátory pořádně nikdo oficiálně nevyrábí. Bastlíři mají zadupané sebevědomí a myslí si, že generují jen kus nepořádku. A to jsme chtěli změnit.“ Podomácku vyrobené nástroje se tak pomalu znovu dostávají do povědomí lidí.

Autor: