Tamní odbor sociálních věcí proto doplní další úředník, který bude mít jejich agendu na starosti.

„Důvod, proč počet opatrovanců města stále roste, vidím spíš v tom, že rodiny se nechtějí o lidi s omezenou svéprávností starat,“ konstatoval starosta Ostrova Jan Bureš.

V evidenci radnice je v současné době 32 opatrovanců, případy dalších šesti jsou v řízení. „V roce 2014 byl jejich počet jedenáct,“ dokumentoval ostrovský starosta neustále se zvyšující počet takových lidí.

Obdobné zkušenosti mají i na radnici v Chodově. Tam už v minulosti posílili počet zaměstnanců sociálního odboru. „A nevylučuji, že k tomuto kroku budeme muset sáhnout znovu, pokud tento trend bude pokračovat,“ řekl starosta Chodova Patrik Pizinger.

I v Sokolově zaznamenali v posledních pěti letech nárůst počtu lidí omezených na svéprávnosti. Zatímco v roce 2014 jich bylo 14, v letošním roce eviduje odbor sociálních věcí 23 opatrovanců.

„Není s nimi jednoduchá práce,“ konstatoval starosta. Města totiž přebírají výkon práv opatrovanců. „V praxi to znamená, že za ně hospodaříme, pomáháme jim ve styku s úřady, prostě se o ně staráme,“ vypočetl Pizinger.

I podle jeho zkušeností jsou časté případy, kdy opatrovanec má vlastní rodinu. „Ta si ale často ulehčuje situaci tím, že opatrovnictví převalí na město. To už se na nás převalují skoro i zdravotnické povinnosti. Přebíráme totiž odpovědnost za lidi se složitými diagnózami,“ konstatoval chodovský starosta.

Radnice opatrují i mladé s drogovou minulostí

Opatrovnictví se týká i mladých lidí. Podle Pizingerových zkušeností jde o mladé s drogovou minulostí, u kterých se rozvinuly diagnózy psychických chorob.

„Když se jich zeptám, co rodina, dozvídám se nezřídka, že jejich nejbližší dělají vše pro to, aby se povinnosti opatrovnictví zbavili. A soud neudělá nic jiného, než že tím pověří město,“ doplnil starosta.

Podle vedoucí odboru sociálních věcí chodovské radnice Evy Virtelové se případy, kdy se z evidence úřadu někdo dostal proto, že by se o něj postarali příbuzní, dají počítat na jednotky.

Náplastí na tuto povinnost měst je příspěvek, který stát paušálně vyplácí na každého postiženého. „Je to 29 tisíc korun za rok. Tyto prostředky stačí na to, abychom zaplatili další sílu na odboru sociálních věcí,“ uvedl ostrovský starosta Jan Bureš.

Všude však na poplach kvůli opatrovnictví nebijí. Například ve Františkových Lázních se radnice stará jen o pár lidí.

„Zvládáme to se současným počtem zaměstnanců úřadu,“ řekl starosta lázeňského města Jan Kuchař. I když připouští, že pracovníci odboru mají občas s opatrovanci plno práce. „To například v okamžiku, kdy řeší exekuce. Ale to jsou věci, s nimiž si musíme poradit,“ dodal františkolázeňský starosta.