Těžaři štěrku účelově obešli jihomoravské úřady, kritizuje ombudsmanka

  9:44
Skoro deset let už trvá spor o plánovanou těžbu štěrkopísku nedaleko Moravského Písku. Proti záměru těžařů se staví lidé z Hodonínska a Břeclavska, kteří se obávají, že těžba ohrozí zdroj pitné vody. Teď se na jejich stranu postavila i ombudsmanka Anna Šabatová.
Těžba štěrkopísku.

ilustrační snímek | foto: MF DNES

Ombudsmanka vidí v postupech úřadů, které těžbu povolují, zásadní nedostatky. Její kritika míří k báňskému úřadu, ke Krajskému úřadu Zlínského kraje i k tamější krajské hygienické stanici a ministerstvu zdravotnictví.

„Tyto úřady svými postupy významně přispěly k nezákonnému vyloučení úřadů Jihomoravského kraje z řízení o stanovení dobývacího prostoru Uherský Ostroh. Záměr je přitom situován těsně při hranici s Jihomoravským krajem, kam primárně mohou směřovat klíčové, potenciálně nepříznivé důsledky jeho realizace. Mimo jiné ohrožení vodního zdroje Bzenec-komplex,“ uvedla Anna Šabatová ve zprávě o šetření postupů úřadů při povolování těžby štěrkopísku v dané oblasti.

Tím, že z řízení byly odstřiženy jihomoravské úřady, je podle ní rozhodnutí obvodního báňského úřadu nezákonné.

Šabatová se pozastavuje i nad tím, že těžební aktivity jsou umisťovány v katastru Uherského Ostrohu na území Zlínského kraje, ačkoliv ložisko je v Moravském Písku v Jihomoravském kraji.

„Domnívám se, že mohlo jít o účelový krok žadatele s cílem vyloučit instituce Jihomoravského kraje. Původní návrhy totiž zasahovaly i do katastrálního území Moravský Písek. Právě fakt, že na tento postup úřady nakonec přistoupily a svými faktickými kroky přispěly k vyloučení úřadů Jihomoravského kraje z řízení, považuji za protiprávní,“ popsala veřejná ochránkyně práv.

Boj proti těžbě písku semkl desítky obcí, bojí se zničení pitného zdroje

Za závažný nedostatek v postupu úřadů považuje rovněž to, že naprosto rezignovaly na zásadu předběžné opatrnosti. Potřebu těžby podle ní zdůvodňují vágně, bez pečlivého zvážení její rizikovosti v lokalitě a bez toho, aby hledaly možnost využití jiných ložisek.

Podle ní je jakákoliv, byť minimální možnost ohrožení vodního zdroje nepřijatelná. „Klimatický vývoj posledních let si žádá upřednostnění zájmu na ochraně podzemní vody, proto nelze než upřednostnit řešení spočívající ve využití ložisek, jež nepředstavují potenciální ohrožení strategického veřejného zájmu,“ míní Anna Šabatová

Ta právě z tohoto důvodu za nedostatečný považuje i proces posuzování vlivu na životní prostředí EIA. K jejím závěrům se nejpozději do příštího týdne musí jednotlivé úřady vyjádřit.