Bez jedů to nepůjde, hraboši zničí příští úrodu, varují zemědělci z Hané

  4:54
Přemnožení hraboše na polích nabylo na Hané apokalyptických rozměrů a škody jdou do milionů. Ačkoli zlikvidovanou úrodu obilí a dalších plodin už zemědělci nezachrání, bojují teď alespoň za tu příští, kterou si už od hlodavců nechtějí nechat sežrat. To, že plošná aplikace jedů zatím nadále zůstává na zvláštní povolení, se jim nelíbí.
ilustrační snímek

ilustrační snímek | foto: iDNES.tv

Poslední jednání mezi zástupci ministerstva zemědělství, životního prostředí a ochránci přírody omezilo zemědělcům přístup ke zbrani nejtěžšího kalibru.

„Toxický přípravek je dál možné aplikovat jen do nor. Plošné použití posoudí místně příslušný orgán ochrany přírody a krajiny a povolení pak vydá Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský,“ sdělil mluvčí ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý.

Zemědělci v kraji, kde byl kvůli hrabošům vyhlášen kalamitní stav ve všech okresech kromě Jesenicka, jsou zklamaní. Podle nich takový postup vše jen komplikuje a prodlužuje. Hrají přitom o čas a tvrdí, že pokud nebudou moci aplikovat přípravek hned po setí, hlodavci zaručeně zlikvidují i úrodu na příští rok.

„Je vidět, že je to horký brambor a ministr s tím nechce mít nic společného. Tohle řešení je zdlouhavé a neumožní operativní zásahy,“ zlobí se například předseda Zemědělského družstva Kokory na Přerovsku Vladimír Lichnovský.

Sám si nedokáže představit, jak bude orgán ochrany přírody oprávnění k plošné aplikaci jedů posuzovat.

„My máme pozemky na katastru dvanácti různých obcí. Kdo a jak to bude řešit, je mi záhadou. Všechno se bude jenom zdržovat a nic to nepřinese,“ míní.

„Vyoráváme spousty hrabošů, ale dravci už jsou přežraní“

Hraboší invazi, které nyní čelí, zemědělci nepamatují roky. Hlodavci už napáchali ohromné škody a dál se množí geometrickou řadou. Metody, které dosud farmáři na Hané při jejich likvidaci používali, tak při takovém množství podle nich selhávají a shodují se, že bez chemie se neobejdou.

„Jsou pole, kde vyžrali všechno a nebylo tam co sklízet. Někde se půda doslova hýbe pod nohama, jak je provrtaná hraboši. Nemůžeme připustit, aby zničili nově zaseté plodiny a tím i příští úrodu. Chemii proti hrabošům potřebujeme, a to co nejrychleji,“ zdůrazňuje šéf kokorského družstva Lichnovský.

Biologická ochrana podle něj nic nezmůže. „Snažíme se sice pole po sklizni přeorávat do hloubky a vyoráváme spousty hrabošů a jejich hnízd. Čápi, racci i dravci mají doslova hody. Jenže je jich omezený počet a jsou přežraní. Efekt bude při takové kalamitě hrabošů jen částečný,“ uvádí Lichnovský.

S tím souhlasí i šéf společnosti Úsovsko Jiří Milek. „Hluboká orba sice naruší chodbičky hlodavců, ale při současném nedostatku vláhy by vedla k ještě většímu vysušení půdy. Navíc to má význam při běžném výskytu a ne tehdy, kdy čelíme doslova hraboší invazi,“ řekl.

Vsázet se podle Milka příliš nedá ani na počasí. „Pokud by přišel vydatný plošný déšť a výrazné ochlazení, může to hraboše zdecimovat. Jenže to je jenom zbožné přání. Pomohla by taky pořádná zima, ale taková už tu rovněž řadu let nebyla,“ poznamenal.

Jed bychom stejně dávali jen někam, je drahý, říkají zemědělci

Pokud by zemědělci povolení k plošné aplikaci jedů dostali, ujišťují, že by postupovali obezřetně.

„Samozřejmě bychom neaplikovali jed na všechny plochy, ale cíleně jen v místech největšího výskytu,“ řekl předseda kokorského družstva Lichnovský.

„Nikdo nechce trávit zvěř. Přípravek je navíc nákladný, stejně tak jeho aplikace a citelně to zasahuje do ekonomiky,“ přidává šéf Úsovska Milek.

Jed na hraboše by využili i v Zemědělském družstvu v Senici na Hané, kde hraboši zničili významnou část obilí.

„Osivo můžeme uchránit jen použitím chemie, protože takové přemnožení hraboše tady nikdo nepamatuje,“ sdělil předseda družstva Jaroslav Navrátil.

Ochránci: Ohrozilo by to ostatní druhy, příroda si poradí sama

Ochránci přírody plošné použití chemie kritizují a s verdiktem ministerstva proto souhlasí.

„Je dobré, že o tom bude rozhodovat orgán ochrany přírody a krajiny, který to kvalifikovaně posoudí. Pokud se jed na hraboše dával cíleně do nor, je to pro zvěř mnohem bezpečnější. Plošná aplikace ohrožuje dravce, kteří hraboše loví, a třeba i zajíce či srnčí zvěř, kteří mohou jed pozřít na poli,“ sdělil ornitolog Jiří Šafránek z Moravského ornitologického spolku.

Připomněl například případ z roku 2010, kdy kvůli použití toxického přípravku proti hlodavcům došlo k úhynu přibližně 1 500 racků v chráněné oblasti u Chomoutovských jezer na Olomoucku.

„Šlo sice o jiný přípravek, ale i tak je to varující,“ upozornil. Příroda si podle něj poradí sama.

„Taková gradace hrabošů je jednou za čtyři až pět let. Vyhynuli by nakonec zcela přirozeně na nemoci, které přenášejí,“ je přesvědčený Šafránek.

Souhlasí i ekologové. „Hromadná aplikace jedů je krok zpět a přírodě jenom ublíží,“ řekla Veronika Trávníčková z Hnutí Duha.