Oproti loňskému roku má letošní zima v regionu štěstí alespoň na vydatné a opakující se deště, ty ale zásoby podzemních vod nespasí. Také řeky její dostatečný přísun prozatím nevykazují.

„Konkrétně Romže ve Stražisku a Třebůvka je jen mírně nad polovinou dlouhodobého měsíčního průtoku, Bečva v Dluhonicích je na zhruba dvou třetinách průměru, Desná v Šumperku pak na 87 procentech,“ vypočítává mluvčí Povodí Moravy Petr Chmelař.

Také Morava v Olomouci a Bystřice ve Velké Bystřici podle něj vykazují jen lehce nadprůměrné hodnoty. Dobře je na tom pouze Oskava v Uničově, ve které nyní protéká zhruba o třetinu více vody, než je v tuto dobu běžné.

Olomoucký kraj nemá ani nijak velkou zásobu vody ve sněhu, která významně promlouvá do celkové bilance na jaře, kdy při tání dotuje řeky i podzemí. Většina regionu je totiž buď téměř, nebo zcela bez sněhu.

„Obecně můžeme říct, že současné zásoby vody ve sněhu nepředstavují ani v případě rychlého odtávání riziko povodní. Na druhou stranu, pokud nepřipadne větší množství sněhu, bude zásoba vody v povodí Moravy minimální. Bohužel sněhu je ještě méně než v loňském roce,“ uvedl Chmelař.

Vydatné srážky jsou plus, podle odborníků ale bezvýznamné

Co podle odborníků letos pomohlo, jsou oproti jiným zimám vydatné deště, které navíc kraj zasáhly opakovaně.

„Nebýt dešťových srážek, tak je množství vody opět pod průměrem. Díky dešťům jsme se dostali alespoň na dlouhodobý průměr,“ srovnává ostravský klimatolog Pavel Lipina. Jak ale dodává, ani průměrné množství srážek v tomto období nemůže pomoci vylepšit hladinu podzemních vod, která dlouhodobě klesá.

„Pokud ještě nenapadne větší množství sněhu a nebude v něm dostatečná zásoba vody, deficit spodních vod se bude dál prohlubovat,“ uvedl Lipina.

Zatím bylo v Olomouckém kraji minulý týden „jen“ 88 milionů kubíků vody ve sněhu.

„Sněhu je celkově málo. Ve výškách kolem pěti set metrů nad mořem je jen sem tam, pod 300 metrů není téměř vůbec a ani ve vyšších partiích Jeseníků není sněhu z hlediska významu pro zlepšení vodní bilance dostatek,“ upozornil klimatolog. Na jeden metr plochy regionu je tak ve sněhu v průměru pouze 17 litrů vody.

„Je to velmi málo. Navíc je potřeba si uvědomit, že na velké části území kraje je sněhová zásoba prakticky nulová nebo jen minimální,“ popsal Lipina.

Málo sněhu je problém pro přírodu i zemědělce

Olomoucká hydroložka Renata Pavelková vidí nedostatek sněhu pro přírodu jako velké minus.

„Sníh slouží na jaře jako zásoba vody, a pokud je ho dostatek a na jaře pomalu odtává, má velký význam pro dotování podzemních vod. Zásoby sněhu jsou nízké už čtyři pět let,“ upozornila.

Holá pole bez sněhu ale dělají starosti i zemědělcům. „Voda, kterou dostává půda ze sněhu, dlouhodobě chybí. Pokud na jaře nebude dostatek vláhy v dešti, budou mít zemědělci problémy,“ varuje ředitelka šumperské agrární komory Zlata Lakomá.