1. Vyprahlá arboreta i parky

Jak před suchem ochránit vzácné stromy a rostliny, řeší vyhlášené Arboretum Bílá Lhota na Olomoucku.

„Personál věnuje spoustu času zavlažování, zaléváme ručně. Schválili jsme také další nákup mulčovací kůry, která pomáhá zadržet vlhkost. I tak se však situace dál zhoršuje,“ uvedl Břetislav Holásek, ředitel Vlastivědného muzea Olomouc, které arboretum spravuje. Podobná je podle něj situace i v zámeckém parku v Čechách pod Kosířem.

„Už loni jsme ořezávali ve velkém suché větve. I přes vydatnou zálivku ale jejich prosychání velmi rychle pokračuje,“ dodává. Nezadržitelně vysychá i jeden ze zámeckých rybníků, který je napájen pouze dešťovkou.

„Hladina v něm klesla asi o metr. V důsledku toho stromy na břehu nemají dostatek vláhy pro svůj kořenový systém a hynou,“ popsal Holásek. Správci proto přemýšlí o zavlažovacím systému. Ten by si však vyžádal nový zdroj vody, z rybníků v suchém období odběry nejsou možné.

Sucho se podepisuje i v zámeckém areálu ve Velkých Losinách. „Hyne lípa na nádvoří, trávníky jsou žluté jako na sklonku léta a v rybníce je kvůli slabému přítoku voda úplně zelená,“ posteskla si kastelánka Jana Fialová.

A napilno má i olomoucké Výstaviště Flora. „Nejvíc nyní zaléváme letničky a nové výsadby dřevin,“ řekl provozní náměstek výstaviště Zdeněk Šup.

2. Dobytek trápí nemoci a nebude čím krmit

Sucho se dotýká i zvířat. Podle zemědělců hrozí, že příští rok v zimě a jarních měsících už nebudou mít krmivo pro dobytek.

„Druhá senoseč je nulová, takže nedoplníme zásoby. Kukuřice je o metr nižší, slabé výnosy dal i ječmen sklízený na zeleno jako krmivo. Příští rok na jaře bude situace velmi špatná,“ obává se předseda Zemědělského družstva Kokory Vladimír Lichnovský.

Podle něj bude třeba řešit otázku, zda družstvo uživí tolik zvířat.

„Zčásti můžeme seno nahradit slámou, ale ta není tak výživná. Tím pádem se sníží užitkovost. Zatím o redukci chovu neuvažujeme, ale pokud se bude situace s extrémním suchem opakovat i příští rok, nemůžeme to do budoucna vyloučit,“ připustil.

Užitkovost dojnic však klesá už nyní. Například v Zemědělském družstvu Unčovice na Litovelsku se podle tamního zootechnika snížila za tři týdny téměř o dvacet procent a dál klesá.

„Dobytek navíc mnohem častěji trápí v souvislosti s vedry onemocnění, třeba nepříjemné záněty,“ vysvětlil. Aby unčovičtí zemědělci dobytku alespoň částečně ulevili, krávy denně sprchují a v kravínech naplno pouštějí ventilátory.

3. Trpí zvířata v lesích i v zoo

Do boje se suchem se zapojují i myslivci. „V lese se ještě zvěř před spalujícím vedrem může ukrýt, na polích je ale totální poušť. Proto na remízech zřizují myslivci napajedla, která slouží především pro zajíce, ale i další živočichy,“ popsal jednatel Českomoravské myslivecké jednoty Olomouc Jiří Zbořil.

Myslivci však pomáhají i zvěři v lesích. „Na místech, kde se nejvíc drží voda a je tam vlhko, upravují kaliště, kam chodí vysoká i černá zvěř,“ řekl Zbořil.

To v zoo na Svatém Kopečku u Olomouce jsou zvířata pod dohledem prakticky nonstop.

„Pořád mají možnost se napít v automatických napajedlech či ve žlabech. Chladnomilné jedince, jako jsou sobi či medvědi baribalové, pravidelně kropíme,“ popsala mluvčí zoo Karla Břečková. Podle ní má zoo výhodu, že se nachází v lesním porostu, takže je před spalujícím žárem chráněna.

4. Záchrana ryb z potoků

Rybáři na řadě míst provzdušňují stojaté vody a pravidelně kontrolují, zda někde neklesla hladina v tocích natolik, že by hrozil úhyn ryb.

„Zatím jsme museli slovit ryby jen v Trusovickém potoce. Situace se ale bude dál zhoršovat, takže se dá předpokládat, že budeme ryby zachraňovat i v dalších tocích,“ řekl předseda Českého rybářského svazu Olomouc Michal Ševčík.

5. Zakázaná voda

Vlivem sucha také rapidně slábnou zdroje pitné vody a obce si je musí pečlivě hlídat. K Hněvotínu a obcím v části Konicka na Prostějovsku, které už dříve zakázaly používat pitnou vodu na zalévání, mytí aut a do bazénů, se nyní připojily také Štíty na Šumpersku.

„Se začátkem prázdnin vzrostla denní spotřeba na 350 kubíků, což je zhruba o sto víc, než je dlouhodobý denní průměr. Vydatnost našeho zdroje ale není neomezená, takže bylo potřeba to řešit,“ sdělil starosta Štítů Jiří Vogel.

Pár dní po vydání zákazu podle něj spotřeba klesla přibližně na 260 kubíků denně.

„Je vidět, že lidé jsou disciplinovaní. Pochopili, že pitnou vodou je potřeba šetřit,“ uzavírá.