Úbytek necelých devíti tisíc lidí při celkovém počtu obyvatel kraje nevypadá na první pohled nijak dramaticky. Pokud by k němu ovšem došlo v jedné lokalitě, například v polském příhraničí v nejsevernější části regionu, znamenal by totální vylidnění Javorníku, Mikulovic, Vápenné, Vidnavy a Velké Kraše. Anebo Lipníku nad Bečvou a sousedních obcí Lhota a Hlinsko na Přerovsku.

Právě přerovský okres zaznamenal v kraji v uplynulé dekádě největší úbytek lidí. Počet místních obyvatel se snížil od roku 2007 o téměř 4 700.

„Kromě nepříznivého demografického vývoje nám stále odcházejí například do Prahy schopní a úspěšní lidé, což je samozřejmě obrovská škoda. Námětů a materiálů na zatraktivnění regionů přitom existuje celá řada, jejich naplňování je ovšem příliš těžkopádné,“ podotkla přerovská senátorka Jitka Seitlová.

Jako příklad uvedla v souvislosti s vylidňováním venkova vysokorychlostní internet.

„Je spousta lidí, kteří by díky němu mohli pracovat z domu na venkově, jeho zasíťování ale vázne,“ dodala.

Lidé ze severu často míří jinam za lepším výdělkem

Druhý nejhorší výsledek ohledně úbytku obyvatel patří Šumpersku, které přišlo za posledních deset let o bezmála 3 500 lidí, třetí skončilo Jesenicko se ztrátou zhruba 2 900 obyvatel. I na severu regionu se kromě nepříznivého demografického vývoje, kdy je počet narozených dětí nižší než počet zemřelých, projevuje odliv lidí, kteří se rozhodli žít jinde.

„Do regionu se často nevracejí tisíce obyvatel, třeba mladí po vysokoškolských studiích. Pro život ve velkých městech se rozhodují mnohdy proto, že jim více vyhovuje anonymita, zejména však kvůli vyšším mzdám, které jim okrajové regiony nemohou poskytnout,“ zdůraznil starosta Šumperku a senátor Zdeněk Brož.

Podle něj by si severní část kraje zasloužila pomoc z centra.

„Mluvím o Jesenicku, kde stát po roce 1990 naprosto rezignoval na svá zaměstnanecká místa. Odešli odtud pohraničníci, celníci, vojsko, dochází k redukci počtu pracovníků pošty,“ řekl Brož.

„Já jsem poslední, kdo by měl nostalgii po minulém režimu, nicméně tehdy se to řešilo alespoň pohraničními příplatky. Dnešní systém, který si klade za cíl vyrovnávat ekonomické rozdíly regionů, nůžky mezi nimi naopak více rozevírá,“ dodal.

Světlou výjimkou v kraji je Olomoucko

Jesenicku by mohly podle Brože pomoci daňové úlevy i lepší dopravní napojení, po kterém místní lidé i podnikatelé volají roky.

„Kde není dopravní napojení, tam se investoři z pochopitelných důvodů nehrnou. Deficit ohledně dopravní obslužnosti ale pociťuje i my v Šumperku,“ podotkl starosta.

Úbytku obyvatel čelí i Prostějovsko, ovšem v menším měřítku. Okres na jihu kraje přišel v minulé dekádě „jen“ o 1 300 lidí, přičemž podstatnou měrou se o to postaral nepříznivý demografický vývoj, tedy nikoliv migrace. Tento fakt si lze vysvětlit mimo jiné tím, že Prostějovsko dlouhodobě vykazuje nízkou nezaměstnanost.

Jediným okresem, který se v kraji nepotýká s propadem počtu lidí, je Olomoucko. Počet jeho obyvatel se naopak v poslední dekádě zvýšil, a to o zhruba 3 700. Z údajů statistiků vyplývá, že za navýšením stojí jak přirozený přírůstek, tak také lidé, kteří se rozhodli změnit adresu a bydlet v krajském městě či jeho okolí.