Olomoucký kraj couvá z projektu ekonomické styčné kanceláře v Číně

  4:56
Po čtyřech letech od založení ambiciózní Styčné kanceláře Olomouckého kraje v Číně dospělo hejtmanství k názoru, že je projekt mrtvý. Číňan James Ruizhen Wu, který se měl o chod jakéhosi „ekonomického velvyslanectví“ v provincii Fu-ťien starat, nedodal za celou dobu vedení kraje žádný reálný výstup o své činnosti.

Ambiciózní plán dostat firmy z Olomouckého kraje k velkému byznysu v Číně prozatím příliš nevychází. | foto: koláž MF DNES

„Členové vedení Olomouckého kraje rozhodli o ukončení záštity nad činností Ekonomického a obchodního koordinačního centra (název se v průběhu let postupně měnil. pozn. aut.) v čínské provincii Fu-ťien,“ potvrdila MF DNES mluvčí hejtmanství Eva Knajblová.

Důvodem k ukončení záštity je to, že centrum neposkytlo hejtmanství zprávy o své činnosti.

„I když kraj nevynaložil žádné finanční prostředky na dané aktivity, schází mu přehled o výsledcích činnosti centra,“ vysvětluje krok krajských radních Knajblová.

Záštitu centru udělil ještě bývalý hejtman Jiří Rozbořil z ČSSD. Služby, které mělo dodávat, si nyní dokáže kraj obstarat podle Knajblové sám.

„Pan James Wu dříve také zprostředkovával kontakty s představiteli provincie Fu-ťien, které dnes zajišťujeme oficiálně přes Úřad pro zahraniční styky vlády provincie Fu-ťien, a další prostředník tak již není třeba,“ doplnila Knajblová.

MF DNES kontaktovala Wuova společníka s žádostí o předání otázek, ani po několika dnech ale žádná jeho reakce na rozhodnutí kraje nedorazila.

Wu požadoval co největší přístup k českým politikům a fotky s nimi

Jak se vůbec nápad na krajské „velvyslanectví“ v Číně zrodil? V roce 2014 se potkal James Wu na summitu platformy 16+1 s tehdejším olomouckým hejtmanem Jiřím Rozbořilem. Summit 16+1 se podle oficiálních proklamací věnoval posilování vztahů mezi Čínou a zeměmi střední a východní Evropy.

V té době zrovna Olomoucký kraj dojednával partnerskou smlouvu s čínskou provincií Yunnan. Po setkání Rozbořila s Jamesem Wu se mezi spřátelené regiony přidala i Wuova mateřská provincie Fu-ťien. Wu koncem roku 2014 spolupracoval na svých projektech s Čechem Romanem Spáčilem. Společně se angažovali třeba ve společnosti Xiamen Bohemia Trading Co., Ltd.

Právě ta nakonec dostala od hejtmana Rozbořila jmenovací dekret na „podporu exportu českých firem z Olomouckého kraje do regionu Fu-ťien a k projednání podmínek založení kanceláře pro obchodní a kulturní záležitosti ve Fuzhou, provincii Fu-ťien.“

Následovala i cesta tehdejšího vedení kraje v čele s Rozbořilem do Číny. Což ale zároveň byla na další tři roky takřka jediná akce, na které se Wu podílel. Roman Spáčil z projektu centra brzy vystoupil.

„James má velmi dobré, až nadstandardní dlouhodobé vztahy s vrcholnými představiteli v provincii Fu-ťien. Já jsem rozjel další své projekty a naše cesty se postupně rozešly,“ řekl k tomu již dříve Spáčil. Dodává také, že Wu požadoval co největší přístup k českým politikům a fotografie s nimi, což Spáčil odmítal.

Rozdíly mezi Čínou a Českem jsou diametrální

Sinolog Martin Lavička z Katedry asijských studií Univerzity Palackého hodnotí zrušení politické záštity nad značně neprůhledným podnikem jako logické.

„Politická záštita je pro čínské partnery velmi důležitá, ale na úrovni vyšší, tedy například pokud se české firmy prezentují na veletrhu v Číně pod hlavičkou CzechTrade nebo přijedou s oficiální vládní delegací. O Olomouci nebo Olomouckém kraji je mezi Číňany povědomí minimální a tím pádem i zmiňovaná záštita dle mého názoru zásadně nepomůže,“ vysvětluje.

Dodává také, že spolupráce mezi českými kraji a čínskými provinciemi naráží na diametrální rozdíly na obou stranách.

„Stačí, když si srovnáte Olomoucký kraj s provincií Yunnan se 46 miliony obyvatel a rozlohou pětkrát větší než Česká republika. Popřípadě i samotné hlavní město provincie Kunming s populací jako Londýn. Ten nepoměr je zcela patrný a určitě to zavdává k diskusi o tom, s jakými cíli do takových partnerství jednotlivé strany vstupují,“ upozorňuje sinolog.

„Jako průchozí mi přijde kulturně-sportovní, popřípadě akademická spolupráce. Co se týče expanze olomouckých firem do Číny, tak to bych byl velmi skeptický,“ dodává.

Pan Wu. Tak trochu tajemná čínská spojka

James Wu, či také Ruizhen Wu, je opředen řadou tajemství a dodnes není úplně zřejmá jeho pozice v česko-čínských vztazích. Přitom je mužem, který od počátku stál za plánem krajského „velvyslanectví“ v Číně. Rodák z provincie Fu-ťien podniká v Česku od 90. let.

„V roce 1997 jsem začal dovážet různé zboží. Později jsem se zaměřil na trh s luxusním nábytkem. Chtěl jsem narušit představu, že čínské výrobky jsou levné a nekvalitní,“ popisoval před časem serveru HlídacíPes.org.

Jak však upozorňuje server Sinopsis, který se dlouhodobě Čínou zabývá, Wu má velmi blízko k různým aparátům vládnoucí komunistické strany. Údaje zajímavé z hlediska politické úlohy Jamese Wu přinesl zejména rok 2010.

„Zorganizoval delegaci českých obchodníků na Expo do Šanghaje a ‚po cestě‘ se zastavili v místních pobočkách Kanceláře pro záležitosti zahraničních Číňanů, Oddělení práce na Jednotné frontě, federaci průmyslu a obchodu a na dalších úřadech,“ popisuje server.

O rok později se účastnil „Sedmého studijního kurzu Oddělení Jednotné fronty pro lídry středního věku z řad zahraničních Číňanů“. Mezi lety 2012 a 2016 pak pracoval jako člen městského výboru Lidového politického poradního shromáždění (LPPS) v Ning-te, což je třímilionové město na severu provincie Fu-ťien. V té době přijímal obchodní i politické delegace z celého Česka.

Roku 2013 pomohl fuťienskému předsedovi LPPS navštívit ČR, a tím „napomoci k postupnému tání vztahů mezi ČR a ČLR na nejvyšší úrovni“, roku 2014 se zúčastnil 11. zasedání fuťienského LPPS coby nehlasující delegát.

„Taková role je podle pozorovatelů obvykle vyhrazená zasloužilým agentům Jednotné fronty,“ upozorňuje Sinopsis.

V lednu obdržel Wu na ceremonii Mezinárodních talentů Pásma a stezky z rukou někdejších náměstků čínského ministra obchodu a ministra zahraničí ocenění za mimořádný individuální přínos. Také byl pozván na oslavu čínského nového roku pro zasloužilé armádní představitele a vedoucí pracovníky.

Autor: