Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Když už nemám, půjčím si. Dospívající z Moravy vidí příklad u rodičů

  4:54
Více než polovina teenagerů ze střední a severní Moravy už si někdy půjčila peníze od spolužáků či kamarádů. Dospívající tak řeší například situace, kdy utratí celé kapesné, přestože někdy mají problém půjčky splatit. Podle odborníků jsou to často potomci rodičů, kteří sami žijí na dluh.
Ilustrační snímek

(ilustrační snímek) | foto: Jiří Benák, iDNES.cz

Průzkum, který agentura Millward Brown zpracovala pro Českou spořitelnu (ČS), se týkal dětí z druhého stupně základních škol a jejich vrstevníků z víceletých gymnázií.

Většina z nich v anketě uvedla, že pravidelně dostává od rodičů kapesné, případně peníze jako odměnu za domácí práce. Vyjít s těmito prostředky a s jednorázovými příspěvky od prarodičů ovšem podle výsledků dokáže jen necelá polovina oslovených školáků.

„Sedm z deseti dětí v kraji zná situaci, kdy už všechno utratily, a přesto by si rády něco koupily. Více než polovina respondentů tuto situaci vyřešila v minulosti půjčkou. Pětina se zadlužila dokonce opakovaně,“ podotkl mluvčí ČS Filip Hrubý.

Školáci si podle něj většinou půjčují od kamarádů a mnozí z teenagerů, kteří se zadlužili, se pak dostali do potíží při splácení svých závazků.

„Každé sedmé dítě zažilo situaci, kdy mělo problém půjčené peníze vrátit,“ upřesnil Hrubý.

Psycholog: Děti většinou kopírují chování rodičů

Z průzkumu, jehož autoři se zaměřili na finanční gramotnost školáků, rovněž vyplývá, že informace, jak hospodařit, respektive vyjít s penězi, teenageři získávají především od svých rodičů. K tomuto názoru se přiklání i olomoucký psycholog Lubomír Smékal a zároveň tím vysvětluje, proč se mnozí školáci půjček nebojí.

„Jestliže dítě doma vidí, že si rodiče běžně půjčují, považuje to za normální a přirozené, tedy za chování, které odpovídá současným normám. Nic mu nenapovídá, že dluhy jsou docela nebezpečná věc,“ řekl psycholog.

Podobně se vyjádřila Lucie Mahrová, která má na starosti dluhové poradenství v olomoucké pobočce organizace Člověk v tísni.

„Rodiče jsou pro děti bezesporu vzorem, i co se týče nakládání s penězi. Mnohé mají z domova zkušenost, že se dá fungovat nejen s půjčkami, ale i s exekucemi, byť to není nic příjemného,“ podotkla Mahrová.

I mladým lidem u dveří zvoní exekutoři

Současně zmínila, že děti negativně ovlivňují i reklamy na nejrůznější finanční produkty, se kterými se denně setkávají v televizi, ale také na poutačích na zastávkách městské hromadné dopravy.

„Děti v této reklamní masáži vyrůstají. Odmalička vidí, že si člověk může velmi snadno půjčit na mobilní telefon či televizor. Půjčky proto považují za běžnou součást života a nevidí na nich nic špatného,“ řekla Mahrová.

Ve své praxi se setkává s případy mladých lidí, kterým u dveří zvoní exekutoři. „Zatím však vždycky šlo o lidi plnoleté, respektive ve věku nad dvacet let. Nějakou dobu totiž trvá, než vymáhání dluhů dospěje až do exekuce,“ vysvětlila.

O to, aby předlužených lidí bylo co nejméně, se snaží například projekt ČS s názvem Abeceda peněz, díky němuž se děti na některých základních školách učí hospodařit s financemi. V letošním roce by se mělo do projektu zapojit na 3 500 dětí.