Experti z katedry psychologie Filozofické fakulty Univerzity Palackého přes dotazníky oslovili zhruba 2 300 náhodně vybraných adolescentů z celé České republiky. Byli mezi nimi žáci druhého stupně základních škol i studenti víceletých gymnázií.
„Shodný výzkum, v rámci kterého psychologové využili standardizované diagnostické nástroje i adekvátní metody sběru a zpracování dat, se uskutečnil také v roce 2014. S odstupem tří let tak jejich tým přinesl nová data,“ upřesňuje mluvčí univerzity Gabriela Sýkorová Dvorníková.
Mimo jiné se tak ukázalo, že rizikové chování se stále více objevuje u dívek, především u studentek víceletých gymnázií. Jejich studenti, chlapci i dívky, pak mají při srovnání dat z obou výzkumů více zkušeností s krádežemi. Mládež ve věku od 11 do 15 let dnes také méně experimentuje s tabákem, alkoholem či marihuanou než před třemi lety.
„Naopak varovně se zvýšilo jejich delikventní chování a šikana. Řada z nich má zkušenost s krádežemi, problémy s policií i s agresí. Jestliže dříve mládež více chodila například do parku, tam kouřila a pila, dnes zůstává doma a svůj část tráví na internetu,“ přibližuje Martin Dolejš z katedry psychologie, jenž je hlavním řešitelem projektu.
Impulzivitu si mohou děti vybít například ve sportu
Zdůrazňuje, že společnost by se nyní měla víc zaměřit na mezilidské vztahy než na užívání návykových látek. Obecně totiž mezi lidmi roste míra agresivity, která mimo jiné vychází i z impulzivního chování.
„Na jeho redukci školy i rodiče málo pracují. Naopak málo podporují protektivní (ochranitelské, pozn. red.) rysy. A není to jen věc škol a rodin. Jedná se o komplexní problém, odpovědnost za současný stav nese i stát,“ doplňuje Dolejš.
Impulzivita se přitom podle něj objevuje ve všech rizikových aktivitách. Když se tak například zjistí, že jedenáctiletý žák vykazuje velkou míru impulzivity, lze očekávat, že zhruba za tři roky, až dotyčného nebudou rodiče příliš hlídat, vystoupí toto rizikové chování na povrch. Takový jedinec může potom mít problém se záškoláctvím i s omamnými látkami.
„Samozřejmě to neplatí všeobecně. Impulzivitu lze vybít například ve sportu. Proto je důležitá prevence, práce s mládeží. Je důležité zavčas zjistit, k čemu žáci inklinují a impulzivitu redukovat,“ podotýká Dolejš.
Hlavně na gymnáziích se prevence podceňuje, říká expert
Důležité je ovšem preventivní programy včas nastavit. Ve chvíli, kdy se problém objeví, je už pozdě.
„Prevence by měla přijít vždy zhruba dva roky předtím, než mládež začne uskutečňovat danou rizikovou aktivitu. Je jedno, jestli s alkoholem, tabákem či záškoláctvím,“ uvádí psycholog.
Má za to, že prevence se dnes podceňuje víc na gymnáziích než na základních školách. A to proto, že obecně jsou gymnázia považována za výběrové školy. Zatímco ty základní častěji nasazují preventivní programy zaměřené na posilování hodnot, spolupráci, rozvážnost i klima ve třídě.
Varovné výsledky průzkumu pak potvrdily Dolejšovo obecnější přesvědčení, že děti a mládež nevěří v dobro, spolupráci či lidskost.
„Je to i má klinická zkušenost. Přímo na dobro jsme se v našem průzkumu neptali, ovšem jednotlivá data ukazují, že jej adolescenti nemají příliš v úctě. Agresivní chování, krádeže či šikana dobro ničí. Jde také o jevy, které vylučují víru ve spolupráci,“ říká psycholog.
