Místo trávníků budou kvůli suchu v parcích měst louky s květinami

  4:54
Radnice v Olomouckém kraji mění kvůli vedrům a suchu strategie pro městskou zeleň. V příštích letech by v městech měly růst květnaté louky, hustě osázené záhony plné teplomilných květin, odolnější druhy stromů jako třeba platany, akáty či korkovníky a také vyšší tráva, jejíž sečení se bude přizpůsobovat počasí.
ilustrační snímek

ilustrační snímek | foto: Petr Lemberk, MAFRA

Kvítí oživí například olomoucké městské parky. K trvalkám v Rudolfově aleji totiž letos přibyly nové letničkové záhony z přímého výsevu připomínající rozkvetlou louku. Osety byly na ploše téměř 500 metrů čtverečních. Tráva se nyní v krajském městě seče na sedm až deset centimetrů a méně často.

„Už loni byla kvůli suchu jedna z plánovaných sečí zcela zrušena, letos to bude stejné. Počet sečí byl podle loňska stanoven na pět,“ přiblížila mluvčí magistrátu Radka Štědrá.

V ulicích Olomoučané také narazí na nové dřeviny. „Například loni byly v rámci projektu Zelená brána vysazeny odolnější druhy stromů jako jerlín japonský, okrasné třešně, habry či javory,“ popisuje Štědrá.

Město nakoupí rovněž zavlažovací vaky, které použije u méně vitálních stromů či nové výsadby. Voda z nich prosakuje postupně a dostává se přímo ke kořenům, takže zálivka je mnohem efektivnější.

„Principy takzvané modrozelené infrastruktury se uplatní u vznikajících městských projektů, jako je veřejné prostranství Žižkova náměstí, prostor na Kosinově ulici nebo Tererovo náměstí. Pilotním projektem v tomto směru je Šantova ulice,“ dodala mluvčí.

V Přerově zase při strategii proti suchu vsadili na takzvanou mozaikovitou seč. To znamená, že tam, kde to bude možné, ponechají pásy vzrostlé trávy s květinami.

„V centru města to nedoporučujeme kvůli klíšťatům a pylu. Květnaté louky a mozaikovitou seč budeme provádět na okrajových plochách města, třeba v některých částech parku Michalov nebo v Předmostí, v místě plánovaného Mamutova,“ přibližuje ředitel přerovských technických služeb Bohumír Střelec.

Louky pro krásu i včely samotářky

Podobně i Šumperk v centru města, na sídlištích a kolem dětských hřišť seče trávu na sedm centimetrů.

„Všude tam, kde se pohybují lidé, budeme sekat v běžném režimu. Na vyčleněných místech v parcích a lesoparcích necháváme trávu vyšší,“ uvedla Jana Andrísková z městských komunálních služeb.

Město také zakládá nové louky. Jedna už letos vznikla v lesoparku Za Pekárnou, další je na podzim v plánu ve Dvořákových sadech.

„Bude to opravdu reprezentativní plocha plná květů. Osadíme zde i informační tabule, na kterých budeme vysvětlovat, proč se zde louka nachází, které druhy rostlin tam jsou, jakému hmyzu slouží. Do této lokality bychom také chtěli umístit úly pro včely samotářky,“ uvedla Andrísková.

Rovněž Šumperk pořizuje zavlažovací vaky, které využije u památkově chráněných stromů. Nevhodnou původní výsadbu pak na řadě míst ve městě nahradí nové stromy.

„Odborníci nám doporučují druhy, které by měly lépe odolávat suchu a zvýšeným teplotám. Mezi tyto vhodné stromy patří třeba javor babyka, jeřáb muk, dub letní, akát nebo korkovník. Bohužel těchto dřevin není na trhu dostatek, zvláště pak těch, které jsou vhodné pro veřejnou zeleň,“ podotýká Andrísková.

Zábřeh vysadil alej odolných platanů

Ponechat luční traviny mimo bytovou výstavbu chce i Jeseník. „Určitě ale nelze očekávat nějaké skokové změny, které se promítnou do celého města, bude to postupný proces,“ sdělil mluvčí jesenické radnice Richard Kapustka.

Zeleni a opatřením, jež mají zadržet vodu v krajině, věnuje velkou pozornost u nových projektů také Zábřeh. Příkladem může být zrekonstruovaná ulice 17. listopadu, kterou olemovala alej vedru i suchu skvěle odolávajících platanů, a na komunikaci se místo asfaltu objevila žulová kostka.

„Vždy se budeme u nových projektů snažit maximálně eliminovat nepříznivé dopady změn klimatu,“ uvedl starosta František John s tím, že také v Zábřehu plánují podobně jako v Přerově vyzkoušet mozaikovité sečení.

„Delší doba pro růst travních společenstev na k tomu vhodných trávnících, prováděná ideálně mozaikovitě, umožňuje optimální vývoj řady rostlinných či živočišných druhů a znamená lepší vláhovou bilanci,“ vysvětluje John.