Podle odborníků mělo těleso předtím, než začalo hořet v zemské atmosféře, rozměry menšího balvanu.
„Původně se jednalo o malou část asteroidu pocházejícího pravděpodobně z vnitřní části hlavního pásu planetek,“ přiblížil Pavel Spurný z Astronomického ústavu Akademie věd ČR.
Do atmosféry se kus meziplanetární hmoty - odborně nazývaný meteoroid - dostal přesně ve 21 hodin 46 minut a 46 sekund středoevropského letního času. Do té doby obíhal Slunce po dráze, která se jen málo lišila od dráhy Země.
„Vážil několik kilogramů a začal svítit ve výšce 81 kilometrům východně od Šumperka,“ upřesnil Spurný.
Během letu bolid dosáhl jasnosti Měsíce v první čtvrti
Ten v Astronomickém ústavu pracuje jako vedoucí bolidové sítě. Laicky řečeno jde soustavu celooblohových kamer, experti díky nim získávají záznamy drah, po nichž jednotlivé meteory padají k zemi. Ty, které přitom velice jasně září, se nazývají bolidy. Patří mezi ně i ten ze středečního večera.
„Ze začátku se pohyboval relativně malou rychlostí třináct kilometrů za sekundu. Světelnou dráhu dlouhou 71 kilometrů se sklonem k zemskému povrchu 53 stupňů uletěl za přibližně šest sekund. Během letu bolid dosáhl jasnosti srovnatelné s Měsícem v první čtvrti a pohasl západně od Olomouce v relativně nízké výšce 24 kilometrů nad zemí,“ doplnil Spurný.
Velká část bolidu se během letu rozpadla a shořela, přesto Spurný nevylučuje, že se jeho zlomek dostal až na zem.
„Ve formě menšího počtu malých meteoritů mohl dopadnout severně od Prostějova,“ uvedl.