Olomoucká univerzita se v jednom ze tří nejprestižnějších světových žebříčků vysokých škol doposud dostala nejvýše na sdílené 651. až 700. místo, v nejnovějším šestnáctém ročníku se jí ale podařilo proniknout o jeden padesátimístný stupeň výše.
Která česká univerzita je v mezinárodním žebříčku nejlepší.Jak jsou vysoké školy srovnávány.
„Výsledky opět potvrzují, že Univerzita Palackého si stále drží pozici mezi pěti nejúspěšnějšími vysokými školami v zemi a že postupné nastavování systému hodnocení kvality na naší univerzitě, v rámci kterého podrobně analyzujeme jednotlivé výkonové ukazatele naší činnosti, přináší viditelné výsledky,“ komentoval výsledky rektor Jaroslav Miller.
Olomoucké vysoké škole se oproti loňskému ročníku podařilo odskočit Vysokému učení technickému v Brně, s nímž sdílelo stejnou pozici, v rámci českých zástupců si ale nakonec nepolepšila, protože ji předskočila pražská Vysoká škola chemickotechnologická, která v minulém žebříčku vůbec nebyla.
Kromě ní si vydobyla lepší umístění ještě Masarykova univerzita a České vysoké učení technické, vůbec nejlepšího výsledku z České republiky dosáhla Karlova univerzita na 291. místě.
V podílu zahraničních akademiků je Olomouc nejlepší z Česka
QS World University Rankings, kterému už poosmé za sebou vévodí americký Massachusettský technologický institut (MIT) následovaný Stanfordskou univerzitou a Harvardovou univerzitou, srovnává vysoké školy na základě šesti kritérií.
Hodnotí se jejich reputace u akademiků i zaměstnavatelů, poměr mezi počtem akademických pracovníků a studentů, normovaný počet publikovaných citací akademiků, podíl zahraničních studentů a podíl zahraničních akademických pracovníků. V posledně jmenovaném ukazateli dosáhla olomoucká škola nejlepšího výsledku z českých zástupců.
Univerzita Palackého si podle prorektorky pro strategické plánování a kvalitu Hany Marešové kvůli udržení či dokonce vylepšení pozice v tomto a dalších žebříčcích zavedla systém porovnávání různých ukazatelů na mezinárodní i národní úrovni, aby lépe určila hodnocené oblasti, v nichž se může zlepšit.
Rovněž také mimo jiné zintenzivnila spolupráci s tuzemskými i zahraničními partnery a došlo také na návrhy úprav výkonnostních ukazatelů v oblasti vzdělávací či tvůrčí činnosti akademických pracovníků.
„Předpokládáme, že výsledky těchto analýz se projeví zejména v následujících letech,“ doplnila Marešová.
