Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Olomoucká sonda do stratosféry během letu nasnímala vesmír i letiště

  6:52
Zhruba 180 fotografií přinesla ze svého letu olomoucká sonda, kterou začátkem listopadu vypustili do stratosféry zdejší gymnazisté a členové Hanáckého radioklubu. Vystoupala do výšky přes třicet kilometrů, poté na padáku doplachtila na Slovensko.

Snímek z olomoucké sondy, kterou začátkem listopadu vypustil Hanácký radioklub a místní gymnazisté. Vystoupala až do stratosféry do výšky přes 30 kilometrů. | foto: Hanácký radioklub Olomouc

Ze Slovenska ji zpět do krajského města přivezl místopředseda Hanáckého radioklubu Olomouc Leo Hučín. V pátek 3. listopadu 2017 byl jedním z těch, kteří sondu na meteorologickém balonu vypouštěli z hřiště u olomouckého gymnázia Hejčín.

Snímky pořízené sondou

Kromě jeho studentů se na projektu podíleli i středoškoláci ze Slovanského gymnázia a Gymnázia Čajkovského. Sonda podle plánu vystoupala do stratosféry, kde balon praskl. Poté padala rychlostí až 150 kilometrů za hodinu. Na své cestě přelétla přes jižní Moravu a skončila na Slovensku u obce Dojč.

Hned druhý den si pro ni Hučín jel s jedním ze studentů. Sondu po dopadu našel jeden ze slovenských radioamatérů.

„Zhruba čtyři roky se zabývá sledováním meteorologických sond a jejich dohledáváním. Na internetu sledoval i tu naši, díky předpovědím věděl, že spadne poblíž. Uvolnil se ze zaměstnání, vyjel pár kilometrů autem a čekal. Říkal, že ji na vzdálenost kolem pěti set metrů viděl dalekohledem, poté ji sebral na poli,“ popisuje Hučín.

Na paměťové kartě sondy jsou uložená data o její poloze, vypočítané během letu přes GPS, dále údaje o teplotě, tlaku či vlhkosti vzduchu a také zhruba 180 fotografií.

„Jsou ve slušné kvalitě, některé jsou velice pěkné. Je na nich zachycen zemský povrch, na jedné je třeba velice pěkně vidět brněnské letiště, na dalších pak zakřivení Země, Slunce a také černý kosmický prostor,“ vypočítává Hučín.

Studenti podle něj se svými učiteli mají možnost s daty ze sondy dál pracovat.

„Mohou si například k jednotlivým fotkám podle času jejich pořízení najít, kde přesně a v jakých podmínkách se sonda v dané chvíli nacházela. Anebo když se do grafu vytáhnou další údaje, je na něm zcela jasně vidět, ve kterém okamžiku prolétla mraky, v nichž je vyšší vlhkost,“ doplňuje Hučín.