Ukradl jsem ten nápad přírodě, říká vynálezce včelího úlu hubícího roztoče

  12:50
Se svým termosolárním úlem se Roman Linhart snaží o malou revoluci v chovu včel. Pomocí regulovaného ohřívání se jeho úlu daří hubit roztoče typu Varroa, který stojí za obávaným onemocněním varroázou, jež působí včelařům nemalé ztráty. S kolegou Janem Rájou založili v roce 2016 v Olomouci firmu, která už úly prodává i do zahraničí.

Vynálezce termosolárního úlu Roman Linhart. Úl dokáže řízeným ohřevem zahubit nebezpečného invazního roztoče kleštíka zhoubného. | foto: Radek Kalhous, MAFRA

Jak se vašemu podnikatelskému startupu daří po třech letech na trhu?
Stále jsme pouze malý technologický startup, zato s velkým a rostoucím potenciálem. Proniknout s takto odlišným principem léčby na konzervativní trh, založený na užívání pesticidů, není snadné a kromě jiného se musíme potýkat také s přirozenou nedůvěrou řady včelařů. Uvědomujeme si, že pokud budeme chtít růst rychleji, budeme potřebovat významnějšího investora. Stejně tak výraznější průnik na některé zahraniční trhy nebude snadný. Rádi bychom ale dosáhli toho, aby byl termosolární úl všeobecně vnímaný jako vhodná alternativa jakékoliv chemické léčby.

Je o termosolární úly zájem?
Prodali jsme stovky úlů jak po Česku, tak i do zahraničí. Zájem roste. Běžně prodáváme i do dalekých destinací, jakými jsou USA, Jižní Korea či Nový Zéland. Samozřejmé jsou prodeje do západní Evropy, momentálně především do Velké Británie. Na Západě je včelařství trendy obor, zájem je zde patrný i ze strany mladých lidí. Několik z nich včelaří s termosolárními úly na střechách budov uprostřed rušných západoevropských a severoamerických velkoměst. Export samozřejmě podporujeme také poradenskou činností, která bývá mnohdy složitá. Není snadné odpovědět Španělům, jak nejlépe využít eukalyptovou snůšku, konzultovat s Íráncem nastavení úlu vůči světovým stranám či radit včelaři z Oregonu, jak zahnat od úlů medvěda grizzlyho.

A co čeští včelaři? Jsou spíše konzervativní a nedůvěřiví vůči novým postupům, nebo naopak rádi přistupují k novinkám?
Včelaři jako takoví jsou často otevření novinkám a hledají nové způsoby řešení palčivých problémů. Samozřejmě zejména ti mladší a vzdělanější. Zároveň mne také těší, že mi na konci minulého roku vyšla kniha Myslet jako včela. Zájem o ni je obrovský, polovina nákladu se prodala během prvních šesti týdnů a reakce čtenářů jsou výborné. Právě dokončuji druhý díl Včelařit jako včela.

Roman Linhart

Je absolventem Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého. V Olomouci strávil studiem a později prací na Agentuře ochrany přírody a krajiny ČR v pozici zoologa devět let. Doposud v otázkách výzkumu spolupracuje s profesorem Vítězslavem Bičíkem a docentem Jiřím Vagerou z Univerzity Palackého. Jelikož ale pochází z Chrudimska, rozhodl se nakonec do svého rodiště vrátit a nyní vyučuje na středním odborném učilišti v Nasavrkách včelařství. Spolu s Janem Rájou jsou od února 2016 společníci ve firmě Apis Innovation, která sídlí a podniká v Olomouci. Letos na konci ledna firma získala ocenění jako nejlepší startup v rámci Startup Klubu při olomouckém Business plese.

Vraťme se k vašemu vynálezu. V čem se tedy termosolární úl liší od běžných úlů?
Dokáže řízeným ohřevem zahubit invazního roztoče Varroa destructor (kleštík zhoubný - pozn. red.) z Asie, který je celosvětově největším zabijákem včelstev. Například v roce 2015 tento parazit zahubil jen v Česku 175 tisíc včelstev. Náš úl umí roztoče Varroa a jeho vývojová stadia doslova upéci, protože parazit nesnáší ohřev teplotou vyšší než 40 °C, zatímco včelstvům takový ohřev nevadí. To umožňuje nahradit dnes používanou nebezpečnou léčbu chemickými pesticidy řízeným ohřevem a tím zajistit produkci medu ve špičkové kvalitě. Bez reziduí léčiv v medu a vosku.

Jak to přesně funguje?
Termosolární úl využívá podobného jevu jako Trombeho stěna. Mění totiž energii světelnou na energii tepelnou a tím se ohřívá. Světlo nejprve prochází izolačními skly a dopadá na speciální aktivní povrch. Zde se v úlu krátkovlnné světelné záření mění na dlouhovlnné tepelné. Tepelné záření ale již nemůže sklem a speciálními izolacemi projít a z úlu utéci. Proto se vnitřek úlu ohřívá. A právě takto generovaný ohřev umožňuje jak podporu včelstva, tak jeho léčbu. Důležité je, že je ohřev regulovatelný, a proto bezpečný.

Jak vás napadl právě tento systém?
Abych se přiznal, ukradl jsem ho. A to přímo matičce přírodě. Našel jsem totiž v přírodě včelstvo, které přežívalo bez jakékoli léčby jen díky tomu, že žilo pod plechem osluněné střechy a právě sálavé teplo z ní včelstvo udržovalo zdravé po více než 10 let. Přitom pokud bychom v běžném úlu nebo v případě divokého včelstva třeba v dutině stromu neléčili, roztoč by je zahubil nejdéle do dvou let. Sám poznatek o tom, že je roztoč Varroa vysoce citlivý na zvýšené teploty, ale není můj. Již před desítkami let ho publikovali japonští vědci.

Autor: