V kauze zapáleného skladu textilu v Olomouci je stopa sponzora Hizballáhu

  4:52
Za případem jednoho z největších požárů v Olomouci posledních let se skrývá pozoruhodný příběh znesvářených libanonských obchodníků. Jak zjistila MF DNES, důležitou stopu v něm v minulosti zanechal muž, jehož USA vedou na černé listině kvůli financování teroristů z libanonského hnutí Hizballáh.

Požár zachvátil velký sklad textilu v ulici Matěje z Janova v Olomouci (25. června 2016). | foto: HZS Olomouckého kraje

Dnes jsou tomu přesně tři roky ode dne, kdy v Olomouci vzplál velkosklad plný oblečení. Ničivý požár, který krotila více než stovka hasičů, podle policejních expertiz někdo úmyslně založil.

Není ale jasné, kdo. Minulý týden nicméně u krajského soudu stanuli dva muži – Radim Král a Mohamad Chaito – kteří podle obžaloby požár přinejmenším plánovali.

Požár zničil sklad textilu

Zničenou skladovací halu si pronajímala firma Etcimex z Hradce Králové, která patří mezi největší společnosti obchodující se secondhandovým zbožím v České republice.

Minulou středu u soudu jako svědek vypovídal i Talal Halak, dlouholetý majitel Etcimexu a také strýc obžalovaného Mohamada Chaita.

Halak jako hlavní motiv pro podpálení označuje konkurenční boj. V pozadí případu se však skrývá i pozoruhodný příběh rodiny, kterou i přes dlouhé roky pobytu v Česku stále ovlivňuje neutěšená situace na Blízkém východě.

Mohamad Chaito dříve pro Etcimex pracoval. Jeho strýc Halak mu dal práci již v 90. letech. Na čas se pak sice rozešli, když Chaito odjel do USA, následně se ale vrátil a u strýce byl zaměstnaný dál.

V roce 2013 se ovšem rozhodl osamostatnit, přičemž s sebou vzal část zaměstnanců Etcimexu a také některé klienty. Podle Halaka se ale synovci v obchodu nedařilo, což podle něj vyústilo až k plánu na podpálení skladu jeho Etcimexu.

Jak vypadal boj hasičů s požárem velkoskladu textilu:

29. června 2016

Během soudního jednání navíc Halak synovce obvinil, že již několik let spolupracuje s izraelskou tajnou službou Mossad, které podle něj v minulosti udával část zaměstnanců z ciziny.

„Když u mě Chaito pracoval, tak mi po každé schůzce s nimi (agenty Mosadu) říkal, co jim říkal a co za to dostane,“ zopakoval Halak svá slova ze soudního jednání, když ho minulý týden kontaktoval redaktor MF DNES. Halak tvrdí, že synovce nabádal, aby s Mosadem nespolupracoval.

Chaito slova svého strýce odmítá, s izraelskou tajnou službou prý nikdy nic neměl.

„Pan Mohamad Chaito popírá, že by byl agentem či že by jakkoliv spolupracoval s Mosadem. Toto tvrzení svědka pana Halaka se nijak nezakládá na pravdě a je smyšlené s cílem poškodit pana Chaita,“ řekl MF DNES Chaitův advokát Martin Langpaul.

„Toto nařčení představuje vážné ohrožení pana Mohamada Chaita i jeho rodiny. Má obavu o svůj život i bezpečí své rodiny,“ dodal Langpaul.

Chaito se svým advokátem odkazují na fakt, že pro Libanonce může znamenat i pouhé podezření ze spojení s izraelskou tajnou službou de facto rozsudek smrti.

„Libanon a Izrael jsou v podstatě nepřátelské země. Spolupráce se zpravodajskou službou cizí moci, tím spíše s izraelským Mosadem, je v Libanonu považována za velezradu, za kterou v Libanonu hrozí i trest smrti. Pan Chaito je přesvědčen, že se jedná o snahu pana Halaka o cílenou likvidaci jeho osoby z pomsty,“ říká Langpaul.

Byznys s významným sponzorem Hizballáhu

Již během soudního jednání Chaito uvedl, že podle něj jsou naopak problematické aktivity jeho strýce v obchodu s Afrikou. Etcimex prodává zboží v České republice, ale vyváží oblečení také na Ukrajinu, Balkán a právě do Afriky.

Firma vznikla v roce 1991. V jejím čele stál jakožto ředitel právě Talal Halak. S životem v tehdejším Československu již měl dost zkušeností. V roce 1982 získal coby libanonský student diplom počítačového inženýra na Vysoké škole elektrotechnické v Plzni. Pak odjel za prací do Saúdské Arábie, Španělska a několik let pracoval ve svém oboru v Libanonu.

V roce 1991 se vrátil do Československa, jelikož jeho manželka je Češka. Na založení firmy však tehdy neměl peníze. Ty nakonec poskytl jiný obchodník – Kassim Tajideen. Muž, který se později objevil na černé listině v USA kvůli financování teroristického hnutí Hizballáh a měl problémy se zákonem kvůli daňovým únikům.

Podle dohledatelných informací je Tajideen zámožný a vlivný muž. Obchodoval s nejrůznějšími komoditami, například cukrem nebo rýží. Vlastní několik nemovitostí a podle některých zdrojů působil i v byznysu s diamanty.

V rozhovoru, který v minulosti poskytl deníku The Gurdian, Tajideen popsal, že se narodil v Libanonu, ale brzy se odstěhoval do západní Afriky. Působil hlavně v Sieře Leone, kde také rozjel obchody s potravinami.

Bohatý obchodník a chudý inženýr

V roce 1989 přesunul vedení firmy do Belgie a o dva roky později mimo jiné zakládá v Československu firmu European Trading Company import-export – později zkrácenou na Etcimex.

„Kassim zakládal firmu, já jsem byl tehdy chudý inženýr, takže jsem pro něj pracoval,“ vzpomíná Halak. Oba totiž pocházejí z jihu Libanonu.

Halak po pár letech získal poloviční podíl v Etcimexu. „Když jsem ale později viděl, že má různé nesrovnalosti, tak jsem mu řekl: Kamaráde, já skončím. Koupil jsem od něj druhou půlku a naše cesty se rozešly,“ uzavírá éru s Kassimem.

Tou dobou už se o Kassima zajímala belgická policie. V roce 2003 Tajideena a jeho ženu v Belgii zatkli za účetní nesrovnalosti, obchod s krvavými diamanty a podezření z financování Hizballáhu. V roce 2004 je definitivně vymazán jako společník Etcimexu z obchodního rejstříku. Po několika letech z obžaloby zůstaly pouze daňové nesrovnalosti a pokuta 150 tisíc eur.

Muž z černé listiny

V roce 2009 však USA zařadily Tajideena na černou listinu – podle amerických úřadů totiž patří mezi významné sponzory libanonské teroristické skupiny Hizballáh. Přispíval prý řádově desítky milionů dolarů prostřednictvím svého bratra, jednoho z důstojníků Hizballáhu.

Dnes má Tajideen obstavené účty a v roce 2017 jej zatkl Interpol na letišti v Maroku. Loni jej americký soud podle deníku The Washington Post uznal vinným z praní špinavých peněz.

Právě kvůli podnikání s Tajideenem se i Halak ocitl v podezření, že má také blízko k libanonským teroristům. Roli hrálo i to, že od roku 2013 působil jako předseda Libanonského klubu v ČR, který sdružuje libanonskou komunitu.

„Chaito o mě v souvislosti s tím tvrdil, že jsem terorista a že spolupracuji s Hizballáhem. Já jsem přitom původně komunista, do Československa jsem přijel ještě skrz komunistickou stranu Libanonu. S názory Hizballáhu absolutně nesouhlasím a jsem úplně proti nim. Já jsem materialista, nikdy jsem nebyl v mešitě,“ brání se Talal Halak.

V Etcimexu již nepůsobí, firmu vede jeho syn Kamil, kterému Talal podle svých slov pouze radí.

Mohamad Chaito si po osamostatnění v roce 2013 založil firmu Baumatex. V ní už ale rovněž nepůsobí a říká, že ji prodal. Podle obchodního rejstříku je firma již zrušená. Chaito má nyní „svůj byznys“, podle rejstříku autoservis – on sám je totiž vyučený automechanik. Se strýcem jsou rozhádaní.

Za údajnou přípravu podpálení olomoucké haly mu hrozí až patnáct let ve vězení. Obžalobu ovšem Mohamad Chaito odmítá a tvrdí, že je nevinný.

Autor: