Rodák ze Vsiska potřeboval na začátku srpna na překonání trasy mezi Severním Irskem a Skotskem 16 hodin a 4 minuty.
Vzdušnou čarou jde o vzdálenost 34,5 kilometru, to je o půl kilometru více než měří trasa v kanálu La Manche, ve skutečnosti ale musel Chytil zvládnout téměř 42 kilometrů nepřetržitého plavání v rozbouřeném moři o teplotě 12 až 13 stupňů Celsia.
„Letošní horké léto navíc způsobilo přemnožení žahavých medúz talířovek, jejichž chapadla mohou dosahovat až pět metrů daleko, a jsou opravdu velmi nepříjemná,“ podotkl Chytil s tím, že ani počasí mu příliš nepřálo.
„Zpočátku bylo moře relativně klidné, a tak jsme čas přeplavby odhadovali na 14 hodin. Pak se ale počasí pokazilo a kromě větru byly i velké vlny,“ popsal.
Zpomalení navíc vedlo k tomu, že se ke skotskému pobřeží dostal až v době odlivu, což mu pohyb ve vodě ještě více zkomplikovalo.
„Protiproud byl v závěru tak silný, že jsem postupoval jen velmi pomalu. Když jsem přestal zabírat, abych se například napil, proud mě hned unášel zpět,“ vypráví muž, který se plavání věnuje ve svém volném čase a trénovat začal v roce 2011.
Nakonec ale uspěl a zařadil se mezi pouhé čtyři desítky plavců a osmnáct plavkyň, kteří stejnou trasu zvládli před ním.
Na seznamu je prvním českým mužem, mezi ženami je na něm od loňska zlínská sportovkyně Abhejali Bernardová.
V rámci příprav navíc Chytil uspořádal veřejnou sbírku na podporu Dětské dopravní nadace, která pomáhá dětem, jež přišly o rodiče při nehodách.
Severní průliv patří mezi takzvané Ocean´s Seven, tedy seznam sedmi obtížných plaveb z celého světa, které jsou největší výzvou dálkových plavců. Dalšími jsou kanál La Manche, kalifornská Catalina, Gibraltarská úžina, kanál Kaiwi na Havaji a Cugarský průliv mezi japonskými ostrovy Honšú a Hokkaidó.
