Pevnost poznání je otevřená od dubna 2015. Jak bude vypadat a fungovat za další tři roky?
Chtěl bych, abychom v následujících letech ještě víc využili toho, že jsme univerzitní zařízení. Chci se soustředit na to, abychom Pevnost poznání zčásti specializovali a přeměnili na jakési školicí středisko pro studenty univerzity. Chceme jim umožnit, aby se zdokonalovali v komunikaci a popularizaci vědy.

Proč je to potřeba?
Ze studentů budou často po absolvování univerzity vědci či učitelé. A zdokonalení se v oblasti popularizace jejich vědního oboru a jeho přiblížení laikům jim pomůže v jejich kariéře. Musíme v jejich zájmu využít toho, že jsme vědecké centrum napojené na univerzitu. Pevnost poznání je teď třeba při systematickém vzdělávání studentů co nejvíc propojit s výukou pedagogických, ale i dalších čistě vědeckých oborů. V tuzemsku je totiž oproti řadě západních zemí stále problém, že popularizace vědy je trochu upozaděná.

Z jakého důvodu?
Mnozí vědci nepovažují za důležité přiblížit svůj obor laikům. Je ale důležité připomenout, že výzkum se velice často platí z veřejných financí, a tak je nutné veřejnosti neustále vysvětlovat, proč právě do něj plynou její peníze.

Co je tedy cílem toho školení studentů?
Souhrnně se dá říct, že chceme dosáhnout toho, aby pro studenty a hlavně absolventy univerzity bylo automatické, že komunikace a popularizace jejich práce je pevnou součástí vědecké či pedagogické kariéry.

Pokud to takto na západě již funguje, kde konkrétně jste se inspiroval?
Nebyla to inspirace, kterou bych si vyloženě přivezl z některých zahraničních science center, která jsem navštívil. Spíše mě to napadlo, když jsme na festival populárně-vědeckých filmů Academia Film Olomouc začali zvát celosvětově známé popularizátory vědy. Měli tu nejrůznější kurzy a workshopy. A tak mě napadlo, že by bylo dobré pojmout to systémově. Vidím u nás akutní nedostatek popularizátorů vědy a lidí, kteří by ji dokázali laicky přiblížit. V České republice to není brané jako něco, čemu by se vědec měl věnovat.

Matěj Dostálek Třiatřicetiletý ředitel Pevnosti poznání je absolvent katedry divadelních a filmových studií olomoucké filozofické fakulty. Spolupořádal mezinárodní konference, koordinoval návštěvy významných hostů, například jednoho z nejvlivnějších intelektuálů současnosti Noama Chomského. V letech 2014 až 2016 byl ředitelem Mezinárodního festivalu populárně-vědeckých filmů Academia Film Olomouc.

Jak častý je v zahraničí model, který funguje v Olomouci, kdy univerzita má své interaktivní vědecké centrum?
Úplně časté to není. Specifikum olomoucké univerzity je v tom, že využila evropský projekt a dotace, díky nimž se u nás v letech 2010 a 2011 začala budovat vědecká centra. Dnes jich je v České republice osm. Za hranicemi jsou univerzity coby přece jen spíše tradičnější instituce navázané hlavně na muzea. Naše vazba na univerzitu je tak jednou z našich největších předností. Ve Velké Británii to ocenila i ředitelka organizace, která sdružuje tamní vědecká centra. Popisoval jsem jí náš koncept, který je mimo jiné postavený na vlastních exponátech a na zhruba 120 studentech, kteří se při práci v Pevnosti věnují svému oboru.

Vazba na univerzitu je tak podle vás pro Pevnost poznání do budoucna stěžejní. Někteří z akademiků si ale myslí, že je pro univerzitu příliš drahá. Dokázali by si představit, že by se od ní úplně odstřihla.
Také občas slýchám takové názory, ale věřím, že se to nestane. Pevnost poznání dělá univerzitě velkou službu nejen při vytváření jejího pozitivního veřejného obrazu, a také při naplňování její společenské role. Univerzita nemá jen vědeckou a vzdělávací roli, ale i tu společenskou. A v jejím rámci se právě my snažíme působit na masu veřejnosti, která samotnou univerzitu nenavštěvuje. Není to jen o našich neustále obměňovaných expozicích, kroužcích pro děti, dětské univerzitě, ale i o kurzech, které děláme pro seniory, či o konferencích pro širokou veřejnost a dalších akcích.

A odpovídají tomu i čísla návštěvnosti?
Musím říct, že mě před třemi lety překvapilo, jak veřejnost Pevnost poznání přijala. Hned od začátku byla návštěvnost poměrně dobrá. Pevnost každý rok navštěvuje na sto tisíc lidí. Pokaždé se nám tak podaří splnit limit, který máme daný v rámci dotačního projektu, díky němuž Pevnost poznání vznikla. Postupem času se ovšem zvětšuje rozdíl mezi počty platících a neplatících návštěvníků. První rok, kdy jsme ještě nebyli tak známá a zavedená značka, byl vstup na řadu akcí zdarma. To ale samozřejmě není dlouhodobě udržitelné, a tak se každý rok procento platících zvyšuje. Placených akcí je tak sice stále víc, ale ve srovnání s ostatními science centry jsme cenově stále dostupní.

Do jaké míry si tak Pevnost poznání na sebe dokáže sama vydělat?
Celkem její provoz stojí zhruba 13 milionů ročně a samotná pevnost si už teď po třech letech provozu sama vydělá zhruba třetinu. Přitom v severní Americe, kde koncept vědeckých center původně vznikl, je u těch dlouhodobě etablovaných ideál polovina. Padesát procent ze vstupného a padesát procent z veřejných peněz, případně od donátorů.

Jak to chcete do budoucna v Olomouci?
Kdyby se nám do budoucna povedlo postavit rozpočet z jedné třetiny na vlastním zisku, z druhé na zdrojích z univerzity a ze třetí třetiny na nějakém velkém projektu týkajícím se vzdělávání studentů, byl by to ideál.

Máte tak v plánu zdražovat vstupné?
Teď vůbec ne. Spíš chceme lidi motivovat k opětovným návštěvám.

Čím?
Z podstatné části akcemi, které během roku připravujeme. Vedle těch, které popularizují vědu, jsme se v poslední době zaměřili na ty spojené s nejrůznějšími výročími. Dříve jsme dělali víkendové tematické akce, dnes už je máme rozložené na delší dobu. Jde tak o aktuální obsah a novou nabídku. Aktualizujeme také naše stálé expozice. Jednotlivé exponáty jsou navíc unikáty, vyrábíme si je sami. Teď jako poslední vznikl interaktivní model odpadního potrubí, rozšířili jsme jím model čistírny odpadních vod.

Jak do toho zapadá váš plán na vzdělávání studentů v popularizaci vědy?
Při tom všem chceme právě naplno využít kreativitu a potenciál studentů univerzity. Pro naše návštěvníky s nimi děláme živý program.

Co si pod tím konkrétně představit?
Jsou to například naše science show, s nimiž vystupujeme na nejrůznějších dnech otevřených dveří univerzity, vyrážíme s nimi na základní i střední školy či dokonce do obchodních center. Ta nemůžeme pominout, víme, že musíme sami jít za lidmi. A s tím znovu souvisí fakt, že potřebujeme, aby se stále zvyšovala kvalita studentů v oblasti komunikace vědy. Je to nutné pro to, abychom mohli podobné aktivity vyvíjet. Science show je totiž poměrně složitý formát. Je tu potřeba člověk, který dokáže jednak publikum zaujmout a oslovit, ale současně musí být naprosto ve všem fakticky správný.

Pevnost poznání ročně navštíví kolem sto tisíc lidí. Máte v plánu toto číslo zvyšovat?
Jsem přesvědčen, že po pouhých třech letech provozu je to úctyhodný počet. I vzhledem k tomu, kolik má samotná Olomouc obyvatel. Co do zvyšování návštěvnosti vidím velký potenciál v tom, že by samotné město mohlo Pevnost poznání výrazněji napojit na zdejší turistický ruch. Olomouc by tak mohla mnohem víc těžit z toho, že je to dobrý a atraktivní cíl pro návštěvníky. Pevnost poznání ideálně zapadá do konceptu Olomouce coby univerzitního města.

Pohled do Pevnosti poznání, kde má věda bavit, po jejím otevření