„Původně zadlážděné plochy zatravníme, omladíme skupiny keřů a snížíme velké množství tisů, které nahradí šest nových stromů. Necháme tu také vysadit stovky barevně kvetoucích keřů i květin,“ nastínil náměstek olomouckého primátora Ladislav Šnevajs.
Nová dlažba pak nedávno zrestaurovaný památník napojí na nynější chodník, jenž vede podél Havlíčkovy ulice. Vše vyjde na více než tři a půl milionu korun.
„Zpevněné plochy i zeleň zrenovujeme do letošního podzimu. Výsledkem má být důstojnější podoba památníku, který je zapsaný na seznam nemovitých kulturních památek,“ doplňuje investiční náměstek Filip Žáček.
Památník Rudé armády |
Ve výsledku by tak měl patnáctimetrový památník Rudé armády, později přejmenovaný na památník osvobození Olomouce Rudou armádou, lépe zapadnout do okolního parku.
Vůbec poprvé si ho lidé mohli prohlédnout po slavnostním odhalení v neděli 15. července 1945, tedy už po necelých dvou měsících od konce druhé světové války. Údajně se kvůli tomu ve městě sešlo na padesát tisíc lidí a dorazil i tehdejší předseda vlády a olomoucký rodák Zdeněk Fierlinger, ministr vnitra Václav Nosek a sovětský velitel města Nikolaj Latyšev.
Autorem monumentu je architekt Jaroslav Kovář mladší, jemuž jako předloha a inspirace při nočním návratu z vinárny posloužila silueta sloupu Nejsvětější Trojice.
Jak již dříve upozornil historik umění Pavel Zatloukal, sloup je paradoxně symbolem barokních vazeb na katolické náboženství, zatímco památník má vazbu na komunistický režim, který se stavěl proti náboženství.
Podívejte se, jak vypadalo odhalení památníku v červenci 1945:
26. července 2015 |
