Páteří nynějšího systému je kombinace sirén, z nichž většina pochází z let 1999 až 2006, a obecních rozhlasů spuštěných ještě za minulého režimu v 70. a 80. letech.

„Konkrétně je v Olomouci 44 elektronických sirén. V městských částech Lošov, Radíkov, Svatý Kopeček, Droždín, Holice, Chomoutov, Topolany, Nedvězí, Slavonín a Nemilany jsou pak obecní rozhlasy,“ vypočítává mluvčí olomoucké radnice Michal Folta.

Město připouští, že jednotlivé čtvrti si na staré rozhlasy často stěžují a chtějí nové. Špatně rozumět je přitom i sirénám.

„Stávající síť sirén sice vyhovuje při samotném varování občanů, ale jsou již zastaralé a především srozumitelnost jakéhokoli doplňkového hlášení je velice nízká. Projevuje se to zejména při hlášeních o pohřešovaných osobách, není mu mnohdy rozumět,“ popisuje náměstek primátora Martin Major, jenž má bezpečnost města na starost.

Zařízení navíc podle něj potřebují časté opravy, údržba mnohdy zastaralého systému je finančně náročná. Změní to 55 milionů korun, které Olomouc na výměnu sirén a rozhlasu získala z evropských peněz. Celkové náklady radnice vyčíslila na 78 milionů.

„Uspěli jsme s jedním z největších podobných projektů, ne-li vůbec největším, v České republice,“ doplňuje Major.

Město posílí i obranu před povodněmi

Modernizace začne letos, skončit má v roce 2022. „Všechny městské části postupně získají místní rozhlas. Podobně jako sirény umí varovat před hrozícím nebezpečím, současně je možné ho využít pro informování občanů a návštěvníků města o plánovaných akcích či k šíření dalších informací užitečných pro obyvatele,“ přibližuje Folta.

Vedle investic do sirén a rozhlasů Olomouc posílí i obrannou linii proti povodním. Součástí projektu jsou rovněž nové srážkoměry a dvě zařízení, která budou v korytech Bystřice a Moravy sledovat výšku hladiny a množství vody.

První bude v Bystrovanech, kousek od takzvaného dolního jezu. Z pohledu ochrany před velkou vodou je to jedno z nejkritičtějších míst. Elektronika tu bude hlídat také množství ledových ker, které se budou po proudu blížit ke krajskému městu. Když se totiž v korytě nahromadí a zastaví, mohou způsobit povodeň. Stát se to může právě u jezu, kde řeka kvůli jeho šířce ztrácí rychlost.

„Jakmile se oteplí, na horním toku Bystřice se ledy dají do pohybu. Cestou se několikrát zastaví, ale dříve či později doputují až sem. A pokud vlastník jezu nezařídí rozlámání ledu, tak se právě tady ta masa zastaví. Vznikne ledová hráz a hrozí, že domy podél toku budou vyplaveny,“ vysvětlil již dříve šéf odboru ochrany na olomouckém magistrátu Jan Langr.

Druhého elektronického pomocníka odborníci pošlou na hlídku přímo do Olomouce. Monitorovat bude Mlýnský potok, u něhož hrozí, že by při záplavách mohl vytopit střed města.