Šéf filharmonie skončil kvůli kritice, od města dostal odměnu 117 tisíc

  4:52
Olomoucká radnice schválila někdejšímu řediteli Moravské filharmonie Vladislavu Kvapilovi odměnu 117 tisíc za dlouholetou práci. Kvapil přitom loni rezignoval na svou funkci, protože se proti němu postavili hudebníci nespokojení s jeho prací, od města navíc dostal trest na základě výsledků auditu.

Ředitel Moravské filharmonie Olomouc Vladislav Kvapil loni rezignoval. | foto: Miloslav Jančík, MF DNES

„Pan Kvapil byl ředitelem od roku 1993. Pokud bych to měl zobecnit, tak je pochopitelně spjatý jak s věcmi, které se odehrály loni (kdy auditoři města potvrdili, že ředitel chyboval při řízení organizace, pozn. red.), tak také s úspěchy, kterých Moravská filharmonie Olomouc v minulosti dosáhla,“ zdůvodnil odměnu náměstek primátora Pavel Urbášek.

Vedení odborů filharmonie, které patří k hlavním Kvapilovým kritikům, má na věc diametrálně odlišný názor.

„Vzhledem ke všem souvislostem týkajícím se zřizovatele (radnice), filharmonie i odstoupivšího ředitele je to od rady města z hlediska hospodárného nakládání s veřejnými penězi skandální usnesení,“ uvedl šéf odborů Vojtěch Pospíšil.

Urbášek si však stojí za svým. „Filharmonie byla v 90. letech na zrušení, nestalo se tak i díky úsilí tehdejšího ředitele. I proto jsem přesvědčený, že si pan Kvapil odměnu za dlouholetou práci zaslouží,“ podotkl.

Ani v tomto názoru se s ním odbory neztotožňují. „Od našich zástupců v samosprávě je to (odměna pro Kvapila) špatný signál do společnosti - není důležité, jaké máte schopnosti a jak se chováte, ale zda máte správné konexe,“ míní Pospíšil.

Odměna za rezignaci ředitele to nebyla, odmítl náměstek

Kvapil loni na konci května vytrhl vedení radnice trn z paty. Nespokojení hudebníci se tehdy chystali stávkovat na galakoncertu při příležitosti svátků města, což bylo jeho vedení sice krajně nepříjemné, zároveň ale odmítlo přistoupit na požadavek orchestru na odvolání ředitele. Kvapil dilema vedení města nakonec vyřešil tím, že čtyři dny před koncertem rezignoval.

Možnost, že by mu radnice za to poděkovala částkou 117 tisíc, Urbášek odmítl.

„Chápu, že se to nabízí, ale pravda to není. O tom, že bychom se panu Kvapilovi nějak odměnili za to, že rezignoval, nikdy nebyla řeč,“ uvedl Urbášek.

Současně zdůraznil, že odměna pro Kvapila nepředstavuje výdaj, se kterým by městský rozpočet nepočítal. „Odměnu 117 tisíc by bývalý ředitel dostal, pokud by ve filharmonii nebyly problémy, už loni na jaře. Šlo by o roční odměnu za hmotnou zodpovědnost, kterou dostávají všichni ředitelé příspěvkových organizací až do výše dvojnásobku mzdy,“ řekl Urbášek.

Částku rovnající se dvojnásobku platu Kvapil na jaře skutečně nedostal. Na nule ale neskončil, jelikož mu radnice musela přiznat garantované minimum, které v případě šéfa filharmonie představovalo necelých 13 tisíc. Konečná částka - v součtu s odměnou za dlouholetou práci - tak činí téměř 130 tisíc korun.

Odchodné dostali i další šéfové městských organizací

Počátky celé kauzy sahají až do předloňského srpna, kdy se šéf odborů obrátil s výčtem údajných pochybení Kvapila na radnici. Vedení města pak poslalo do Moravské filharmonie Olomouc kontrolory, kteří mnohá podezření potvrdili.

Ze závěrů auditu mimo jiné vyplynulo, že filharmonie vyplácela zaměstnancům tři roky vyšší náhradu za použití soukromého auta ke služebním účelům, než umožňovala příslušná vyhláška. Profitoval z toho především Kvapil, jelikož najezdil nejvíce kilometrů.

Bývalý ředitel kritiku odborářů od počátku odmítal. Stejně tak v rozhovoru pro MF DNES popřel, že by rezignací uznal jejich výtky.

„Zdravotní okolnosti byly jedním z důvodů, proč jsem dospěl k názoru, že už dál nechci bojovat,“ uvedl. I přesto se zhruba o dva měsíce později přihlásil do konkurzu na nového ředitele Moravské filharmonie. V něm ale neuspěl, jeho vítězem se stal manažer a tubista Jonáš Harman.

Kvapil ale není jediným šéfem městské příspěvkové organizace, jemuž radnice poslala na rozloučenou částku v řádu desítek tisíc. Někdejšímu řediteli divadla Václavu Kožušníkovi už dříve vedení města schválilo odchodné sto tisíc korun, bývalému šéfovi hřbitovů Igoru Kleinerovi odsouhlasilo částku devadesát tisíc.

Ve všech případech to byly odměny za dlouholetou práci. Tedy nikoliv za „něco navíc“, nýbrž za práci, za kterou ředitelé dostávali po celou dobu pravidelný plat.