Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Adoptujte hrobku osobnosti. Olomouc nabídne péči o osiřelá místa hřbitovů

  12:54
Od příštího roku by lidé mohli na olomouckých hřbitovech adoptovat některé významné hroby či hrobky. Tisíce jich v bouřlivém 20. století ztratily původní majitele a nemá o ně kdo pečovat. V extrémních případech by jejich obnova vyšla i na miliony.

Jedna ze zchátralých hrobek na olomouckých hřbitovech patří rodině Brděkových. Odpočívá v ní i významný český vlastenec a zemský soudní rada František Brděk. | foto: Reprofoto T. Vítek

Hřbitovy města Olomouce v současnosti pečují mimo jiné například o místa posledního odpočinku mnohdy významných německých rodin, které musely Olomouc po druhé světové válce opustit. Brzy by se však nejen o tyto opuštěné hroby mohli při takzvané adopci postarat i další zájemci.

„Během příštího roku by se tato nabídka pro širokou veřejnost – po vzoru jiných větších měst – již mohla objevit na webových stránkách Hřbitovů města Olomouce,“ potvrzuje náměstek olomouckého primátora Ladislav Šnevajs, pod něhož hřbitovy na radnici spadají.

V omezené míře adopce hrobů v Olomouci funguje už dnes. Šnevajs zmiňuje Univerzitu Palackého či Vlastivědné muzeum, jež se postaraly o údržbu hrobů lidí, kteří se zasloužili o jejich vznik.

Šířeji pojatá adopce funguje například v Praze už od roku 2013. Lidé si zjednodušeně řečeno mohou vybrat a posléze pečovat o některý z opuštěných a mnohdy chátrajících hrobů, jenž je významný ať už díky pohřbeným osobnostem či umělecké výzdobě.

Hroby osiřely kvůli dějinným zvratům i zanedbané správě

Také na jedenácti olomouckých hřbitovech je řada takových míst. Hlavně na ústředním hřbitově otevřeném na jaře roku 1901 odpočívá řada dnes mnohdy neprávem polozapomenutých vědců, umělců, architektů, kantorů, publicistů, politiků, vojáků, průmyslníků či mecenášů, vlastenců a obětí totalit. Jejich rodiny buď už vymřely, nebo musely odejít ze země.

„Na olomouckých hřbitovech můžeme vidět zhuštěné dějiny celého 20. století,“ vyzdvihuje bývalý ředitel Hřbitovů města Olomouce Igor Kleiner.

Opuštěné hroby tu zůstaly nejen po odsunu ve 40. letech, ale i kvůli holokaustu či vzniku Československa, kdy po roce 1918 někteří olomoučtí Němci odešli do ciziny. Do podoby hřbitovů zasáhly i emigrační vlny po komunistickém puči v únoru 1948 a sovětské okupaci v roce 1968. Navíc komunistický totalitní režim se ke hřbitovům celé desítky let choval doslova macešsky. Chátraly a jejich správa příliš nefungovala.

Nyní je situace výrazně lepší. Stále se však najdou místa, která by zasloužila důkladnější péči.

„Máme například řadu hrobů a hrobek původních německých obyvatel, o které se staráme. Byť nemůžeme říct, že dokonale, protože na to nejsou finanční prostředky. Snažíme se je v rámci možností udržovat v pořádku, aby nikoho neohrožovaly a vše bylo důstojné,“ přibližuje Evžen Horáček, jenž olomoucké hřbitovy řídí od loňského srpna.

V Olomouci se nedostává péče zhruba devíti tisícům hrobů

Jeho předchůdce Kleiner upozorňuje, že ve správě hřbitovů je v Olomouci kolem 30 tisíc hrobových míst. A o tisíce z nich se nemá kdo starat.

„Když odmyslíme vojenský hřbitov v Černovíře, jsme zhruba na 25 tisících místech. V drtivé většině z nich už byl někdo pohřben. Tím, že správa hřbitovů desítky let nefungovala, ztratili jsme mnohdy kontakt s jejich potomky. Dnes máme zhruba šestnáct tisíc nájemních smluv. Jde tak o hrobová místa, u nichž můžeme říct, že o ně někdo pečuje. Zbývá tedy zhruba devět tisíc míst, která se postupně nějakým způsobem řeší,“ přibližuje Kleiner.

Z podstatné části jde o „obyčejné“ hroby, u nichž je třeba ze země dostat jejich kamenné či betonové rámy a místo posléze zatravnit. Zbývá ovšem i skupina kdysi honosných a nyní zchátralých hrobů a hrobek, u nichž by plnohodnotná obnova vyšla i na miliony.

Patří mezi ně například novorománská hrobka dnes již vymřelé rodiny Brděkových postavená na začátku 20. století za Rakouska-Uherska na hřbitově v dnešní olomoucké části Nové Sady. Odpočívá tady i významný český vlastenec a zemský soudní rada František Brděk.

Hrobka je ve velmi špatném stavu, byť jde oficiálně o nemovitou kulturní památku. Její kompletní a především nutná oprava by podle ředitele Horáčka vyšla na zhruba tři a půl milionu korun.