Pole se mají zastavět kvůli výrobně radiofarmak, jejíž vznik není potvrzený

  4:52
MF DNES prozkoumala dokumenty, které určily jako jediné vhodné místo pro stavbu nového vědeckého parku pozemky o rozloze více než čtyřiceti hektarů s nejúrodnější ornicí mezi Olomoucí a Hněvotínem. Patří holdingu Gemo a vlivnému podnikateli Jaromíru Uhýrkovi.

Vizualizace podoby Národního biomedicínského a biotechnologického parku, který má vyrůst v plánované strategické zóně na polích mezi Olomoucí a Hněvotínem. | foto: knesl kynčl architekti s.r.o.

Klíčovým zdrojem informací pro okolnosti výběru místa pro takzvaný Národní biomedicínský a biotechnologický park (NBBP) je dokument nazvaný „Odůvodnění souboru změn č. I územního plánu Olomouc“ z roku 2016 z dílny architektonického studia Knesl+Kynčl, který se oblastí podrobně zabývá, stejně jako možnou budoucí podobou NBBP a jeho umístěním.

Na tento dokument se mimo jiné odkazuje i meziresortní dohoda mezi ministerstvem pro místní rozvoj a ministerstvem životního prostředí (MŽP), která nakonec umožní – navzdory opakovanému nesouhlasu úředníků z olomouckého územního odboru MŽP – přeměnu pozemků ze zemědělské půdy na strategickou zónu. MF DNES dokument získala podle zákona o svobodném přístupu k informacím.

Cílem připravovaného projektu NBBP má být podle dokumentu vznik „výzkumně-vývojové zóny určené pro umístění technologických firem, spin-offů a dalších inovačních aktivit v oblasti biomedicíny a biotechnologií“.

Ty by měly čerpat z těsné spolupráce mezi akademickou a privátní sférou, ostatně k vybudování NBBP se již v roce 2012 při podpisu memoranda zavázali zástupci Univerzity Palackého, města Olomouc, agentury CzechInvest, Fakultní nemocnice Olomouc, klastru MedChemBio a právě holdingu Gemo.

„Jednou z konkrétních aktivit, jež připadají do úvahy při rozvoji takového areálu, je výzkum a vývoj v oblasti radiofarmak s velmi krátkým poločasem rozpadu, která budou následně využívána k diagnostice ve fakultní nemocnici,“ píše se v dokumentaci k územnímu plánu. Právě tahle pasáž je zásadní pro další uvažování nad umístěním NBBP.

„Tento výzkum je vázán na těsnou blízkost zdravotnického zařízení a radiofarmaceutického pracoviště s cyklotronem, ve kterém by byla radiofarmaka vyvíjena a vyráběna,“ stojí v dokumentu s tím, že cyklotron však zároveň představuje zdroj radiačního rizika a jeho umístění v husté městské zástavbě či v záplavovém území je nemožné.

Dokument: Pozemky Gema jsou nejvhodnější místem i rozlohou

Navíc z hlediska transportu radiofarmak s ultrakrátkým poločasem rozpadu je podle autorů nutné, aby převoz z místa výroby do místa použití zabral nanejvýš minuty.

Pole, která má zóna nahradit

„Předběžná analýza proveditelnosti ukázala, že takové umístění by muselo být cca do 2,5 km od nemocnice s rychlým propojením (např. potrubní poštou) mezi cyklotronem a klinickým pracovištěm,“ tvrdí autoři.

Na základě těchto podmínek nakreslili autoři do mapy okolo nemocnice kruh o poloměru 2,5 km, který vytyčil hranici pro vhodné pozemky na budování NBBP. Východně od nemocnice podle studie není umístění vědeckého parku možné, jelikož se jedná buď o záplavové území, nebo hustě zastavěnou oblast.

Jediné varianty tak autoři vytipovali na západní straně, v návrhu změny územního plánu je pak nakonec výběr zúžený na tři lokality. Včetně právě oblasti nad Technologickým parkem, již vlastní Gemo.

Té navíc nahrál do karet výpočet optimální rozlohy parku, kterou autoři studie určili na 42 hektarů. Jaromír Uhýrek nebo firmy z jeho holdingu zde přitom vlastní „ideálních“ 44 hektarů...

A podle dokumentu mají přesně tyto pozemky i další přednosti. „S ohledem na vlastnické vztahy, plánovaný rozvoj obytných území v sousedství a připravenost území pro budoucí rozvoj je patrné, že z těchto tří ploch je nejvhodnějším, respektive jediným vhodným územím pro umístění NBBP lokalita v sousedství stávajícího pozemku Technologického parku Olomouc-Hněvotín,“ uzavírají výběr autoři ze studia Knesl+Kynčl.

Místo je podřízeno cyklotronu, který ale zatím nikdo nepotvrdil

Jak je patrné z dosud zveřejněných informací a analýz, umístění NBBP mezi Olomouc a Hněvotín je primárně závislé na přítomnosti cyklotronu. Bez něj – a tedy i nutnosti úzkého propojení s nemocnicí – by padla podmínka, která z výběru vyřadila všechny pozemky mimo zmíněný kruh v mapě.

MF DNES se proto snažila zjistit, v jaké fázi jsou plány NBBP a zda se s cyklotronem stále počítá. Konkrétní odpověď však žádná z institucí podepsaných pod šest let starým memorandem nedala.

„Vznik této instituce, jak název napovídá, není iniciativou města,“ uvedla mluvčí radnice Radka Štědrá.

Agentura CzechInvest sdělila, že pro ni jde zatím stále pouze o „záměr NBBP vybudovat“. Nemocnice zase přisoudila roli hlavního iniciátora univerzitě. A docent Marián Hajdúch, jenž představuje spojení mezi univerzitou a biomedicínským klastrem, pro změnu odkázal na majitele pozemků – tedy Gemo.

„Skupina Gemo je připravena vyvinout maximální úsilí k naplnění rozvojové lokality odpovídajícími investičními záměry v podobě center strategických služeb, průmyslu vyspělých technologií, technologických center a center vytvářejících pracovní místa v oborech vědy, výzkumu a vysokého školství, např. NBBP,“ reagoval na otázky MF DNES holding v písemném prohlášení.

Reálný plán, nebo spekulace?

Zda Gemo stále počítá s umístěním cyklotronu, jenž byl klíčovým argumentem pro umístění na jeho vlastních pozemcích, tak není vůbec jasné. Holding se k němu vyjadřuje jen velmi neurčitě.

„Výše uvedená rozvojová lokalita má dle našich informací splňovat parametry strategické plochy. Tato definice z podstaty věci nevylučuje budoucí umístění jakéhokoliv špičkového zařízení jak přímo v lokalitě NBBP, tak v jeho bezprostřední blízkosti v areálu fakultní nemocnice.“

Podobná nejasná prohlášení však podle opozičního zastupitele Tomáše Pejpka (ProOlomouc), který na zvláštní přípravu pozemků již v minulosti upozorňoval, nevzbuzují důvěru.

„Dosavadní podklady a vyjádření na mě nedělají dojem, že jde o reálně připravovaný projekt. Mimo deklaraci z roku 2012 se neobjevily žádné reálné náznaky, že by univerzita, nemocnice nebo privátní společnosti takový projekt chystaly,“ poukazuje.

„Projekt NBBP byl velmi sofistikovaným způsobem umístěn právě do této konkrétní oblasti. Oni to zdůvodňují na základě velmi specifického projektu výzkumu radiofarmak a přítomnosti radiačního zařízení, která nemohou být zkoumána právě nikde jinde než u Hněvotína,“ říká Pejpek.

„Pokud skutečně neexistují žádné reálné doklady o tom, že by mělo u Hněvotína vzniknout vědeckotechnické centrum, tak jde o pouhou pozemkovou spekulaci,“ dodává.

Autor: