Bez nutnosti stavět obří lešení mají historici podklady pro plánování oprav, získali navíc i snímky fragmentů zašlých středověkých maleb, které jsou z valné části ukryté pod novějšími nátěry.

Právě to, že historici prostřednictvím dronů „znovu objevují“ stovky let stará umělecká díla je jedním z největších přínosů, které spolupráce historiků s technicko-výzkumným týmem pro multi-robotické systémy ČVUT přinesla.

„Získali jsme detailnější záběry dobře nasvětlených ploch středověké nástěnné malby. Nenápadné tmavé skvrny na zdi, které pro většinu návštěvníků nepředstavují pravděpodobně nic, nad čím by se pozastavili, se na pár okamžiků odhalily ve své zašlé kráse. A bohužel i ve stavu, který má daleko k uspokojivému,“ hodnotí Vlastimil Staněk, mluvčí olomoucké pobočky Národního památkového ústavu.

Jeden dron nese kameru a ostatní světla

Drony k zaprášeným malbám vyslala skupina Martina Sasky z Katedry kybernetiky. Zjednodušeně řečeno to byla precizně sehraná letka automnomních helikoptér, z nichž jedna nesla kameru a ostatní zdroj světla.

„Snažíme se nasazovat metody umělé inteligence, které umožní bezpilotním helikoptérám létat velmi blízko objektů v kostelích, a dostat se tak do nedostupných míst, která jsou pro komerčně dostupné stroje nedosažitelná. Kromě toho vyvíjíme a v historických budovách nasazujeme unikátní technologii letu formace bezpilotních helikoptér, tvoří jej tým kameramana a inteligentních osvětlovačů,“ přibližuje Saska.

V Olomouckém kraji už takto zmapoval chrám svaté Anny a svatého Jakuba Většího ve Staré Vodě na Libavé a kostel Zvěstování Panny Marie ve Šternberku.