Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

VIDEO: Lidé z televize vzdorovali Rusům týden, okupaci ohlásili světu z Kojálu

  11:10
Během okupace v roce 1968 Rusové strategicky obsadili rozhlas a televizi. Navzdory jim však vysílání pokračovalo z Brna. Signál proudil až do podvečerních hodin z vysílače Kojál na Vyškovsku.

Jako první se podařilo odříznout vysílání z pražské Měšťanské besedy a vysílače Krašov u Plzně, který se dokonce Rusové pokusili vyhodit do vzduchu. Obrázky z okupace přesto oblétly celý svět díky vysílači Kojál na Vyškovsku, jehož signál dosáhl až do Rakouska.

Kolegové z rakouské televize ÖRF jej přebírali a informace posílali dál. Na zhruba hodinu vzdálený vysílač vyrazil přenosový autobus s více než dvěma desítkami lidí. Z obsazeného Brna vykličkoval postranními uličkami přes Lesnou a Soběšice a dál okreskami, protože hlavní tahy hlídaly ruské tanky.

Motospojku jim dělal tehdy čtyřiadvacetiletý asistent kamery Honza Štangl. „Měl jsem v práci skútra, a tak mě šéf kameramanů Jindřich Brössler poslal napřed, abych prozkoumal terén a dal včas vědět. Cestou jsem zastavil v Jedovnici u pumpy pro benzin. Byla zavřená, ale stačilo říct, kdo jsem, kam chci jet a proč, a paní mi ochotně natankovala zdarma plnou nádrž. Nic mi platit nebudete, prohlásila a teď jeďte rovně, tam projedete,“ popsal Štangl.

Kojál byl s výškou 322 metrů druhým nejvýznamnějším vysílačem v republice, ale Rusům trvalo pět hodin, než ho našli. Zásluhu na tom, že se z něj vysílalo, mají i zaměstnanci radiokomunikací, kteří televiznímu štábu a technikům poskytli azyl. Pomohli jim zřídit improvizované studio v jedné z malých kanceláří.

Srpen68 - články k výročí

Přímé vysílání moderoval redaktor Lubomír Popelka. „Protože tam všude byly přístroje, dali jsme mu za záda mapu Československa. Před sebou měl stolek a svítili jsme na něj nějakou stolní kancelářskou lampou, která házela stín. Bylo to hodně amatérské, ale líp to nešlo,“ popsal Štangl.

Když Rusové vyhnali televizní štáb z Kojálu, přesunul se do Brna do budovy ČSAV v Královopolské ulici a pak na tankovou střelnici do vojenského prostoru Dědice. Pracovníci tehdejší Československé televize vzdorovali sovětům týden. Pak je umlčel hlas „shora“. Hlavním aktérům se pak komunisté pomstili, ale s tím, co viděl celý svět, už nic dělat nemohli.

Jak vypadalo vysílání v kritických dnech srpna 1968, jak reagovali Sověti a vzpomínky pamětníků najdete v připojeném videu.