Části Plzně se topí v odpadcích, majitelé domů si neplatí dost popelnic

  9:52
Plzeň nemá metlu na hříšníky, kteří neplatí za likvidaci všech odpadků, které vyprodukují. Ty se pak hromadí kolem popelnic a majitelům domů nikdo nemůže nařídit, aby si nasmlouvali takové množství popelnic a svozů, které odpovídá množství odpadu.
Ilustrační snímek

(ilustrační snímek) | foto: Ondřej Littera, MAFRA

„Nepořádek je opakovaně na Husově náměstí a v okolí, na náměstí Českých bratří, na Petrohradě, v ulicích Sladkovského, Kardinála Berana, Nerudova, Revoluční, Zikmunda Wintra či Hřímalého,“ vyjmenoval Petr Baloun, prokurista městské odpadové společnosti Čistá Plzeň.

Připomněl, že když firma opakovaně zjistí, že je v určitých lokalitách nepořádek a je zjevné, že je to malou kapacitou nádoby nebo nízkou četností svozu, upozorní plzeňský magistrát. Zákon je ale podle Balouna bezzubý.

„Proběhlo totiž již několik soudních řízení, kdy byly napadeny městské vyhlášky, v kterých byla povinná odpadová kapacita na osobu. Všechny tyto vyhlášky byly ministerstvem vnitra zrušené jako nezákonné,“ vysvětlil Baloun.

Vedoucí odboru účtování a daní plzeňského magistrátu Taťána Vítová sdělila, že majitele domů, kde popelnice neustále přetékají odpadem, pracovníci odboru opakovaně přesvědčují k navýšení kapacity. „Některý vlastník se našimi doporučeními řídí, některý ne,“ uvedla Vítová s tím, že nepořádek se týká především velkých činžáků.

Jisté autoregulační mechanismy podle Vítové fungují mezi sdruženími vlastníků bytů. „Sdružení, která jsou v určité oblasti, se navzájem upozorňují, že jedni platí více a dotují tak druhé. Tímto na ně vyvinou tlak, aby platili víc a v místě je ve finále pořádek,“ přiblížila Vítová.

Město má možnost zavést systém paušálních poplatků, ale tvrdí, že převažují nevýhody. „Minimální poplatek je 500 korun na osobu a rok, pro dvoučlennou domácnost by to tedy bylo zhruba dvakrát tolik než se dnes v Plzni platí,“ uvedl náměstek primátora Plzně Pavel Šindelář.

Přitom město systém s náklady 200 milionů korun za rok dotuje částkou 130 milionů.

Zavedení paušálního poplatku by byla administrativní zátěž

Paušál by podle Šindeláře znamenal i velkou administrativní zátěž, protože co obyvatel Plzně, to paušální poplatek, tedy 150 tisíc položek. Dnes je to podle Vítové jen 20 tisíc položek.

„Ve správě bychom měli 150 tisíc pohledávek a dopadli bychom jako v Ústí, kde nevymahatelné dluhy jednou za čas odpouštějí. V Plzni poplatky hradí vlastníci nemovitostí. To jsou pro nás bonitní klienti, kteří za popelnici vždycky zaplatí a pak si to řeší se svými nájemníky,“ popsal Šindelář.

Paušální poplatek je podle Vítové navíc demotivační pro ty, kteří si chtějí objem odpadu snížit tříděním a platit tak méně. Praxe v Plzni ale ukazuje, že je demotivační i stávající systém. A to pro ty, kteří jsou seriózní a město za ně nemusí nepořádek uklízet ze svého rozpočtu.

K dispozici je podle Šindeláře i teplický systém, kde obyvatelé za odpady neplatí nic, ale zase mají vyšší daň z nemovitosti.