Devítka měst a obcí v kraji má vytipované pozemky pro výstavbu nových překladišť odpadu. Budovat by se měly zřejmě během roku 2019.

„Příprava výstavby je v různém stupni rozpracovanosti. Například Bystřice nad Pernštejnem už má hotovou projektovou dokumentaci, Havlíčkův Brod a Třebíčsko na ní intenzivně pracují,“ sdělil ředitel Energetické agentury Vysočiny Zbyněk Bouda.

K výstavbě musí dojít, protože se blíží termín pro zákaz skládkování v České republice. Platit má od roku 2024. A do té doby budou také poplatky za skládkování narůstat.

Jedno z překladišť by mělo stát v Petrůvkách na Třebíčsku. „Náklady výstavby odhadujeme zhruba na 16 milionů korun,“ uvádí jednatel třebíčské společnosti ESKO-T Pavel Gregor.

Zařízení by měli obsluhovat dva zaměstnanci. „Vlastní dopravní prostředky nemáme. Je možná varianta pořízení vlastní techniky, nebo dohoda s velkými dopravci,“ doplnil Gregor. Překladiště by podle něj mělo být budované na kapacitu zhruba 10 až 15 tisíc tun ročně.

V Jihlavě by mělo překladiště stát v areálu henčovské skládky. „Zatím to vypadá na Henčov. Koketovali jsme trochu s myšlenkou, že by mohlo vzniknout tam, co původně byla navrhována spalovna - jak je vlečka u Pávovské ulice. Ale České dráhy za ten pozemek chtějí něco kolem 50 milionů korun,“ řekl jihlavský primátor Rudolf Chloupek.

Překladiště pro krajské město a jeho okolí by mělo stát 12 až 20 milionů korun - v závislosti na zvolené technologii. „Předpoklad pro naši svozovou oblast je nejméně 12 tisíc tun ročně. Toto číslo ale může být podstatně vyšší, protože nevíme, co nám stanoví nový zákon o odpadech. Otázka, kdo bude tuhý komunální odpad do spalovny vozit, se teprve bude řešit. Ve studii jsou uvažována nákladní auta, která nemáme,“ doplnil mluvčí Služeb města Jihlavy Martin Málek.

Dnešní spalovny nestihnou spálit všechen produkovaný odpad

Překladiště jsou jedna věc, spalovny pak druhá. „Současná kapacita spaloven v Česku je na úrovni méně než třetiny produkovaného množství odpadů. Pokud tuto situaci nedokážeme vyřešit během šesti let, budeme nuceni odpad vozit do zahraničí se všemi finančními důsledky pro občany ČR,“ upozorňuje ředitel Energetické agentury Vysočiny Bouda.

Republice podle něj chybí i novela zákona o odpadech. Skládky na Vysočině mají životnost v průměru na deset let.

Překladiště by byla v Jihlavě, Havlíčkově Brodě, Pelhřimově, Žďáře nad Sázavou, Bystřici nad Pernštejnem, Velkém Meziříčí, Telči, Humpolci a Petrůvkách.

Výstavba překladiště zabere přibližně půl roku. Bude zastřešené, bez lisování se zde bude překládat neupravený směsný komunální odpad. Vlastnit by je měly města a obce, či jejich sdružení. Najmou si provozovatele - buď technické služby, nebo někoho jiného.

„Na jaře 2018 by měla být vypsána výzva k podávání žádostí o dotace na výstavbu překladišť v Operačním programu Životní prostředí,“ předpokládá krajský radní Martin Hyský.

Ekologům jde zejména o pokles produkce odpadů. Až o třetinu

Podle Milana Havla z Arniky, neziskové organizace zaměřené na životní prostředí, má Vysočina potenciál snížit produkci směsných odpadů asi o třetinu. „To by ji přiblížilo k úrovni Rakouska či Německa. O tento pokles mi jde především. A jak Vysočina naloží se zbytkem - zhruba 80 tisíci tun odpadu ročně - bych nechal na ní a na budoucím vývoji situace v Česku a Evropské unii. Vozit odpady do Brna je jedna z možností,“ podotkl Havel.

Zmínil také, že některé města či obce v tuzemsku hledají účinnější systémy nakládání s komunálním odpadem. Například zavádějí platby za svoz podle množství, sběr odpadů od dveří nebo takzvaný pytlový systém. „To jsou dobré kroky. Mohou vést k významnému snížení produkce směsného odpadu,“ uvedl.

Než odpad odvážet, výhodnější by bylo spálit ho v kraji Na skládky v Kraji Vysočina se nyní ukládá přibližně 114 tisíc tun odpadu ročně. „Energeticky se odpad využívá jen v malé míře. Ten podíl je do pěti procent,“ vyjadřuje se ředitel Energetické agentury Vysočiny Zbyněk Bouda k transportům odpadků do brněnské spalovny. Také strategie regionu pro příští desetiletí je chystána tak, že se odsud bude smetí vyvážet do jiných krajů. Nabízí se přitom stále otázka, zda by přece jen neměla být jedna ze spaloven také na Vysočině. „Pokud by se našel investor, byla by to výborná varianta, využívat teplo a elektrickou energii v regionu. Nejlepší by bylo mít několik menších zařízení na energetické využití odpadu než jedno velké,“ odpověděl na dotaz MF DNES Pavel Gregor z třebíčské firmy ESKO-T. „Samozřejmě že ideální stav by byl, kdyby bylo postaveno zařízení na energetické využití odpadu přímo v Jihlavě, a to nejen z pohledu ekonomické výhodnosti. Odpadla by dálková přeprava, ale nejdůležitější je nezávislost na jiném vzdáleném subjektu a jeho cenových podmínkách,“ poznamenal mluvčí Služeb města Jihlavy Martin Málek. Vznik integrovaného systému nakládání s odpady koordinuje Sdružení obcí Vysočiny.Jeho tajemnice Zdeňka Škarková zmínila polskou praxi: „Oni staví v tomto programovacím období EU (do roku 2020) v každé spádové oblasti jednu spalovnu. Koordinuje to stát.“ V České republice jsou zatím čtyři spalovny odpadu - v Praze, Brně, Liberci a Plzni. Výstavbu zvažují v Mělníku a Chebu.