Mzdy jsou v Česku stále až o dvě třetiny nižší než ve starých zemí Evropské unie, ale i tak většina z nás vnímá své postavení ohledně peněz lépe než loni. Může za to především několik let úspěšného ekonomického růstu.

Jak zjistil poslední průzkum Poštovní spořitelny, od loňského průzkumu došlo k výraznému skoku. Před rokem byl podíl spokojených tazatelů jen padesátiprocentní. Letos vnímá životní úroveň a finanční situaci dobře až velmi dobře osmdesát procent lidí.

„Je však nutné upozornit, že spokojenost s životní úrovní nemusí zcela přesně odrážet reálný život,“ připomíná Monika Buřičová, mluvčí spořitelny. Ukazuje se totiž, že každý desátý Čech má pravidelně potíže, aby vystačil s příjmem do další výplaty. A další dvacátý jede doslova „na doraz“ a není schopen ukládat volné peníze na horší časy.

Pořád nám chybí schopnost lépe se rozhodovat v některých finančních otázkách, kde spoléháme spíše na intuici a „selský rozum“. „Ukazuje se například, že když lidé uzavírají pojištění, většinou tomu nepředchází podrobnější zkoumání všech dostupných nabídek,“ říká Martina Švábová z Pojišťovny České spořitelny. Někdy se podle ní v takových otázkách neradíme ani s partnerem, o bankéři nemluvě. A čtvrtina populace si v oblasti peněz dokonce nedá poradit vůbec od nikoho.

Na druhou stranu jako investoři jsou Češi i přes nejrůznější reklamu a tlaky bank konzervativní. Nemusí na svých vkladech bůhvíjak vydělávat, jde jim o zachování hodnoty, aby je neužírala inflace. Polovina střadatelů v Česku využívá proto nějakou formu spoření se státním příspěvkem – penzijní připojištění nebo stavební spoření. Půlka z nás má volné peníze uložené na spořících účtech. Naopak do akcií a podílových fondů, které mohou vynášet víc, investuje jen pětina Čechů.

I když peníze hrají v životě velkou roli, na osobní pocit štěstí úplně zásadní pocit nemají. „Jako jeden z hlavních důvodů ke spokojenosti je uvádí jen šest procent,“ říká Ondřej Hák z Equa bank, která si podobný průzkum finanční spokojenosti také dala nedávno zpracovat. Ukázalo se totiž, že čím více vyděláváme, tím více nás tíží pocit, že bychom potřebovali ke spokojenému životu víc. „Lidé s příjmy přes pětatřicet tisíc korun by k větší spokojenosti chtěli dalších patnáct tisíc korun,“ říká Hák.

Největší radost dělá lidem pevné zdraví, na druhém místě je partnerský vztah, děti nebo přátelé a záliby. Peníze jsou na stupnici štěstí, i když jich máme méně, než bychom si přáli, až na šesté pozici.

Za víc peněz pilnější?

Jen dvě procenta lidí je schopno ze své mzdy odkládat měsíčně jako rezervu více než 15 tisíc korun. Naopak 27 procent může spořit měsíčně méně než tisícovku. Čtyři Češi z deseti by si přály vyšší mzdu a chtěli by přidat. Dvě pětiny si myslí, že by potom i víc pracovali. Pro šest Čechů z deseti je útrata více než tisícikoruny za večeři pro dvě osoby moc peněz, považují to za zbytečný luxus. Čtvrtina z nás, i když celkově cestujeme stále víc, považuje za zbytečný luxus zimní dovolenou. Osm procent lidí chce letos investovat do nějakých finančních produktů nebo jiných forem zhodnocení peněz více než 200 tisíc korun.

Autor: Pavel Hrabica, Deník METRO