Ke kauze nízkých platů v textilu promluvila účetní: nutili mě k podvodu

  9:46
Po stížnostech na nízké platy a seškrtaných prémiích kvůli údajnému poškození zaměstnavatele nyní v případu textilního řetězce Vesna padlo obvinění dosud nejtvrdší. Už tak děsivé obrysy doplňují slova o šikaně, pokusu o daňový podvod a atmosféře plné strachu.

Redakci iDNES.cz kontaktovala někdejší hlavní účetní firmy Jaroslava Čefelínová, jež před několika lety pracovala na centrále v Čeperce na Pardubicku. Popisuje nejen praktiky, které byly ve Vesně zvykem, ale i strach zaměstnanců nejen z finančních postihů, ale i ze ztráty práce. 

„Z firmy jsem odešla v létě 2011. V té době jsme byli na účtárně tři, odešli jsme krátce po sobě a všichni jsme skončili na prášcích. Dodnes to nemohu hodit za hlavu. Bylo to mé nejhorší zaměstnání v životě,“ vypráví Čefelínová.

Redaktor iDNES.cz mluvil i s dalšími zaměstnanci Vesny, kromě jiných i s ženami, jež kvůli údajnému pošpinění dobrého jména firmy přišly o pohyblivou část mzdy (podrobnosti v článku Prodavačky, které si veřejně stěžovaly na nízké platy, přišly o prémie). „Provinily se“ tím, že před novináři zveřejnily své mzdy a kritizovaly úroveň zboží, které prodávají. Výkonná ředitelka Vesny Dagmar Havrdová kauzu považuje za štvavou kampaň. 

„Jde o aktivitu pouze několika jedinců výrazně podněcovanou odbory. Neztotožňují se s tím nejen ostatní zaměstnanci, ale dokonce ani značná část členů naší odborové organizace, někteří kvůli znechucení a nesouhlasu s postupem odborů z nich vystupují,“ oponuje nařčením ekonomická náměstkyně firny Dagmar Havrdová.

Právě ona měla podle Čefelínové roli v – jak ona říká – pokusu o daňový podvod, který se měl stát při přechodu na nový účetní systém, při sčítání zůstatkového zboží a jeho zaúčtování. Náměstkyně prý chtěla, aby zaúčtovala do nákladů skladové zboží. Tím by firmě stouply účetní výdaje a platila by nižší daně.

„Obyčejný zaměstnanec, jako by neměl žádná práva“

„V té době to bylo nejhorší. V práci jsem někdy zůstávala až do půlnoci, abych všechno stíhala, přesčasy se přesto nikde neevidovaly. Nutili mě k podvodům, na což mám svědky, paní Havrdová na mě řvala, že to musím udělat tak, jak chce ona, a sama jako ekonomická náměstkyně ani nebyla schopná převzít zodpovědnost za to, co se nashromáždilo ještě léta před mým příchodem do firmy,“ uvádí bývalá hlavní účetní, která dál pracuje v oboru, byť si prý z Vesny odnesla jen podlomené zdraví.

„Obyčejný zaměstnanec jako by neměl žádná práva. Nikdo si neodvážil nic říct, protože byla ekonomická krize a špatně se sháněla jakákoli práce. Arogance, strach, šikana, křik, podezíravost, to všechno tehdy ve firmě vládlo,“ pokračuje.

Věrohodnost Čefelínové podtrhuje nejen její předchozí bezproblémové desetileté působení ve společnosti Pacific Direct, ale i výpovědi některých současných zaměstnankyň. 

„Atmosféra je hnusná zvlášť poté, co některé nespokojené ženy vystoupily na tiskové konferenci. Dějí se tady opravdu šílené věci,“ říká pod podmínkou anonymity jedna z prodavaček. 

Vyjádření společnosti Vesna

Společnost Vesna konstatuje, že uveřejněná informace o pokusu o daňový podvod při přechodu na nový účetní systém v roce 2010 není pravdivá. Společnost Vesna se vždy řídila a řídí příslušnými platnými právními předpisy. 

Přechod na nový systém skladového hospodářství byla velmi náročná a dlouhodobě pečlivě připravovaná záležitost, která byla intenzivně konzultována a odsouhlasována  auditory a daňovými poradci. 

Shodou okolností následně byla ze strany FÚ na předmětné období provedena podrobná daňová kontrola trvající téměř 5 měsíců, zahrnující i postup přechodu na nový systém skladového hospodářství. 

Výsledkem této kontroly bylo konstatování, že při kontrole účetních dokladů a hlavní knihy v návaznosti na údaje uvedené v podaném daňovém přiznání k dani z příjmu právnických osob nebyly zjištěny skutečnosti, které by ve svém důsledku ovlivnily výši daňového základu a daně za kontrolované zdaňovací období.

Z uvedeného vyplývá, že informace bývalé účetní paní Čefelínové, citované v předmětném článku, se nezakládají na pravdě a jejich cílem je pouze poškození společnosti.

Dagmar Havrdová
výkonný ředitel

Odměna je podle výsledků, hájí se vedení

Najdou se však i takové, které firmu spíš obhajují. 

„Já si zase myslím, že poměry se v posledních letech zlepšily. Každopádně jsem ale ráda, že jsem na té tiskovce vystupovat nemusela, protože to bych o prémie přišla i já,“ přiznává jiná žena z firmy. 

Podle Odborového svazu pracovníků obchodu (OSPO) ve Vesně je nástupní plat prodavačky za 40hodinový pracovní týden jen 9 927 korun čistého, druhý měsíc 10 681 korun. Havrdová to však popírá:

„Prodavačky v naší společnosti jsou zařazeny ve třetí a čtvrté skupině. Ve třetí skupině je zaručená mzda 13 400 korun, ve čtvrté 14 800 korun, což znamená, že výdělky jsou minimálně 11 296 a 12 257 korun čistého. Průměrná mzda v maloobchodu naší společnosti je o více než 1 500 korun vyšší než zaručená mzda. Tu u nás pobírá pouze ta prodavačka, která nemá dobré prodejní výsledky ve srovnání s jejími kolegyněmi.“ 

Dále uvádí, že letošní průměrná mzda na prodejnách oproti loňské o 5,9 procenta vzrostla.

Odbory o zvýšení mzdy alespoň o deset procent s vedením společnosti neúspěšně vyjednávaly celý rok (o stížnostech na nízké platy čtěte tady). 

Vedení Vesny otočilo až nedávno a s dalším jednáním přes zprostředkovatele z ministerstva práce a sociálních věcí souhlasí, byť se zatím chce bavit pouze o pohyblivé složce mzdy.

„Protože ne všichni naši zaměstnanci mají ke společnosti stejný vztah, loajalitu, ale i pracovní nasazení, snažíme se je motivovat a jednou z forem jsou nejen mimořádné odměny, ale zcela jednoznačně prémie navázané na výkon prodejny. Zvyšování mezd bude vždy ve vazbě na hospodářské výsledky společnosti a podle zásluh jednotlivých zaměstnanců a prodejních jednotek a ne pod nezodpovědným diktátem odborů,“ zdůrazňuje ředitelka Havrdová.