Fárací gigant zamíří v půlce února k cílovému zákazníkovi – ruské firmě Uralkali, která se zaměřuje na těžbu draselné soli.

„Svou velikostí je ojedinělý v celé Evropě, v Česku větší stroj pro hlubinnou těžbu zatím nikdo nevyrobil,“ chlubí se Zdeněk Gajdík, ředitel firmy T Machinery, která zakázku zhotovila.

Na délku měří dvanáct metrů, na výšku má tři a na šířku pět metrů. Jeden člověk obsluhuje samotný kombajn, druhý je pak potřeba k příslušenství stroje.

3 fotografie

V Česku by uplatnění nenašel, sůl se tady totiž netěží.

„Důlní kombajny na černé uhlí využívané v Ostravskokarvinských dolech jsou maximálně 81 tun těžké. V délce ale mohou mít i přes 13 metrů,“ srovnává mluvčí OKD Ivo Čelechovský.

Větší stroje jsou v České republice k „mání“ jen k povrchové těžbě hnědého uhlí a vyrábějí je na Sokolovsku nebo v Uničově na Olomoucku. Ratíškovický gigant má v podzemí dolovat hlavně draselnou sůl, ale jde využít také na těžbu karnalitu, potaše, sádrovce nebo fluoritu. „Hydraulicky ovládaný pásový podvozek se posouvá pomocí soustavy sbíjecích orgánů s noži do materiálu,“ popsal princip dobývání soli Gajdík.

I Horst Gondek, který vyučuje na Hornicko-geologické fakultě ostravské Vysoké školy báňské, považuje obra z Ratíškovic za unikát.

„Hlubinný stroj na sůl je to opravdu specifický, s kombajny na černé uhlí se ale srovnat dá. Jejich hmotnost se také pohybuje okolo sta tun,“ uvedl Gondek.

Oba typy se však liší. „Sůl není tak pevná, i materiál z jejího okolí má jinou podstatu, proto by takový kombajn na těžbu uhlí využít nešel,“ dodal Gondek.

Předurčeno Tomášem Baťou

I pro ratíškovickou společnost šlo o neobvyklou zakázku. Standardně se totiž zabývá právě dobývacími stroji na černé a hnědé uhlí. Tam, kde nyní sídlí, před více než 80 lety založil slavný zlínský podnikatel Tomáš Baťa uhelný důl.

Aktivně se zde těžilo do roku 1952, ještě ve 40. letech se tu vyváželo až tisíc tun uhlí denně. Po skončení těžby se pak povrchové zařízení dolu Tomáš změnilo v závody, některé firmy si v názvu nechaly i symbolické „T“ a specializaci na uhlí různými způsoby převzaly.

To je i případ T Machinery, kde vyrábí stroje na těžbu nerostů. Jedním z nich je právě draselná sůl, která se užívá jako hnojivo či vstupní surovina pro chemický průmysl.

„Exportujeme, našimi největšími odbytišti je Rusko a Ukrajina. Snažíme se orientovat i na jiné zdroje, těžba soli se uhlí technologicky v mnohém podobá,“ uvedl Gajdík s tím, že do budoucna se firma hodlá zaměřit také na jiné nerosty.

Gigantický kombajn z Ratíškovic má ještě jedno specifikum. Stroj totiž těží pro Českou republiku nezvyklou metodou chodbicování v lávkách, kdy se sůl dobývá šachovnicově raženými štolami. Tento způsob u nás pro solné doly nikdo nevyužíval.

Do Ruska poputuje po částech

Unikátní kolos čeká i zajímavá cesta. K novému majiteli do Ruska zamíří po částech.

„K zákazníkovi kombajn dopravíme kamiony, můžeme ho demontovat na menší uzly, které neváží víc než osm tun,“ vysvětlil Gajdík s tím, že slavnostní předání v Ratíškovicích je naplánováno na pondělí 19. února.

Společnost, která zaměstnává asi dvě stovky lidí, nedávno oslavila patnáct let svojí existence. Zaměstnanci firmy jsou schopni těžební komplexy sami navrhnout, vyrobit, dodat a spustit do provozu.

Jejich další stroje mohou těžaři využívat v horších klimatických podmínkách i v rizikovějších prostorech, jako je například oblast s vyšší pravděpodobností výbuchu.

V dolech totiž musí stroje často pracovat ve vysoké koncentraci uhelného prachu, vlhkosti nebo také v prostředí s výskytem výbušného plynu – metanu.