Lázně v Náchodě dál pustnou, město majiteli vypovědělo spolupráci

  11:06
Náchod po roce vypověděl spolupráci se soukromým majitelem bývalých lázní v Bělovsi. Radnice to zdůvodnila nečinností firmy trvající řadu měsíců. Společnost převzal podnikatel, s nímž se město dříve nepohodlo.

Vizualizace soukromých lázní v Bělovsi. | foto: archiv IDA SpaMed

Někdejší lázně v Bělovsi na předměstí Náchoda jsou 23 let zavřené a čím dál víc chátrají. Loni tu majitelé vykáceli některé stromy, strhli část střech a chystali demolici, od té doby se ve zpustlém areálu na pravém břehu Metuje mnoho nezměnilo.

Slibné vizualizace, které firma IDA SpaMed představila začátkem zimy 2017, zůstaly na papíře. 

Stav lázní a vizualizace

Současné vedení firmy tvrdí, že na projektu dál pracuje a hledá investora. Nedávno však pustnoucí lázně přišly o přízeň města.

Zastupitelé se zřekli memoranda „Město Náchod - 200 let lázeňství a jeho obnova“. Jde ponejvíce o gesto, právní dopad to nemá.

„Jedním z důvodu vypovězení memoranda je, že do společností IDA SpaMed a Lázně Běloves se podle obchodního rejstříku vrátil Ján Bobovský. Pro město je to nepřijatelné, protože nás o tom nikdo neinformoval. Tento člověk je spjat s předchozím obsazením společnosti a čtvrtstoletím trvající nečinností v Bělovsi,“ argumentoval před zastupiteli místostarosta Jan Čtvrtečka (ČSSD).

Podle něj vedení radnice až do loňského srpna věřilo ve spolupráci se soukromníkem, protože se konaly čerpací zkoušky na vrtu minerálky a pokračovaly i další kroky k otevření prameníku v kapličce. Na slibovanou demolici budov, kterou stavební úřad povolil, se však nedostalo.

Nenašel se investor

Naopak opoziční zastupitel Jiří Prokop (ANO) se neúspěšně pokusil oddálit vypovězení memoranda o půl roku. Firmě prý trvá déle, než si vyřeší vlastnictví vrtů se státem, a potřebuje čas i na hledání investorů.

Majitel původních lázní vidí za výpovědí memoranda politické soupeření, možná prý i ukřivděnost, že město muselo v září 2015 pod tlakem ministerstva zdravotnictví uzavřít pronajatý prameník v kapličce kvůli nedořešenému odstraňování arzenu.

Zdržení obnovy lázní má podle něj objektivní důvody, bourání budov v havarijním stavu by mohlo přijít na řadu letos.

„V prostoru lázeňského parku jsme se snažili udělat maximum. Nenašel se ale zatím investor, znovuotevření prameníku je hodně drahá záležitost. Jen provoz čistírny minerálních vod bude stát miliony korun ročně. Dokud nebudeme mít spuštěnu stáčírnu anebo lázně, nebudeme schopni provozovat prameník. Jsme však ochotni obnovit městu smlouvu o pronájmu prameníku,“ řekl jednatel IDA SpaMed a jediný akcionář Lázní Běloves Ján Bobovský. Věří, že spolupráce s městem nekončí.

Vedení radnice se však pře s jeho firmou o pohledávku ve výši asi 600 tisíc korun po dřívější společnosti Běloveské lázně. Město tvrdí, že za peníze zprovoznilo prameník v kapličce u pramenu Jakub v roce 2011. 

„K dohodě jsme nedošli a připravujeme aktuálně žalobu na vypořádání, nyní ještě revidujeme přesnou výši částky. Podle smlouvy uplatňujeme poměrnou část nákladů za zprovoznění prameníku,“ uvedla mluvčí radnice Nina Adlof.

Majitel lázní však částku rozporuje, že pro to není opora ve fakturách, na někdejší obnovu pítka v kapličce se totiž lidé i řemeslníci skládali a firma od města odkoupila i některé vybavení.

Firma IDA SpaMed dříve přesvědčovala, že vystaví v Bělovsi do čtyř let lázeňský komplex s monoblokovou prosklenou budovou za půl miliardy korun. Mohlo by se tam léčit až 200 pacientů, samoplátců i klientů pojišťoven. Lázně se chtěly tradičně zaměřit na nemoci kardiovaskulárního systému, srdce a cév, uvažovalo se i o léčbě obezity, o gynekologické péči nebo o rehabilitaci pro sportovce. Teď majitel připouští, že investor, který měl lázně budovat, se ukázal jako nejistý, a proto i on sám vstoupil do řízení firem. 

„Projekt lázní nepadá, ale byl pojat maximalisticky. Měl by být rozdělen do dvou až tří etap, na počátku by se mohla uskutečnit první ve výši 200 až 250 milionů korun, což má ekonomický smysl,“ řekl majitel lázní Bobovský.

Status lázeňského místa

Zatím čeká, zda se mu podaří dohodnout se státem a zprivatizovat technické vystrojení vrtů v jeho areálu. Ministerstvo zdravotnictví však zatím nevydalo platné povolení pro zdroj podle lázeňského zákona pro vrty Ida I a Ida II. Majitel také vyčkává, jak se uzavře situace se stáčírnou, kterou dosud podle katastru nemovitostí vlastní Marián Khalifa a na niž je uvaleno zástavní právo z titulu exekuce.

Jisté však je, že pokud si Náchod chce udržet status lázeňského místa, potřebuje se k obnově dobrat. Je také zřejmé, že nebude stačit jen prameník v Malých lázních, který by po zdržení s předešlým dodavatelem měla dokončit ještě letos nová stavební firma. 

7. prosince 2016

Český inspektorát lázní a zřídel při ministerstvu zdravotnictví v minulosti opakoval, že podle lázeňského zákona se nedají veřejná pítka povolovat samostatně. Mohou být jen doplňkem k celkové léčebně rehabilitační péči tak, jak je to běžné v jiných lázních, kde lékaři dohlížejí na procedury a pacienty. Ministerstvo zdravotnictví na tom trvá. Městu udělilo povolení k užívání zdrojů Jan a Běla do 31. července 2020. 

„Platné povolení předpokládá poskytování lázeňské léčebně rehabilitační péče jako nedílnou součást zdrojů Běla a Jan,“ uvedla mluvčí ministerstva zdravotnictví Gabriela Štěpanyová.

Malé lázně už staví. Město uvažuje ještě o ambulantním pavilonu

Malé lázně už vznikají za hypermarketem Kaufland. Město dalo zbourat vilu Komenský a staví její repliku s kavárnou a expozicí a také kolonádou v částce kolem 24 milionů korun, získalo na to asi třináctimilionovou evropskou dotaci pro česko-polské příhraničí. K tomu už vybudovalo také vrty na lukách za řekou a minerálkovod.

Malé lázně mají být hotovy na podzim, jen u nich však nezůstane.

„Výtěžek z přírodního léčivého zdroje bude v první fázi používán k suchým uhličitým koupelím, pitným kúrám a po výstavbě ambulantního pavilonu také k vanovým uhličitým koupelím. Pitné kúry budou poskytovány na veřejně přístupných pítkách na kolonádě Malých lázní, výtěžek se nebude mísit a u každého stojanu bude jasné rozlišení, o jaký přírodní léčivý zdroj jde. Oxid uhličitý lze používat i na plynové injekce,“ uvedl místostarosta Jan Čtvrtečka. 

Vstup investora podle něj není nezbytně nutný, aby město vyhovělo požadavkům ministerstva zdravotnictví. 

„Potřebujeme pouze odběratele, který má potřebná povolení k poskytování lázeňské léčebně rehabilitační péče. Případně v období asi čtyř let toho město bude schopno samo, nebo vytvoří potřebné podmínky,“ doplnil.