Brněnští vědci zjistili, jak funguje virus, který ničí včelí plody

  9:18
S vymíráním včel bojuje celý svět. Jedním z rozšířených onemocnění je virus nákazy včelího plodu. Odborníci ho objevili před sto lety, až teď ale vědí, jak přesně funguje. Odhalili to teď brněnští vědci, o jejich objevu psal i prestižní odborný časopis.

S horkem a suchem si umějí poradit, horší jsou pro včelaře nemoci. Kvůli nim často přicházejí o celá včelstva a případné rozsáhlejší epidemie mohou znamenat citelný problém pro celý ekosystém.

Onemocnění napadá dospělé včely i zárodky, u kterých má mnohem závažnější projevy. Virus naruší jejich vývoj a larva nakonec připomíná spíše váček tekutiny.

„Napadené larvy umírají v průběhu dní, vysychají a dělnice je pak odklízejí z úlu,“ říká Michaela Procházková z výzkumné skupiny strukturní virologie. Napadená včelstva se tak dají dobře poznat podle mrtvých zárodků v okolí úlu.

Že je za tím vším virus, se ví už století. Jeho přesnou podobu ale dosud nikdo neznal. „Podařilo se nám dostat až na atomární úroveň a díky tomu jsme objevili na povrchu viru novou strukturu, jež je pro rozmnožování viru v buňkách nezbytná,“ upřesnila Procházková.

Jde o malou bílkovinu, která má schopnost vázat se na membrány buněk. „Potom co se virus naváže na buňku, potřebuje do ní uvolnit svou genetickou informaci, aby se mohl množit. Bílkovina, kterou jsme našli, tomu napomáhá a pravděpodobně funguje jako jakýsi ‚dveřník‘,“ popsala molekulární bioložka.

Škody způsobené tímto virem samotným nejsou u českých včelařů nijak závažné, avšak v kombinaci s dalšími chorobami může přispět ke zvýšené zimní úmrtnosti včelstev.

Virus hubí včely nejvíc v Asii

Větší problém mají v Asii s tamními kmeny tohoto viru, včelstva tam devastuje v daleko větším měřítku. „V Číně se tento virus také více zkoumal – dostali se ale pouze ke konstatování, že má hladký povrch,“ podotkla Procházková.

Brněnští vědci by nyní rádi pomohli jiným týmům s výzkumem možného použití unikátních vlastností onoho proteinu na povrchu viru.

„Zatím nebyl u žádného jiného příbuzného viru pozorován. To je ta třešnička na dortu, která nám pomohla publikovat v tak prestižním časopise,“ dodala Procházková. O protilátkách a antivirovém přípravku se ovšem zatím neuvažuje.

Přesto se způsoby, jak zvyšovat imunitu včel, hledají. Poznatky se ale získávají mnohem pomaleji a obtížněji než u obratlovců. Navíc včela se odlišuje od jiného hmyzu tím, že má vytvořenou sociální imunitu, tedy způsoby chování, které brání společenství před infekcemi. Třeba tím, že na česně („hlavní vchod“ pro včely do úlu – pozn. red.) sedí strážkyně.

„Jedinec jako takový imunitu velkou nemá. Je relativně krátkověký a je ve společenství rychle nahrazen mladší sestrou,“ vysvětlil Dalibor Titěra z Výzkumného ústavu včelařského, který se zabývá imunitou včel spolu s Masarykovou a Palackého univerzitou.

Už nyní existují doplňky stravy, rostlinné extrakty, u nichž se předpokládá, že mohou příznivě ovlivnit zdraví včelstev. „Pokusy s využitím příznivých mikrobiálních preparátů se dělají na více místech ve světě, ale výsledky nejsou zatím přesvědčivé. Daleko lepší efekt má podle našich zkušeností důraz na správnou chovatelskou praxi – chov včel takovým způsobem, který se co nejméně odlišuje od jejich přirozeného života,“ uvedl Titěra.

Včely na jihu Moravy jsou na tom letos dobře

Jihomoravští včelaři, které oslovila MF DNES, se shodují, že letos jsou včelstva v dobré kondici. „S vedrem si poradila zvýšeným větráním a odpařováním vody, kterou nosí do úlů místo nektaru,“ poukázal třeba včelař Oldřich Wagner.

Medu je dostatek, někteří včelaři budou mít dokonce problém, aby ho všechen prodali.

„Zjara přišlo překotné kvetení, mimořádně se vydařila snůška díky lípám. Vyšel z toho velmi voňavý a chutný med. S cenou zůstáváme na typicky znojemských 120 korunách,“ poukázal včelař František Pokorný z Přímětic u Znojma. I včely jsou v kondici a vedra zvládly.

„Jen jsme dohlíželi, aby měly pořád poblíž vodu,“ dodává. Oldřich Wagner z Vážan u Vyškova má nárůst medu o třicet procent. „Někteří včelaři říkají, že mají i dvakrát tolik. Je to ale relativní, protože minulý rok byl podprůměrný,“ upozorňuje.

S úrodou medu je spokojený i Bronislav Cagášek z Heršpic na Vyškovsku. „Nebude problém pořídit si u mě med i v pozdní zimě, kdy už jsem nemíval. Viděl jsem ceny za stovku i za dvě. Já prodávám jarní za 130 a lipový za 150 korun,“ uzavřel.