Památku na vítězství nad Napoleonem se podařilo postavit z peněz získaných po celé Moravě ve veřejných sbírkách.
Šlo tehdy nejen o největší pomník na toto téma v habsburské monarchii, ale také vyrostl na místě, které bylo vůbec prvním veřejným parkem na Moravě i v českých zemích založeným z iniciativy veřejné správy.
Navíc právě v den slavnostního odhalení obelisku byl tento prostor mezi Petrovem a dnešní Husovou třídou – ovšem veřejnosti zpřístupněný už od roku 1771 – oficiálně prohlášen parkem. A aby toho nebylo málo, dostal jméno podle rakouského císaře Františka I., který měl právě 4. října 1818 svátek.
Nicméně úpravu prostoru inicioval původně moravský místodržící, hrabě Antonín Mitrovský, už o tři roky dříve. A přestože v roce 1919 byl park přejmenován na Denisovy sady podle francouzského historika Ernesta Denise, jenž podporoval vznik Československa, název Františkov či Francisberk užívají někteří Brňané dodnes.
Na čestné stráži stáli invalidé z válek
Ostatně odhalení obelisku bylo tenkrát velkou slávou. „Za úsvitu se ozvalo 101 výstřelů z děla,“ píše znalec tehdejší historie Jaroslav Kotulán.
Fotogalerie |
„Zvědavci se začali scházet a vytvářeli špalír. Zvaní hosté přicházeli na vyzdobenou tribunu u zahaleného monumentu, střeženého členy městské gardy. V devět hodin vyrazil korunní princ Ferdinand, pozdější císař Ferdinand V. Dobrotivý, se svou suitou od místodržitelství, kde přenocoval. Všichni projížděli špalírem Brňanů až k Petrskému náměstí ke vchodu do sadů. U triumfálního oblouku zdobeného květy a státními vlajkami sestoupili z koní a hrabě Mitrovský je uvítal jménem moravských stavů. Pak se korunní princ s doprovodem odebral na tribunu a slavnost mohla začít,“ líčí znalec, co předcházelo odhalení pomníku.
Nejslavnostnější chvíle patřila vojákům. „Pak z velkého stanu s oltářem, u něhož stáli na čestné stráži invalidé z válek s Napoleonem, vyšel brněnský biskup a provedl vysvěcení pomníku a jeho ukončovacího kamene. Ferdinand a další význačné osoby podepsali listinu, která byla spolu s vyobrazením obelisku, portréty císaře a korunního prince, mincemi a dalšími upomínkovými předměty uložena do olověné skříňky. Princ ji poté vlastnoručně uložil do určeného otvoru. Třemi poklepy kladívkem pak zahájil tmelení ukončovacího kamene,“ pokračuje v popisu Kotulán.
A sám pomník vítězství? „Dvorní architekt Alois Pichl jej navrhl do podoby téměř dvacetimetrového obelisku z pernštejnského mramoru. Zhotovení se ujal kamenický mistr Nissl,“ píše zase Pavel Zatloukal v knize Příběhy z dlouhého století.
Po stranách pylonu byly pod zlaté reliéfní lvy osazeny litinové desky s nápisy, které v překladu znamenají „Františkovi I., osvoboditeli, znovuzřizovateli a otci vlasti“, dále „Statečná vojska rakouská“, „Svému vytrvalému spojenci“ a konečně „Dík věrné Moravy a Slezska“. Později desky zmizely, ale před 15 lety se opět vrátily na své místo.
