Radnice Nového Města vykročila k obchvatu. Silničáři trvají na přeložce

  17:12
Nové Město nad Metují na Náchodsku opatrně vykročilo k budoucímu jižnímu obchvatu. Samosprávu k tomu zavázali voliči v referendu. Ředitelství silnic a dálnic však trvá na tom, že nejlepší bude léta připravovaná přeložka.

Přes Husovo náměstí v Novém Městě nad Metují stále vede silnice první třídy. | foto: Pavel Bednář, MF DNES

Loukami a poli na jihozápadě Nového Města nad Metují by mohl vést obchvat pro kamiony. I když se zastupitelé musejí řídit výsledkem referenda, zatím se mnoho nedělo.

Radnice přislíbila jen to, že začne debatu o možné změně trasy silnice I/14. Pak vyčkávala, jaký postup jí poradí právníci, a v druhé půli února se zastupitelé rozhodli požádat kraj, aby vymezil území pro uvažovaný obchvat v krajské plánovací dokumentaci. Vyčleněná územní rezerva by sloužila k prověření, zda vůbec lze tudy stavbu vést.

Auta představují pro Nové Město značný problém. Hlavní silnice I/14 oficiálně stále vede přes městskou památkovou rezervaci s ceněným Husovým náměstím.

Většina osobních i tranzitních nákladních aut však jezdí od Rychnova nad Kněžnou po okraji města po krajské silnici od Spů přes Krčín směrem na Vrchoviny a Náchod.

Právě tuto trasu dlouhou asi 6,3 kilometru kopírovala přeložka silnice připravovaná Ředitelstvím silnic a dálnic (ŘSD) za 800 milionů korun. Záměr však neměl dořešeny hlukové limity.

ŘSD už loni stáhlo žádost o územní rozhodnutí a stavební úřad řízení zastavil. Předtím již vydal tři územní rozhodnutí, ale kvůli odvoláním je vždy zrušil.

„Právní analýza potvrdila náš názor, že je potřeba dát nejprve podnět ke změně krajských zásad územního rozvoje, aby se vytvořila územní rezerva pro jižní obchvat. Pak se ukáže, jak se k obchvatu postaví kraj, protože nejde jen o území města, ale i sousedních obcí,“ vysvětlil starosta Petr Hable (Volba pro Nové Město).

„Jak moc to bude složité, záleží, v kterých místech kraj bude chtít obchvat umístit, i když by měl vycházet z referenda. Vývoj celého procesu se dá těžko předvídat, protože se do něj zapojí jistě i vlastníci nově dotčených pozemků, stejně jako to bylo v případě přeložky 1/14,“ řekl starosta.

Zastupitelům předestřel, že město zatím nejedná s krajem, aby připravovanou přeložku z územních dokumentů vyňal.

Samospráva začlení rezervu na jižní obchvat do svého územního plánu, který platí od loňského května.

Město volí zdržovací taktiku, tvrdí zastánci obchvatu

Proti přeložce bojuje skupina občanů už víc než pět let. Obávají se, že rozdělí Krčín a že doprava dál bude znečišťovat část města. Petici za obchvat a referendum podepsalo asi 1 600 lidí. Přípravný výbor referenda navrhl trasu obchvatu od Spů, Vladivostoku a Osmy až po Nahořany.

Město však odmítalo referendum vyhlásit, protože bude mít nadregionální dopad. Dotlačily ho k němu až soudní verdikty z roku 2015 a loni v říjnu voliči v referendu prosadili jižní obchvat.

Zástupce přípravného výboru pro referendum oceňuje rozhodnutí zastupitelů usilovat o změnu v krajském územním plánu, avšak tvrdí, že s tím město přichází opožděně. Prý je to oddalovací taktika.

„Zásady územního rozvoje kraje se dají měnit ve čtyřletém cyklu. Když se to mohlo provést loni, navrhovali jsme, aby město zažádalo o změnu, ať by referendum dopadlo tak, či tak, ale bylo nám řečeno, že je to zbytečné. Tehdy to zamítli. Říkal jsem zastupitelům, že by tedy měli vysvětlit voličům, proč odložili řešení o čtyři roky, a přiznat vinu, že prodloužili zatížení města tranzitní dopravou,“ řekl Václav Zilvar ze sdružení příznivců obchvatu.

Referendum provázela vyhrocená atmosféra

Za lež však Zilvar označil tvrzení, že město smí přikročit ke změnám v územním plánu, teprve až se upraví krajský dokument.

„Je to chybná úvaha. Územní rezerva má prověřit možnosti, zda obchvat může vést od Spů po Nahořany v pruhu širokém asi 150 metrů. Město si mohlo ušetřit peníze za právníka a do územního plánu města mohlo zadat územní rezervu jednou větou. Poté by se prověřovala konkrétní trasa. Pak se teprve město mohlo obrátit na kraj, který by to zanesl do svých zásad v případě, že by trasu obchvatu vyhodnotil jako vhodnou pro silnici první třídy. V územním plánu je už asi pět územních rezerv na silnice, aniž jsou v krajských dokumentech,“ podivil se Zilvar.

Čím referendum zavázalo novoměstské představitele?

V referendu zvítězil obchvat. Voliči většinou hlasů odpověděli „ano“ na otázku: „Jste proti vedení tranzitní a nákladní dopravy v navrženém dopravním koridoru Vladivostok - okolo nádraží ČD - pod Malecím - nad Vrchoviny a požadujete, aby orgány města žádaly u příslušných organizací ukončení prací na realizaci stavby přeložky 1/14 a v souladu se zákonnými postupy prosazovaly v městských, krajských i celostátních dokumentech územního plánování podmínky pro vytvoření jižního obchvatu Nového Města nad Metují v trase Spy - Vladivostok - Osma -Nahořany?“

Referendum o obchvatu a přeložce se konalo ve vyhrocené atmosféře. Zatímco zastánci obchvatu vedli ostrou kampaň na sítích, webu i v inzerátech, vysvětlování radnice bylo o poznání vlažnější. Zveřejnila řadu dokumentů a radila lidem, že jejich hlasy pro obchvat stejně přijdou vniveč, protože stát nic jiného než přeložku nikdy nepostaví.

ŘSD dosud trvá na přeložce

Byť je výsledek referenda znám už od začátku října, ŘSD při jednáních s městem na konci roku dalo najevo, že hlavní zůstává přeložka.

„ŘSD nadále preferuje k realizaci variantu trasy silnice I/14 podle dokumentace pro územní rozhodnutí z roku 2007,“ uvedla mluvčí ŘSD Nina Ledvinová.

ŘSD se dál opírá o technickou a vyhledávací studii k přeložce silnice, kterou si zadalo v roce 2016 u firmy AF-Cityplan. Ta posuzovala šest variant včetně jižního obchvatu nebo trasy podle krajské studie Brána k sousedům. Studie vyhodnotila jako nejlepší právě přeložku.

Třebaže otázka v referendu vymezila trasu od Spů po Nahořany, podle starosty Hableho to neomezuje budoucí výběr přesné trasy. Bude záležet, kterou trasu z vyhledávací studie vybere kraj jako nejvhodnější.

Kdo však obchvat zaplatí, není jasné. Radnice si z jednání s ŘSD odnesla dojem, že státní organizace za obchvat zatím platit nehodlá a město by si ho muselo hradit samo.

„Zástupci ŘSD se k jižnímu obchvatu nyní nechtějí moc vyjadřovat, pro ně zatím je na stole přeložka, přestože jsme je informovali, že pro vedení města je referendum závazné. Je předčasné přemýšlet, kdo stavbu zaplatí,“ řekl starosta.

Kouzlo referenda v demokracii

Ze 7 829 oprávněných voličů v referendu hlasovalo 3 453 občanů, tedy 44 procent. Víc než polovina Novoměstských se vůbec nevyjádřila. Sedmadvacet procent hlasovalo pro obchvat, 15 proti.

„Tento výsledek představuje kouzlo referenda v demokratické společnosti, kdy i menšina dokáže zcela podle zákona převálcovat téměř tříčtvrtinovou většinu,“ glosoval výsledek referenda radní Jiří Hladík (Volba pro Nové Město), který hlasoval proti zařazení obchvatu do krajského územního plánu.

Dopravu zásadně ovlivňuje silný rozvoj průmyslové zóny kolem Škody Auto v Kvasinách. Nové Město se však nedostalo na soupisku staveb, s nimiž se počítá ve vládním a krajském balíku peněz.

Dopravní zátěž Nového Města však může ovlivnit dostavba dálnice D11 až na polskou hranici. Šéf ŘSD Jan Kroupa odhadl loni v říjnu, že poslední úsek do Královce by mohl být hotový v roce 2023 nebo 2024.

Zastánci obchvatu odhadují, že ŘSD by mohlo získat stavební povolení na obchvat nejdříve v roce 2023 a stavět někdy po roce 2026. Tvrdí, že s dostavbou dálnice D11 vzroste ještě více význam novoměstského obchvatu kvůli spojení od Jaroměře na Kvasiny.

Jiní o tom pochybují, protože obchvat není zatím projednán s obcemi ani ŘSD.

„Obchvat se v optimistickém výhledu patnácti let neuskuteční. Do té doby bude nákladní doprava odvedena na Trutnov a Královec a zjistí se, že zátěž Krčína dramaticky klesne na běžnou úroveň. Nikdo už nic stavět nebude a všichni dostanou, co si přejí,“ odhadl po referendu Zdeněk Slavík, který se loni pokoušel dostat do zastupitelstva za Východočechy.