Synagoga přežila válku, komunisty už ne. Místo ní hyzdí Pelhřimov Perla

  11:14
Když se mluví o necitlivé výstavbě za komunismu, většině lidí na Vysočině se ihned vybaví obchodní dům Prior na jihlavském Masarykově náměstí. Ovšem nesmazatelné šrámy jsou také v centrech jiných měst. V Pelhřimově kvůli dvěma obchodním domům zmizela židovská synagoga nebo oblíbená hospoda.

Perla byla svého času údajně třetí největší prodejnou v tehdejším Jihočeském kraji. V provozu je i nyní. Mnohým místním však vadí více než třeba problematické parkování. | foto: www.pelhrimov.mnoho.info

Ten obrázek zná každý milovník televizního seriálu Návštěvníci. Děda Drchlík v podání Vlastimila Brodského před vstupem do samoobsluhy podává brečícímu dítěti v kočárku futuristickou pilku.

Scénka se odehrává před pelhřimovským obchodním domem Perla. Tedy stavbou, kterou by řada místních raději vymazala z mapy.

Fotogalerie

Obchodní dům totiž stojí v jádru městské památkové rezervace. Navíc v místech, kde se dříve nacházely masné krámy a židovská synagoga. Historicky cenné stavby z 19. století tak nenávratně zmizely.

„Je pravda, že synagoga i masné krámy byly v 60. letech minulého století v poměrně dezolátním stavu. Na druhou stranu byl ale Pelhřimov prohlášen městskou památkovou rezervací a obě tyto stavby stály uvnitř rezervace. Bohužel došlo k tomu, k čemu došlo,“ posteskl si nad osudem zmizelých staveb Ondřej Hájek, ředitel pelhřimovského Muzea Vysočiny.

O tom, že Perla lidem v Pelhřimově vadí, svědčí i fakt, že v anketě na sociální síti věnované problémům, které lidi ve městě nejvíce trápí, skončila společně s dalšími podobnými relikty socialistické výstavby na pátém místě. Předčila tak dokonce i potíže s parkováním, které bývají většinou ve městech ty nejpalčivější.

Perla se měla stát třetím největším obchodním domem v kraji

Velkoprodejna Perla se začala v Pelhřimově stavět na konci 60. let. Byl kvůli ní vybourán celý blok domů a zmizela i jedna celá ulice. Stavbu dokončili po zhruba pěti letech a obchodní dům se slavnostně otevíral na konci dubna 1974. Ve své době šlo o moderní nákupní centrum, které mělo být třetím největším v tehdejším Jihočeském kraji.

„Paradoxem doby je, že židovská synagoga přežila druhou světovou válku. Když Němci dělali speciální zaměření Pelhřimova a jeho okolí, je u synagogy uvedená poznámka, že je to majetek Židovské obce,“ doplňuje Ondřej Hájek další střípek z historie.

Dnes je Perla stále v provozu a funguje. Jejím největším nedostatkem je zadní trakt do Růžové ulice - tedy právě do míst, kde v minulosti stávala židovská modlitebna. Zadní trakt je velmi zanedbaný a historickou uličku víceméně hyzdí.

„Jako město nemáme žádné páky k tomu, jak donutit majitele, aby budovu nějak upravil. Můžeme maximálně hlídat čistotu v okolí. Vždyť víte, jak je to v Jihlavě s Priorem. A ten je daleko větším vředem, než jsou naše pozůstatky v Pelhřimově,“ tvrdí místostarosta Ladislav Med.

Na oblíbenou hospodu vzpomínali štamgasti se sudem v ulici

Podobný scénář, jaký měla stavba Perly na přelomu 60. a 70. let, se v Pelhřimově zopakoval i o dvacet let později. To začal růst těsně za hranicí městské památkové rezervace další obchodní dům. Dostal název Vysočina a byl postaven v Solní ulici.

Na jeho místě kdysi stávala mezi místními velmi oblíbená hospoda U Bučků, která byla také známá jako Na Růžku. „Říká se, že štamgasti tuto hospodu oplakali. Zároveň se traduje legenda, že ještě několik let po stržení hospody se na tom místě scházeli. Dovalili si tam sud piva a ten na památku hospody vypili,“ přidává úsměvný příběh historik Hájek.

Vysočina byla naplánovaná jako tehdy moderní nákupní centrum. Časem však přišla o svou prestiž. Postupně ji opustily nadnárodní řetězce prodejců potravin.

Momentálně v ní zabírá největší plochu obchod, jehož hlavním sortimentem jsou oděvy, ale lze si v něm koupit i drogerii nebo něco malého k snědku.

Ačkoliv stavby obou nákupních domů vzbuzují vášnivé debaty na sociálních sítích, žádná aktivita k jejich úpravě zatím neexistuje. „Jsou stavby, které lidem vadí zejména esteticky. Působí divně vedle historické zástavby. Ale nikdo nevznesl na město žádný požadavek, aby to řešilo,“ potvrdil Med.