Vlekaři v Krkonoších se bojí omezení kvůli nové zonaci národního parku

  8:26
Starostové a vlekaři v Krkonoších mají obavy, že připravovaná zonace národního parku negativně ovlivní zimní turistický ruch na Černé hoře, kde jsou běžecké okruhy a rolby přepravují lyžaře mezi areály. Současná první zóna se rozšíří o desítky hektarů.

Na Černé hoře v Krkonoších zahájili lyžařskou sezonu (30. 11. 2018). | foto: Martin Veselý, MAFRA

S připravovanou novou zonací Krkonošského národního parku (KRNAP), která by měla po schválení platit 15 let, mají velký problém Janské Lázně a Pec pod Sněžkou. Do nejpřísněji chráněné zóny by totiž nově měla spadnout mnohem větší část Černé hory než dosud. Podle starostů i vlekařů mohou mít chystané změny nepříznivý dopad na lyžování a turistický ruch ve východních Krkonoších. Ochranáři kritiku odmítají, podle nich nová zonace žádné omezení nepřinese. Neřeší totiž turistické aktivity, ale péči o území.

Dosud bylo území národního parku rozděleno do tří zón. První, nejpřísněji chráněná oblast má rozlohu 6 984 hektarů a zabírá 19,2 procenta území. Nová zonace, kterou chce Správa KRNAP letos schválit, počítá s jejím rozšířením o zhruba 340 hektarů. 

Změní se také terminologie. Nejcennější část národního parku bude zařazena do téměř bezzásahové zóny přírodní. Na ni bude navazovat zóna přírodě blízká (dnes II. zóna), trojkou bude zóna soustředěné péče o přírodu, což jsou zejména horské louky, pastviny a lesy v okolí lidských sídel. Novou kategorií bude zóna kulturní krajiny, do níž budou patřit především obce v národním parku.

„Nová zonace se oproti původní, která je dnes v platnosti a která omezovala turismus i aktivity v obcích, posouvá do roviny ryze managementové. Bude nám určovat, jak máme o dané území pečovat. Neznamená žádné omezení pro turisty a veřejnost. Vstup mimo značené cesty bude regulován vyhlášením tzv. klidového území. Dnes je toto území totožné s I. zónou,“ vysvětluje nové pojetí mluvčí Správy KRNAP Radek Drahný.

Nejpřísněji chráněná zóna na Černé hoře podle údajů správy parky dnes zabírá plochu 25 hektarů, II. zóna 282 hektarů a třetí přes 500 hektarů. Nová zonace má do přírodní zóny zařadit plochu 165 hektarů, zóna přírodě blízké má mít rozlohu 220 hektarů.

„Zachovalé a kvalitní ekosystémy (I. a II. zóna) zde byly vymezeny na více jak 300 hektarech již v letech 2008 až 2010, kdy se tato zonace připravovala. Nejedná se tedy o žádný dramatický nárůst, pouze se stav části ekosystémů za deset let vývoje a péče lesníků natolik zlepšil, že splnil kritéria daná metodikou hodnocení přirozenosti lesů ČR a byl zařazen do zóny přírodní či přírodě blízké,“ objasňuje mluvčí správy parku, proč k přesunu dochází.

Starostové mají ze změn obavy. „Je zvláštní, když se má v celém národním parku přírodní zóna zvětšit o 340 hektarů a z nich jen na Černé hoře to bude 165 hektarů, tedy zhruba polovina. V katastru Janských Lázní dosud I. zóna zabírá 1,4 hektaru. Černá hora je čtvrtí Janských Lázní, od roku 1928 na vrchol jezdí lanová dráha, je zde veřejné osvětlení a lidé tam žijí desítky let. To, že se v poslední době stala také lyžařským střediskem, na tom nic nemění,“ říká starosta lázeňského města Jiří Hradecký (nezávislý, Volba pro město), který se o záměrech ochranářů poprvé dozvěděl na prosincovém jednání rady KRNAP.

Fotogalerie

„Můžu si myslet ledacos. Domnívám se, že to nebylo dělané pouze s ohledem na ochranu přírody. Rozhodně nechci, aby se u nás začalo ve velkém stavět, ale musí být zachovány podmínky pro minimální rozvoj. Z turistického ruchu tady všichni žijeme,“ připomíná Jiří Hradecký. 

Zároveň se bojí, že se doutnající spor vyhrotí: „Doteď jsme byli v souladu a vzájemně se respektovali. Mám ale obavy, aby nevznikl příkop mezi obcemi a správou národního parku, jako se to stalo na Šumavě.“ 

Zamýšlené rozšíření přírodní zóny by podle vlekařů mohlo představovat velký problém v rozvojových plánech SkiResortu Černá hora-Pec, který obě sesterská střediska nedávno propojil rolbami a mezi areály upravuje běžkařské trasy.

„Jednoznačně z toho máme obavy. Rozhodování Správy KRNAP je v současné době velmi nečitelné, může se stát, že všechny tyto aktivity skončí,“ tvrdí ředitel SkiResortu Petr Hynek. 

S plánem zahrnout Černou horu do přírodní zóny nesouhlasí ani starosta Pece pod Sněžkou Alan Tomášek (nezávislý, SNK Sněžka), chystané změny totiž zasahují i do jejího katastru: „Jsou zde běžecké okruhy, které propojují Černou horu s Pecí. Znamenalo by to omezení turistického ruchu. KRNAP musí hledat vyváženou cestu a jednat s námi, nemůže nám to takto jednostranně diktovat.“ 

Pro turistický ruch na Černé hoře bude klíčová rozloha klidového území, kde bude stejně jako v současné I. zóně možný pohyb pouze po značených cestách. Na Černé hoře ochranáři počítají s klidovým územím o rozloze 82 hektarů. Důvodem je ochrana ohrožené populace tetřívka obecného.

„Stávající běžecké tratě klidovým územím nevedou, respektive z části jdou těsně vně po jeho hranici. Dotknout by se jich to tedy nemělo,“ zdůrazňuje Radek Drahný.

Horské obce jsou ostražité

Janské Lázně, Pec pod Sněžkou a další obce sdružené ve svazku obcí Východní Krkonoše (SOVK) se dohodly, že budou při jednáních o zonaci se Správou KRNAP postupovat společně.

„Chceme území východních Krkonoš řešit koordinovaně a společně, protože je potřeba Krkonoše chápat jako funkční celek. Není úplně jasné, co všechno připravované změny přinesou. V tuto chvíli jsou obce ostražité, je tam hodně otázek a čekáme na to, s čím Správa KRNAP přijde,“ uvádí předseda SOVK a místostarosta Trutnova Tomáš Eichler (Piráti).

Zonaci bude schvalovat rada KRNAP, v její regionální sekci jsou zastoupení také krkonošští starostové. I kdyby s dokumentem nesouhlasili, zablokovat ho de facto nemohou. Podle Jana Sobotky (nezávislý, sdružení Zvon), předsedy svazku měst a obcí Krkonoše, který sdružuje všechny horské obce, je zásadní, aby v regionální sekci rady došlo ke shodě.

„Nemá cenu, aby rada zonaci neschválila. Je nutné, aby to bylo nachystané tak, aby s tím jednotlivé obce souhlasily. Pokud by to rada neschválila, zonace půjde na ministerstvo životního prostředí, které rozhodne o nás bez nás. To se nesmí stát,“ říká šéf svazku horských samospráv, který je zároveň senátorem a starostou Vrchlabí.

Do vyjednávání ochranářů s obcemi o zonaci by se podle Sobotky měly promítnout také Zásady péče o Krkonošský národní park (dosavadní dokument pod názvem „Plán péče“ platí do roku 2020) a návrh klidových území.

„Je potřeba všechny věci projednávat najednou a hovořit o nich dohromady, ne po částech. Nerad bych, abychom odsouhlasili zonaci a pak na nás vyskočilo něco, co jsme nevěděli,“ podotýká senátor.

Stejný názor má také ředitel SkiResortu Černá hora-Pec Petr Hynek: „Projednává se zonace, ale neznáme nové zásady péče, ani nevíme, kde správa parku vyčlení klidová území. Správa KRNAP nám selektuje jednotlivá témata, namísto toho, aby nám je předala komplexně.“

Mluvčí ochranářů kritiku odmítá. Jednání s obcemi budou následovat, až připravovanou zonaci schválí ministerstvo.

„Výtka starostů, že o tom nic nevědí a že jsme to s nimi neprobrali, je zcela lichá. Nebudeme s nimi probírat interní pracovní materiál. Půjdeme za nimi až s tím, co nám ministerstvo schválí. Teprve potom se budeme bavit o konkrétních věcech. Navážou na to klidová území a plán péče. Není proto teď na pořadu dne bavit se o všech třech dokumentech najednou,“ říká Radek Drahný.