Obalovna v Týništi chce pořídit záložní zdroj, lidé se bojí znečištění

  10:20
Obalovna živičných směsí v Týništi nad Orlicí na Rychnovsku zatím nemůže vybudovat záložní tepelný zdroj na hnědouhelný prach. Proti se postavili lidé, kteří se obávají zhoršení ovzduší.

V roce 2015 se Týnišťským nepodařilo zabránit stavbě obalovny živičných směsí na okraji města v areálu bývalého Elitexu. Nyní však dosáhli minimálně oddálení zásadní úpravy provozu. Podle odpůrců by mohla mít výrazný vliv na kvalitu života.

Obalovna, která funguje od května 2016, chce částečně změnit způsob ohřevu kameniva v sušícím bubnu. Nyní v něm topí plynem, který chce ze dvou třetin nahradit hnědouhelným prachem. Po četných stížnostech však musí firma projít velkým řízením EIA, tedy kompletním posuzováním vlivů na životní prostředí.

Kvůli částečné změně paliva je třeba vyměnit hořák a vybudovat silo. To má mít průměr 3,5 metru, výšku 20,7 metru a pojme 110 kubíků prachu. Podle dokumentace zjišťovací řízení se při současném objemu produkce počítá s roční spotřebou zhruba 200 tisíc kubíků plynu a 650 tun prachu. Nyní spalovna ročně spotřebuje na 680 tisíc kubíků.

Podle vedoucího obalovny Zdeňka Pulce nejsou motivem jen úspory, ale také větší flexibilita výroby.

„Když jedete na zemní plyn, musíte sjednávat denní kapacity odběru. Pokud je překročíte, platíte penále, což jsou v topné sezoně astronomické částky. Ve chvíli, kdy na stavbě dozor zastaví pokládku z technologických důvodů, posune se nám dodávka obalované směsi třeba o dva dny. My pak nejsme schopni odběry uspokojit, protože narazíme na kapacitu plynu. Ve chvíli, kdy máte záložní zdroj, můžete fungovat dál,“ vysvětlil Pulec. Podle něj je běžné, že mají obalovny alternativní zdroj paliva.

Zjišťovací řízení se někdy označuje jako malá EIA, protože může kompletní posuzování vlivů na životní prostředí nahradit.

Firma k žádosti dodala rozptylovou studii, podle níž by se obalovna i po změně paliva podílela na znečišťování okolního prostředí jen v jednotkách procent. Například imise oxidu siřičitého mají být na třetině normy.

Inspektorům vadily nízké odhady oxidu siřičitého

I proto neměli k záměru hygienici nebo úředníci z krajského úřadu připomínky. Česká inspekce životního prostředí uplatnila jen dílčí připomínku, nezdály se jí právě emise oxidu siřičitého.

„Lze očekávat celkovou roční emisi SO2 do ovzduší ve výši až 13 tun. Vzhledem k minimálnímu záchytu SO2 při spálení hnědouhelného multiprachu při prostupu spalin sušárnou kameniva inspekce považuje emisní hmotnostní koncentrace SO2 uvedené v oznámení za podhodnocené,“ napsala v posudku inspekce.

Proti záměru nebyli ani úředníci ze stavebního či vodoprávního úřadu v Kostelci nad Orlicí, jejichž oblastí se úpravy paliva dotknou jen minimálně.

Razantně naopak vystoupil úřad v Týništi nad Orlicí. Ten se obává zejména zvýšené dopravy a také celkového množství emisí v lokalitě, v níž působí i další znečišťovatelé.

„Pokud by tam najížděly soupravy s uhelným prachem, stoupne v lokalitě i doprava,“ upozornil týnišťský starosta Libor Koldinský.

„Limity jsou jedna věc, ale nemusejí odrážet situaci v konkrétním místě. Podle našeho názoru bude dopad na obyvatele města značný, protože tu převažují západní větry, které emise zanesou nad město,“ řekl vedoucí odboru životního prostředí v Týništi nad Orlicí Josef Urbánek.

Lidé si stěžovali už dříve na zápach

Úřad v zamítavém stanovisku poukázal také na blízkost cenné přírody. Hned vedle obalovny začíná Přírodní památka Týnišťské Poorličí a nedaleko také Přírodní park Orlice, který je součástí chráněné soustavy Natura 2000.

Podobně argumentovali i lidé. Na krajský úřad, který o zjišťovacím řízení rozhodoval, dorazilo 22 připomínek občanů. MF DNES do dokumentace nahlédla a zjistila, že většina z nich má shodný text a odlišují je pouze podpisy.

„Připadá mi to, že to je práce jednoho člověka, který oběhl hodně sousedů,“ reagoval na připomínky lidí Zdeněk Pulec.

Obyvatelé Týniště si už v minulosti stěžovali na zápach, který do města od obalovny zanáší vítr od západu. Nyní ve svých připomínkách požadují detailní zhodnocení vlivů stavby na okolní prostředí, vyjadřují své obavy ze zhoršení ovzduší a upozorňují na očekávatelný nárůst dopravy.

„Tak doufám, že to nebude povoleno. Už takhle je občas cítit asfalt, k tomu ještě tohle,“ napsal na Facebook Jakub Šimerda.

Úřad nakonec rozhodl, že firma bude muset řízení EIA absolvovat. Obalovnu vlastní stavební společnosti Enteria, Porr a Swietelsky. Rozhodnutí pro ně znamená minimálně oddálení stavby.