Velkoplošné fotografie půlek zabitých prasat visících na lince v masokombinátu. To je jeden z prvních výjevů, který vidí návštěvníci Nymburka, když míří do centra města od vlakového nádraží kolem domu na Palackého třídě s číslem popisným 252.

„Dělá nám to ostudu, spousta lidí si stěžuje, ptají se nás, proč tam visí ty prasečí půlky, a turisté o tom dokonce vedou řadu diskusí a zveřejňují články na internetu,“ zlobí se starosta Nymburka Pavel Fojtík (Změna pro Nymburk).

Není to přitom zdaleka jen reklama tamního řeznictví, co mezi lidmi vzbuzuje vášně. Přestože se jedná o cennou kulturní památku, je celý objekt a především jeho cenná fasáda ve špatném stavu a městu ani památkářům se roky nedaří přesvědčit majitele, aby ji opravili.

Město proto zahájilo s vlastníky správní řízení, na jehož konci může být pokuta až dva miliony korun.

Památkáři diktují, opravy jsou drahé

Majitelé domu slibují, že se do opravy fasády pustí. Jenže to nebude ani levná ani jednoduchá záležitost.

„Stát náš dům zařadil do památkové ochrany, ale finančně nám s tím nepomůže. Rekonstrukce fasády se přitom bude muset provést za dohledu památkářů a jimi požadovanými náročnými postupy. Náklady jen na fasádu se vyšplhají hodně přes milion,“ řekl před časem MF DNES Karel Svoboda, jeden ze dvou majitelů domu.

V pondělí se k záležitosti nechtěl vyjadřovat s odkazem na druhého spolumajitele, poděbradského podnikatele v oblasti nemovitostí Radovana Farida. Ten však nebyl k zastižení.

Majitelé se už ale ozvali městu. „Podle nejnovějších informací se ozval spolumajitel domu s tím, že na základě zveřejnění informací o přestupkovém řízení v dané záležitosti by vlastníci kulturní památky měli zájem provést opravu pláště domu. Vzhledem k současným klimatickým podmínkám plánují opravu na jaro,“ uvedl mluvčí nymburské radnice Petr Černohous.

Nejcennější na domě postaveném v roce 1910 je monumentální reliéf znázorňující příjezd Elišky Přemyslovny do Nymburka. O jeho záchranu jde především.

„Dokonce jsme majitelům, přestože se dům nachází již mimo památkovou zónu, nabízeli až poloviční účast na opravě reliéfu,“ říká starosta Fojtík.

Léta jednání, a nic

V ideálním stavu není podle něj objekt celý. Oprýskaný dům může být i bezpečnostním rizikem. Podle Fojtíka se Nymburk s majiteli domu pokouší už dlouho dohodnout, aby opravu provedli. Zatím však jen vyměnili střechu.

„Vždy mi bylo přislíbeno, že již brzy dojde k opravě celého domu, že dostane nová okna, novou fasádu a zrestaurují samotný reliéf,“ říká starosta. Realita však byla vždy jiná. „Dodnes se nezměnilo vůbec nic,“ dodává Fojtík.

Po celý rok 2017 památkáři nezaznamenali jediný vstřícný krok vedoucí k opravě činžovního domu. Úřad již proto zahájil v souladu se zákonem o státní památkové péči s vlastníky přestupkové řízení.

To je přitom vcelku neobvyklý krok, obvykle padají pokuty spíše za to, že majitelé památku nějak poničí.

„Rozhoduje způsobená škoda, rozsah ztráty uměleckého zobrazení či autentičnosti a zda majitel nespolupracuje dlouhodobě,“ upřesňuje Eva Zápalková, vedoucí odboru péče o památkový fond ze středočeského pracoviště Národního památkového ústavu.

Aktuálně středočeští památkáři řeší například pochybení majitele domu v Lysé nad Labem, který přestavěl plot s pomocí nevhodného materiálu a narušil tak ráz parteru ulice.

V případě chátrajících domů, o které se majitelé „jen“ nestarají, je ale situace složitější.

„Jde o to, jestli je vůbec známý vlastník nebo jestli není trvale v zahraničí. Jsou objekty, které mají deset vlastníků, jsou tam exekuce,“ dodává Eva Zápalková. Památkáři musí i pečlivě zvažovat, zda je lepší udělit pokutu, nebo raději donutit vlastníka tyto peníze investovat do dané budovy.

Zchátralá věž uprostřed opravené lokality

S chátrajícími památkami mají města dlouhodobý problém, avšak k pokutám moc nepřistupují právě proto, že jejich vlastníci na opravy nemají peníze, natož aby měli na pokuty. Třeba Kladno řeší stav tamní sokolovny stojící v centru na pěší zóně.

„Sokolové, kteří se o to starají, peníze na opravu nemají a pokuta by jim způsobila problémy,“ říká kladenský primátor Milan Volf (Volba pro Kladno) s tím, že by šlo o vysokou investici, která je nyní nereálná.

Mladá Boleslav se zase roky snaží domluvit s majiteli vodárenské věže v Bělské ulici poblíž Staroměstského náměstí. Podle primátora Raduana Nwelatiho (ODS) zchátralá věž hyzdí tuto celkově zrekonstruovanou lokalitu.

„S památkáři to dlouhodobě řešíme a objekt se snažíme vykoupit, ale majitelé chtějí příliš mnoho peněz, sami do opravy neinvestují,“ dodává Raduan Nwelati.